Skřítek

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Tomáš Vorel se nos­tal­gic­ky vra­cí k Pražské pět­ce a vysí­lá „němou“ rodin­ku do boje s nástra­ha­mi svě­ta. Groteska Skřítek je poně­kud expe­ri­men­tál­ním poči­nem, ve kte­rém však expe­ri­men­tál­nost nepře­sa­hu­je rozum­né meze a udr­ží pozor­nost divá­ka.

Je prav­da, že jsem měl taky tro­chu oba­vy, co se mnou film udě­lá. Jenže ono mě to celou dobu bavi­lo! Vorel vyprá­ví pří­běh pou­ze pomo­cí obra­zo­vých pro­střed­ků (nepočítáme-li skře­ky), bez jedi­né­ho sro­zu­mi­tel­né­ho slo­va. To je sice na jed­nu stra­nu těž­ší, chce-li něco divá­ko­vi sdě­lit, ale na stra­nu dru­hou sta­či­lo Vorlovi vymys­let poměr­ně jed­no­du­chý scé­nář ve srov­ná­ní s „nor­mál­ním fil­mem“, a pak si vybrat dob­ré her­ce, kte­ří všech­no zahra­jí. I když to samo­zřej­mě nebyl ten hlav­ní důvod, proč to dělal. Při tom­to způ­so­bu hro­zí, že reži­sér občas sklouz­ne k laci­ným vti­pům. To urči­tě ano, a něko­lik jich tako­vých ve Skřítkovi najde­me. Jenže na dru­hou stra­nu: snad ani jed­nou jsem neměl pro­blémy zori­en­to­vat se v ději a hle­dat nit: vůbec jsem ji totiž neztra­til. A taky kvů­li hud­bě MIGu 21, kte­rá v instru­men­tál­ní podo­bě per­fekt­ně pod­kres­lu­je děj.

Popis děje je cel­kým ved­lej­ší, jde jdno­znač­ně o for­mu. Otec rodi­ny cho­dí do prá­ce, do maso­kom­bi­ná­tu, kde se zakou­kal do jed­né ze svých mlad­ších kole­gy­ní. Matka pra­cu­je na kase v super­mar­ke­tu (výbor­ná rvač­ka u poklad­ny) a neu­mí moc dob­ře řídit. Syn je tříd­ní grá­zl, kte­rý se ve ško­le zami­lo­val do své spo­lu­žač­ky. Dcera nedá­vá pozor při hodi­nách mate­ma­ti­ká­ře Tomáše Hanáka (skvě­lá scé­na z rodi­čov­ských schůzek!) a přá­te­lí se s tajem­ným skřít­kem.

Několik dal­ších postav tady taky dostá­vá pro­stor na to, aby ve zrych­le­ných sek­ven­cích roze­hrá­lo svo­je cha­risma. A vcel­ku toho vyu­ží­va­jí: počí­na­je lehce úchyl­ným vrát­ným Milanem Šteindlerem a kon­če tře­ba Janem Krausem, Petrem Čtvrtníčkem a Tomášem Vorlem v rolích „neú­plat­ných“ poli­cis­tů.

To všech­no spo­ju­je skří­tek. Přiznám se, že tohle lepi­dlo mi ale vůbec není jas­né. Skřítek je tajem­né stvo­ře­ní, kte­ré jez­dí na pra­se­ti domá­cím a zje­vu­je se pou­ze dce­ři; jen když je potře­ba, tak vyle­ze ven a pomů­že. Ale jeho smy­sl tak úpl­ně nechá­pu... no ale co, i kdy­by žád­ný nebyl, tak se v tomhle pří­pa­dě zas tak moc nesta­ne.

Myslím, že ten, kdo se pře­mů­že a jen tro­chu je nala­děn na sku­teč­nou gro­tes­ku, bude igno­ro­vat to, jak mož­ná Skřítek na prv­ní pohled půso­bí, a vyra­zí na něj, se snad bude bavit. Já si mys­lím, že by se bavi­la i znač­ná část z těch, kte­ří pro­ten­to­krát (bohu­žel) zůsta­li doma…

O filmu:

Oficiální strán­ka fil­mu: Skřítek
Scénář a režie: Tomáš Vorel
V hlav­ních rolích: Bolek Polívka , Eva Holubová, Anička Marhoulová, Tomáš Vorel ml., Marika Procházková, Jiří Macháček, Ivana Chýlková, Jan Kraus, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel, Tomáš Hanák, Milan Šteindler
Česko 2005, 90 minut

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře