Domácí péče je filmem o lidské tragédii, kde je v přiměřené míře použit i humor, tak aby nenarušoval celkový dojem z příběhu. Příběh se točí kolem obětavé zdravotní sestry (Alena Mihulová), která se věnuje ostatním do té míry, že zapomíná sama na sebe. Když však sama onemocní, rozhodne se hledat pomoc mimo prostředí, které ji zná. Přes svou známou objevuje svět alternativní medicíny. S tím se ale nehodlá smířit její manžel Láďa (Bolek Polívka), který tyto věci vůbec neuznává. Je to poprvé v životě Vlasty, kdy si uvědomuje, že musí také pečovat sama o sebe a nejen o druhé. Dostává se tak do situace, kdy zkouší všechny možné i nemožné prostředky, aby se uzdravila.
Film je dramatickým příběhem ze života, který je vhodně doplněn o humornou složku tak, že ani v jednom okamžiku nepůsobí trapně. Především Alena Mihulová v něm podává excelentní výkon a je tak horkou favoritkou na všechny filmové ceny u nás, které se budou udílet. Ale ani Polívka a Vilhelmová nezůstávají pozadu, především role Ládi je jako by byla napsána pro tohoto herce a Tatiana je rovněž ve své roli přesvědčivá tak, že vtáhne diváka do děje.
Už to vypadalo, že letos budou suverénně nejlepším českým filmem Kobry a užovky, ale opak je pravdou. Ve filmu Domácí péče získali velkou konkurenci a v mých očích se jedná ještě o povedenější kousek. Jedná se o povedený debut režiséra Slávka Horáka, který rozhodně prokázal svůj talent.