#6 - Dracula

Dracula z roku 1931 je v pod­sta­tě prů­kop­ní­kem zla­té éry horo­rů, kte­ré pat­ři­ly pře­de­vším 30. léta 20. sto­le­tí. A hlav­ně, tohle je i prv­ní sku­teč­ná adap­ta­ce legen­dár­ní kni­hy Brama Stokera.

Dracula

Dracula

USA, 1931, 75 minut

Režie:   Tod Browning

Scénář: Hamilton Deane a John L. Balderston pod­le diva­del­ní hry Garretta Forta na moti­vy kni­hy Brama Stokera Dracula

Hrají:

Bela Lugosi (Dracula)

Helen Chandler (Mina)

David Manners (John Harker)

Dwight Frye (Renfield)

Edward Van Sloan (Van Helsing)

            Když jsem viděl Draculu popr­vé, doce­la mě zau­jal, vlast­ně jsem z něj byl poměr­ně nad­še­ný, ale když jsem viděl toto zpra­co­vá­ní z roku 1931 podru­hé, uvě­do­mil jsem si, že ten film pros­tě nepře­žil. Nepřežil svou dobu a svým vyzně­ním zůstal ve 30. letech 20. sto­le­tí. Napětí je zde mini­mál­ní, pokud, tak pře­de­vším v prv­ní čás­ti, v pod­sta­tě do chví­le, než se Dracula dosta­ne do Londýna. A rov­nou říkám, že to je ško­da, pro­to­že v tom­to pří­bě­hu je poten­ci­ál obrov­ský. Však je to dáno i tím, že se jed­ná o jed­nu z nej­ví­ce fil­mo­va­ných postav v ději­nách kine­ma­to­gra­fie.

            Tak nej­pr­ve se podí­vá­me na to, co mě stá­le ješ­tě zau­ja­lo. Jednoznačně je to posta­va Renfielda, kte­rý je ukáz­ko­vým bláznem a jeho pohled z pod­pa­lu­bí lodi Vesta (niko­li Demeter) je sku­teč­ně šíle­ný. Renfield dostá­vá plu­so­vé body. A asi bych dal plu­so­vé body i Belovi Lugosimu, kte­rý se k Draculovi posta­vil napros­to jinak, než jeho před­chůd­ce, němec­ký herec Max Schreck ve fil­mu Nosferatu. Dracula v jeho podá­ní je aris­to­kra­tic­ký, vzne­še­ný, ale pro dneš­ní dobu už bohu­žel tro­chu vyčpě­lý. Jeho pře­hna­ná ges­ta ve chví­li, kdy spat­ří kříž ane­bo zrca­dlo, nejsou horo­ro­vá, ale v dneš­ní době pros­tě jen směš­ná.

            Ale ješ­tě než zabřed­ne­me do kri­ti­ky toho­to fil­mu, je potře­ba si uvě­do­mit, že se jed­ná o zásad­ní počin horo­ro­vé his­to­rie, a to pře­de­vším v tom, že ote­vřel brá­nu fil­mům s horo­ro­vý­mi mon­st­ry, kte­rá došla ve 30. letech své zla­té éry. Ale stej­ně tak je nut­no říci, že se jed­na­lo o prv­ní sní­mek toho­to dru­hu, kte­rý uspěl, ale niko­li o sní­mek nej­lep­ší. Další fil­my ho jed­no­znač­ně pře­ko­na­ly.

            Film má svá pozi­ti­va a musím říci, že mě osob­ně se líbí sta­ré krás­né tri­ky jako mini­a­tur­ní mode­ly nasní­ma­né jako exte­ri­é­ry, pole­tu­jí­cí neto­pý­ři, kte­ří se jako neto­pý­ři vůbec necho­va­jí. Nádherný je pak Draculův hrad ane­bo Carfaxské opat­ství, kte­ré jsou sku­teč­ně monu­men­tál­ní a do vyzně­ní fil­mu se napros­to hodí.

            Jinak ale bohu­žel nemám mno­ho důvo­dů film pří­liš vyná­šet do nebes. Jsou zde špat­né stři­hy, scé­nář je vel­mi okleš­tě­ný, ať už původ­ním zámě­rem, ane­bo zása­hem cen­zo­rů, kdy někte­ré scé­ny vyzní­va­jí napros­to do ztra­ce­na. Chybí zde hud­ba a v někte­rých scé­nách je zde napros­té ticho, kte­ré se míjí účin­kem. Závěrečná scé­na je napros­to zabi­tá, což mě sku­teč­ně mrzí. A oprav­du by mě zají­ma­lo, proč má Dracula ve svém hra­dě vači­ce a pásov­ce? Pokud se neple­tu, v Transylvánii žili napo­sled... nikdy. No, mož­ná by zde urči­té vysvět­le­ní bylo, pro­to­že sou­běž­ně s tou­to ver­zí se natá­če­la s jiným štá­bem ver­ze pro Latinskou Ameriku, a tak pou­ži­ly v obou fil­mech stej­nou zví­ře­nu. Ale do Transylvánie podob­ná zví­řa­ta pros­tě nepat­ří, ať si kdo chce, říká, co chce.

            Jen ješ­tě na závěr, aby bylo jas­no, film pros­tě v sou­čas­né době nezpů­so­bu­je tako­vé emo­ce, jako v roce 1931, kdy šel do kin, dnes už nikdo nebu­de umdlé­vat hrů­zou z Lugosiho pohle­du, ale stá­le si mys­lím, že se jed­ná o sní­mek, kte­rý by neměl být zapo­me­nut, a to pře­de­vším pro­to, že se jed­ná o důle­ži­tý mez­ník horo­ro­vé his­to­rie. Jen je ško­da, že nebyl nato­čen lépe a nepo­ne­chal si svou atmo­sfé­ru, podob­ně jako Nosferatu. V dneš­ní době bohu­žel vyzní­vá celý film tro­chu komic­ky, což jed­no­znač­ně nebyl zájem jeho tvůr­ců. Alespoň v to dou­fám.

Proč film zařa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

            Bela Lugosi a Dwigth Frye. A mož­ná i Edward Van Sloan, ale ten hlav­ně svou vizá­ží. Jinak je film důle­ži­tý hlav­ně pro­to, že popr­vé zob­ra­zu­je Draculu jako vznos­né­ho šlech­ti­ce, kte­rý se sem tam pro­mě­ňu­je ve zví­ře. Ale na prv­ní pohled to roz­hod­ně netvor není.

Proč film neza­řa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

            Na sním­ku je patr­né, že byl vytvo­řen pře­de­vším na zákla­dě diva­del­ní hry, tolik nečer­pal ze samot­né­ho romá­nu, k jehož zfil­mo­vá­ní byla koneč­ně zís­ká­na prá­va od vdo­vy po Stokerovi. Film je bohu­žel špat­ně nato­čen, a neza­chra­ňu­je to ani cha­risma­tic­ký hra­bě, či šíle­nec Renfield. A oprav­du mě mrzí, že se film tak málo drží před­lo­hy, a to ve všech ohle­dech.

Další film pat­ří­cí mezi „101 nej­lep­ších horo­rů“ vyjde 22.4.2019

---

Článek je sou­čás­tí seri­á­lu 101 nej­lep­ších horo­rů na inter­ne­to­vém maga­zí­nu Horor-Web.cz.

---

---