#1949: Živí mrtví 28: Neodvratný osud - 90 %

Načítám počet zobrazení...

Série "Živí mrtví" je přesně takovou, že si po nějaké době začnete myslet, že to jde do kopru a už se to nezvedne, ale pak Robert Kirkman přijde s něčím skoro až neuvěřitelným, co vám vyrazí dech. Ale je nutno říct, že od chvíle, co se na scéně objevili Šeptači, a že už to je pěkných pár knížek, tu vlastně slabý díl nebyl. Poslední slabý byl konec války s Neganem, kdy bylo vidět, že už to nemůže být větší a že je potřeba jít dál. A tak se i celkem skočilo v čase do chvíle, kdy to začalo být zase zajímavé. A i když se kniha "Živí mrtví 28: Neodvratný osud" jeví jako ukončení další fáze, je toho ještě tolik rozehraného, že víte, že vás ani další díly nemohou a ani nebudou nudit. Stále mě překvapuje, jak kvalitní něco může být, i když už to trvá tak dlouho, i když už tolik bylo napsáno a nakresleno, i když už tolik bylo odvyprávěno a tolik postav zmizelo. Ale "Živí mrtví" je prostě jedinečný projekt, který ani v komiksovém médiu nemá moc obdoby.

Kniha "Živí mrtví 28: Neodvratný osud" se musela věnovat tomu, že na osadu míří oceán nemrtvých. Tohle sám o sobě je prvek, který s mi líbí, však jsem ho taky sám použil v knize "Mrtví kráčí po zemi: Život v ráji", ale zrovna v tomhle směru si myslím, že tenhle prvek měl trochu větší potenciál. Ale přesto se Robertovi Kirkmanovi podařilo přijít s docela dobrými scénami, hlavně to, jak si se zombíky osadníci poradili, to je skutečně skvělé. Tam se vyřádili především kreslíři, kdy kniha "Živí mrtví 28: Neodvratný osud" je jednou z těch, kde se nešetří i velkými celostránkovými nebo dvoustránkovými panely, jež jsou příjemným oživením. Jsou pak v celkem zajímavém kontrastu se stránkami, kde se na sebe namačká třeba šestnáct panelů. Ale funguje to, protože je to použito dobře. A tvůrci ukazují, že i u dvacátého osmého dílu ví, jak příběh tvořit, jak zaujmout, jak nebýt strojoví. Neplatí to jen pro Roberta Kirkmana, ale i pro jeho spolupracovníky. A to je sakra dobře.

Oceán nemrtvých je celkem problém, o je jasné. A dá se počítat as tím, že se to neobejde bez obětí. Tady dokáže Robert Kirkman zasadit svým fanouškům pořádnou dardu, ale popravdě mi trochu vadil ten "vzkaz čtenářům", kde se snaží trochu vysvětlit, proč to udělal. Bez toho dopisu bych se obešel, je to takové zbytečné. Ten příběh mluví sám za sebe a muselo to tak být. A je to sakra emotivní, skvěle napsané a skvěle rozkreslené. Tohle je událost, která s vámi zamává, je to přesně ta, kde v koutku duše doufáte, že zombie nákaza neplatí, ale stejně celou dobu víte, že to prostě musí skončit tragicky. A jo tem příběh potřeboval takovou ránu, už byl moc dlouho klid. Nebo se to tak jevilo. Tohle prostě není hezký svět, nejsou tu happy endy, je to survival, je to neustálý boj o život. A ten někdy nevyjde. O to silněji se vám ale "Živ mrtví" dostanou pod kůži.

Tohle ale není jediný prvek, který by v knize "Živí mrtví 28: Neodvratný osud" zaujal. O Neganovi jsem si myslel, že už je to mrtvá postava, že nemá co říct a že si ho tam Robert Kirkman nechává jen proto, že ho baví, jak může nadávat. Jenže už v předchozích dílech se ukázalo, že ta postava má ještě obrovský potenciál. To se s knihou "Živí mrtví 28: Neodvratný osud" jen potvrdilo a vy sledujete, jak se z té postavy stává někdo jiný, jak možná opravdu funguje to, že se člověk může změnit. A pořádně hýbe dějem a vy se těšíte na každou další jeho scénu a díváte se, jak zapadá do osady, jak s ním ostatní budou mluvit, jak na něj budou reagovat. Další ukázka toho, jaké je Kirkmanovo scenáristické mistrovství. Myslím, že se opravdu nemusíme bát, že by nás další díly zklamaly, protože ony jsou pořád stejně dobré, pořád je zde něco nového, co nás dostane. A náznaky pro další vývoj jsou velmi slibné.

Komiks "Živí mrtví 28: Neodvratný osud" zakoupíte na stránkách Crew.