Atomic Bomberman

Zavřete hez­ky oči a zkus­te se vrá­tit v mys­lích o něko­lik let zpát­ky, kon­krét­ně do lehce uje­tých let osm­de­sá­tých. Pusťte si sty­lo­vou hud­bu (Depeche Mode, Queen, Pet Shop Boys) a z leh­ka ote­vře­te oči. Ano, svět se od „osm­de­sá­tek“ hod­ně změ­nil.

Tato změ­na je vel­mi mar­kant­ní kon­krét­ně na poli počí­ta­čo­vých her. V osm­de­sá­tých letech zača­ly vzni­kat prv­ní ver­ze hry bom­ber­man, ale jed­na­lo se čas­to jen o hry auto­ma­to­vé (jejda, to bylo ten­krá­te pěti­ko­run...). Památného roku 1992 při­chá­zí na scé­nu hra Dyna blas­ter, kte­rá fun­gu­je na podob­ném prin­ci­pu. Několik posta­vi­ček je zavře­no v blu­diš­ti s růz­ný­mi duchy a musí se pomo­cí vhod­ně umís­tě­ných bom­bi­ček dostat ven nebo - v pří­pa­dě deathmatche - dostat své­ho kole­gu v blu­diš­ti na onen svět (prá­vě pomo­cí bom­bi­ček). Ze stěn kte­ré zni­čí bom­by na posta­vič­ky ve ska­fan­drech občas vysko­čí také něja­ké bonu­sy (vět­ší rych­lost, dosah bom­by,...). Hra Dyna blas­ter je jed­nou z nej­ú­spěš­něj­ších her počí­ta­čo­vé his­to­rie, ale o ní dnes psát nebu­du.

Roku 1997 při­chá­zí na scé­nu Atomic bom­ber­man, hra kte­rá si bere hod­ně věcí z Dyna blas­ter, ale roz­hod­ně se nejed­ná jen o něja­ký rema­ke. Atomic je zamě­řen čis­tě a pou­ze jen na sou­bo­je mezi růz­ný­mi „bom­br­me­ny“, tak­že byli ze hry vyškrt­nu­ti ducho­vé a sou­bo­je s nimi. Nicméně hra má vel­ké plus v podo­bě úžas­ných zvu­ků (také zabí­ra­jí asi 400mb!), skvě­lých ani­ma­ci a množ­ství nových bonu­sů (napří­klad „kopá­ní“ je úpl­ně super věc!!).

Atomic je v pod­sta­tě blbůst­ka, kte­rá neu­mož­ňu­je vel­ký ponor do hry, nemá žád­ný pří­běh, pro­pra­co­va­né posta­vy, ale vyni­ká geni­ál­ní hra­tel­nos­tí, jed­no­du­chým a intu­i­tiv­ním ovlá­dá­ním, tak­že s hrou si uži­je­te moře zába­vy. Hrát pro­ti počí­ta­čo­vým sou­pe­řům je po chví­li vel­mi nud­né, pro­to je zde mož­nost zku­sit sou­boj s člo­vě­kem (lze hrát po síti i 2 na 1 počí­ta­či). V tu chví­li začí­na­jí pra­vé orgie! Začnete své­ho kole­gu (kole­gy­ni) nená­vi­dět když uvi­dí­te jak vás nemi­lo­srd­ně zavřel (zavře­la) ve sle­pé ulič­ce se zapá­le­nou bom­bou, začne­te jása­ti a ple­sa­ti když se vám pove­de sou­pe­ře zlik­vi­do­vat. Se svým spo­lubyd­lí­cím (vele­vá­že­ným panem Markem - tím­to jej zdra­vím:-)) tuto hru pra­vi­del­ně hra­je­me a ješ­tě se nesta­lo, že by nás nějak omr­ze­la. Doufám, že se tak nesta­ne nikdy.

Hodnocení: 86%. (Hodnocení se vám může zdát vzhle­dem k před­cho­zí ado­ra­ci doce­la níz­ké, ale je nut­no si uvě­do­mit, že to je „jen“ zábav­ná hra, nic více, ale také nic méně).