#1913: Vlad 4: Poslední východisko - 50 %

Načítám počet zobrazení...

Vlad 4: Poslední výcho­dis­ko (Vlad: Dernière issue)

Vydalo nakla­da­tel­ství BB/art v pev­né vaz­bě v roce 2003. Původně v této podo­bě vyšlo jako „Vlad: Dernière issue“ v roce 2002. České vydá­ní má 48 stran a pro­dá­vá se v plné ceně za 2499 Kč.

Scénář: Yves Swolfs

Kresba: Griffo

Kniha „Vlad 4: Poslední výcho­dis­ko“ je posled­ní kni­hou, kte­rá čes­ky vyšla, ale bohu­žel je zde pro­blém, že se nejed­ná o posled­ní kni­hu, kte­rá v sérii vyšla cel­ko­vě. A je to ško­da, pro­to­že se vám vlast­ně do ruky dostá­vá série, kte­rá je nekom­plet­ní a kte­rá tak na 95 % už čes­ky kom­plet­ní nevy­jde. Je to ško­da, hlav­ně pro­to, že těch nedo­kon­če­ných sérií tu máme cel­kem dost. O to vět­ší je to ško­da v pří­pa­dě, kdy ta série má posled­ní díl a byla v ori­gi­ná­le ukon­če­na. Tedy před­po­klá­dám, že došlo k tomu, že Vlad nako­nec Igora našel. To v kni­ze „Vlad 4: Poslední výcho­dis­ko“ bohu­žel nezjis­tí­me, my se musí­me sou­stře­dit na jinou část pří­bě­hu.

Ta se nám ote­vře­la v kni­ze „Vlad 3: Rudá zóna“ a pří­běh byl pře­ru­šen, aby byl v dílu „Vlad 4: Poslední výcho­dis­ko“ dokon­čen. Vlad a Simon se sta­li věz­ni v Rudé zóně, což je v pod­sta­tě něco jako oblast oko­lo Černobylu, jed­no­du­še mís­to, kde došlo k jader­né havá­rii, kte­rá zónu uza­vře­la. Uzavřela ji k tomu, aby zde šíle­ný vědec mohl dělat svo­je expe­ri­men­ty, o nichž nikdo neví. I čte­nář vlast­ně až v kni­ze „Vlad 4: Poslední výcho­dis­ko“ zjis­tí, co se v zóně děje. A není to zase nic tak šíle­né­ho, jak by si jeden mys­lel. Celkově je děj veden doce­la umě­ře­nou ces­tou, i když by si jeden mohl mys­let, že to bude cel­kem jíz­da.

Vlad se sna­ží zachrá­nit Simona, Simon zase musí poslou­chat Neglatova, aby se i čte­nář dově­děl, co se v zóně děje. Takže nako­nec z cel­kem akč­ní­ho thrille­ru vychá­zí spí­še vysvět­lu­jí­cí díl, kte­rý je lehce nud­ný a nic zásad­ně nové­ho nepři­ne­se. V kni­ze „Vlad 4: Poslední výcho­dis­ko“ šlo vlast­ně jenom o to, aby se Vlad a Elenstein dosta­li ze zóny pryč a moh­li pokra­čo­vat v pát­rá­ní. A to se nako­nec i sta­ne, i když nej­spíš ne ces­tou, jakou by čte­nář oče­ká­val. Hrdinové se zde stá­va­jí spí­še tako­vou pinballo­vou kou­lí, kte­rá létá pod­le toho, jak se odra­zí nebo jak do ní někdo str­čí. Je to ško­da, pro­to­že Vlad je dost sil­nou posta­vou, aby všech­no zvlá­dl sám. Je ale prav­da, že jed­nu lep­ší úni­ko­vou pasáž nám před­ve­de.

Slabinou kni­hy je její závěr, kte­rý je pros­tě jen tako­vý zásah shů­ry, kte­rý děj posu­ne dál. Celkově se pak všech­no, co se sta­lo, zdá vlast­ně tro­chu zby­teč­né. Stejně jako se vytrá­cí Igorova linie, kte­rá je opět jen zmi­ňo­vá­na, ale neje­ví se nějak zásad­ní. Jako kdy­by ji ani Vlad nechtěl moc sle­do­vat, pros­tě jen pokra­ču­je, pro­to­že to se oče­ká­vá. Scenáristicky je čtvr­tý díl asi nej­slab­ší. Není se pak moc čemu divit, že zájem o sérii kle­sal, i když si mys­lím, že nebyl vel­ký ani od prv­ní­ho dílu. Je ale prav­dou, že by mě stá­le doce­la zají­ma­lo, jak to vlast­ně všech­no skon­či­lo. Tak tře­ba si jed­nou zopa­ku­ji fran­couz­šti­nu.