(zatím nehodnoceno)
Loading...Dracula z roku 1931 je v podstatě průkopníkem zlaté éry hororů, které patřily především 30. léta 20. století. A hlavně, tohle je i první skutečná adaptace legendární knihy Brama Stokera.
Dracula
Dracula
USA, 1931, 75 minut
Režie: Tod Browning
Scénář: Hamilton Deane a John L. Balderston podle divadelní hry Garretta Forta na motivy knihy Brama Stokera Dracula
Hrají:
Bela Lugosi (Dracula)
Helen Chandler (Mina)
David Manners (John Harker)
Dwight Frye (Renfield)
Edward Van Sloan (Van Helsing)
Když jsem viděl Draculu poprvé, docela mě zaujal, vlastně jsem z něj byl poměrně nadšený, ale když jsem viděl toto zpracování z roku 1931 podruhé, uvědomil jsem si, že ten film prostě nepřežil. Nepřežil svou dobu a svým vyzněním zůstal ve 30. letech 20. století. Napětí je zde minimální, pokud, tak především v první části, v podstatě do chvíle, než se Dracula dostane do Londýna. A rovnou říkám, že to je škoda, protože v tomto příběhu je potenciál obrovský. Však je to dáno i tím, že se jedná o jednu z nejvíce filmovaných postav v dějinách kinematografie.
Tak nejprve se podíváme na to, co mě stále ještě zaujalo. Jednoznačně je to postava Renfielda, který je ukázkovým bláznem a jeho pohled z podpalubí lodi Vesta (nikoli Demeter) je skutečně šílený. Renfield dostává plusové body. A asi bych dal plusové body i Belovi Lugosimu, který se k Draculovi postavil naprosto jinak, než jeho předchůdce, německý herec Max Schreck ve filmu Nosferatu. Dracula v jeho podání je aristokratický, vznešený, ale pro dnešní dobu už bohužel trochu vyčpělý. Jeho přehnaná gesta ve chvíli, kdy spatří kříž anebo zrcadlo, nejsou hororová, ale v dnešní době prostě jen směšná.
Ale ještě než zabředneme do kritiky tohoto filmu, je potřeba si uvědomit, že se jedná o zásadní počin hororové historie, a to především v tom, že otevřel bránu filmům s hororovými monstry, která došla ve 30. letech své zlaté éry. Ale stejně tak je nutno říci, že se jednalo o první snímek tohoto druhu, který uspěl, ale nikoli o snímek nejlepší. Další filmy ho jednoznačně překonaly.
Film má svá pozitiva a musím říci, že mě osobně se líbí staré krásné triky jako miniaturní modely nasnímané jako exteriéry, poletující netopýři, kteří se jako netopýři vůbec nechovají. Nádherný je pak Draculův hrad anebo Carfaxské opatství, které jsou skutečně monumentální a do vyznění filmu se naprosto hodí.
Jinak ale bohužel nemám mnoho důvodů film příliš vynášet do nebes. Jsou zde špatné střihy, scénář je velmi okleštěný, ať už původním záměrem, anebo zásahem cenzorů, kdy některé scény vyznívají naprosto do ztracena. Chybí zde hudba a v některých scénách je zde naprosté ticho, které se míjí účinkem. Závěrečná scéna je naprosto zabitá, což mě skutečně mrzí. A opravdu by mě zajímalo, proč má Dracula ve svém hradě vačice a pásovce? Pokud se nepletu, v Transylvánii žili naposled... nikdy. No, možná by zde určité vysvětlení bylo, protože souběžně s touto verzí se natáčela s jiným štábem verze pro Latinskou Ameriku, a tak použily v obou filmech stejnou zvířenu. Ale do Transylvánie podobná zvířata prostě nepatří, ať si kdo chce, říká, co chce.
Jen ještě na závěr, aby bylo jasno, film prostě v současné době nezpůsobuje takové emoce, jako v roce 1931, kdy šel do kin, dnes už nikdo nebude umdlévat hrůzou z Lugosiho pohledu, ale stále si myslím, že se jedná o snímek, který by neměl být zapomenut, a to především proto, že se jedná o důležitý mezník hororové historie. Jen je škoda, že nebyl natočen lépe a neponechal si svou atmosféru, podobně jako Nosferatu. V dnešní době bohužel vyznívá celý film trochu komicky, což jednoznačně nebyl zájem jeho tvůrců. Alespoň v to doufám.
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Bela Lugosi a Dwigth Frye. A možná i Edward Van Sloan, ale ten hlavně svou vizáží. Jinak je film důležitý hlavně proto, že poprvé zobrazuje Draculu jako vznosného šlechtice, který se sem tam proměňuje ve zvíře. Ale na první pohled to rozhodně netvor není.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Na snímku je patrné, že byl vytvořen především na základě divadelní hry, tolik nečerpal ze samotného románu, k jehož zfilmování byla konečně získána práva od vdovy po Stokerovi. Film je bohužel špatně natočen, a nezachraňuje to ani charismatický hrabě, či šílenec Renfield. A opravdu mě mrzí, že se film tak málo drží předlohy, a to ve všech ohledech.
Další film patřící mezi „101 nejlepších hororů“ vyjde 22.4.2019
Článek je součástí seriálu 101 nejlepších hororů na internetovém magazínu Horor-Web.cz.
Nejnovější komentáře