V únoru 2018 se stal kulturním fenoménem snímek společnosti Marvel Studios Black Panther, který zaznamenal celkově pátý nejúspěšnější premiérový víkend se svými tržbami ve výši 202 milionů dolarů. Celkově tento snímek celosvětově utržil přes 1,2 miliardy dolarů.
Pro spoluprezidenta a vedoucího výroby společnosti Marvel Studios Louise D’Esposita tvoří součást úspěchu filmového světa společnosti Marvel jejich pružnost a schopnost přizpůsobovat se změnám v kulturní atmosféře a oživit jejich filmy postavami a příběhy, které odpovídají rozmanité a inkluzivní povaze skutečného světa, ve kterém žijeme.
„Ve společnosti Marvel jsme se vždy snažili ze všech sil o to, aby v našich filmech vystupovaly postavy, s nimiž se mohou filmoví diváci ztotožnit a chápat jejich motivace,“ říká Louis D’Esposito. „V našich filmech jsou k vidění silné ženské postavy, počínaje Black Widow, která se poprvé objevila ve filmu Iron Man 2, a seriál Agent Carter byl naším prvním televizním superhrdinským seriálem s hlavní ženskou protagonistkou. V případě filmu Ant-Man and the Wasp se oba hrdinové objevili přímo v názvu filmu, a nyní díky ohromujícímu úspěchu snímku Captain Marvel boříme předsudky o tom, že si superhrdinské filmy s ženami v hlavní roli nikdy nevedou příliš dobře po finanční stránce.“
„Pokud můžeme vyprávět zajímavé příběhy, ve kterých figurují ženy, muži, lidé s různou barvou pleti, všech ras, všech vyznání a víry, pak tak učiníme,“ pokračuje D’Esposito. „Svět je velice rozmanitý a my toužíme natáčet filmy, které zobrazují společnosti takovou, jaká je ve skutečnosti. Diváci mají takové filmy rádi. Potvrdili jsme to snímkem Black Panther. Velice nás těší možnost tyto překážky překonávat, a nikdo nás v tom nemůže omezovat. Zbořili jsme veškeré mantinely a jsme nadšeni z možnosti zabývat se v budoucnosti superhrdiny nejrůznějšího původu. V případě snímků Infinity War a Endgame je opravdu velice dobře patrné, jak rozmanité postavy filmový svět společnosti Marvel obývají. Každý si najde to, co mu vyhovuje, a všechno je to vzájemně propojené způsobem, který působí autenticky a reálně.“
„Jako u všeho ostatního v případě společnosti Marvel Studios se řídíme primárně našimi příběhy,“ dodává Kevin Feige. „Důvodem, proč společnost Marvel Publishing slaví osmdesáté narozeniny, je to, že se naše příběhy mění a vyvíjejí. A jejich protagonisté se také v průběhu desetiletí pozoruhodně mění.“
Feige vysvětluje, co je pro něj tou nejzábavnější částí jeho práce, v rámci které dohlíží na celkový směr a obecnou vizi filmového světa společnosti Marvel od chvíle, kdy do Marvelu v roce 2000 nastoupil. „Jedná se o mou vysněnou práci. Připadá mi, jako by to bylo včera, nikoliv jako téměř dvacet let, protože je pro mě obrovskou zábavou představovat divákům naše hrdiny na plátnech kin a snažit se naplnit původní vize Stana Leeho a Stevea Dítka a Jacka Kirbyho a všech výtvarníků a autorů, kteří naše postavy vytvořili.“
„Ve finále tu jde ale hlavně o lidi, o tým, který se nám v rámci Marvel Studios podařilo sestavit, o herecké týmy, o tvůrci týmy a štáby, se kterými jsme spolupracovali; díky nim je to vše taková zábava. Je zcela jisté, že při natáčení takto výpravných filmů existuje jistá dávka stresu, ale jde o možnost spolupracovat s úžasnými lidmi a o sdílený cíl poskytnout divákům ojedinělý zážitek a překonat jejich velice vysoká očekávání,“ shrnuje Feige.
Diváci po celém světě byli nadšeni z celkem deseti let filmové tvorby, díky které se stal snímek Avengers: Infinity War snímkem s nejúspěšnější premiérou v historii kinematografie. Pro scenáristu Stephena McFeelyho byly tržby filmu skvělým potvrzením toho, že roky tvrdé práce na filmovém světě společnosti Marvel nebyly promarněné.
„Jednalo se o jeden z největších úspěchů mojí kariéry a to byla pro mne velká výhra,“ říká McFeely. „Na chvíli se mi stáhlo hrdlo a do očí vyskočily slzy, a pak jsem začal nadšeně skákat po ložnici. V průběhu onoho víkendu jsme navštívili několik různých kin a sledovali film společně s běžnými diváky, a bylo pro mě velice vzrušující poslouchat, jak si při odchodu z kina citují nejrůznější dialogy z filmu. Sledovat, jak se film stává součástí kulturního povědomí, zatímco diváci rozebírají jeho děj a konec, bylo současně velice surreálné.“
