Přiznám se hned na úvod: podobně jako v případě minule recenzovaného “Future State: Robin Eternal” jsem vůbec netušil, co mám od “Future State: Superman/Wonder Woman” čekat. Ano, dopředu jsem předpokládal, že bych mohl dostat příjemnou odpočinkovou týmovku dvou hlavních tahounů celého Future Statu, tedy Supermana (Jona Kenta) a Wonder Woman (Yary Flor), ovšem nebyl jsem si zcela jistý, co by na poli dvou sešitů chtěl scénárista Dan Watters odvyprávět. Jednoduše řečeno, do následující minisérie jsem nešel s žádnými přehnaně velkými očekáváními a přistupoval jsem k ní s otevřenou náručí. To, co jsem však dostal, bylo něco nevídaného. A bohužel to není myšleno v dobrém smyslu slova.
Vše začíná bez sebevětších komplikací. Seznamujete se s oběma hlavními protagonisty, přičemž máme možnost se naplno ponořit do jejich duše a prostřednictvím několika impozantních scén si můžeme udělat představu nejen o jejich dovednostech, ale rovněž o jejich charakterech, jež vás už od prvních několika stránek dokážou zaujmout. Do toho ještě připočteme několik dynamických akčních sekvencí a člověk si rázem nemá na co stěžovat. Nic nenasvědčovalo špatnému směřování zápletky, znělo mi v hlavě. Říkal jsem si: „To je normálně tak zábavné, až tomu sám nemohu uvěřit!“ Jenomže na scéně se zčistajasna objevili bohové, pak jakési podivuhodné kosmické entity… a příběh se vzápětí rozpadl jako domeček z karet.
Ne, teď si vážně nedělám legraci! Autorovi stačila jedna jediná scéna ve vesmíru na to, aby se z komiksu rázem stal sled prapodivných, zcela nefunkčních nápadů, které na papíře působí vcelku zajímavě, ovšem jejich provedení značně pokulhává. Proto například nefunguje veškerá dějová linka kolem bohů Iae a Kuat, poněvadž jejich charaktery nejsou kdovíjak nápadité a namísto toho, aby na vás udělali dojem a oslnili vás, je spíše budete brát jako otravný prvek, jenž v kontextu vyprávění působí strašně rušivě. A nalijme si sklenici čistého vína, jejich dialogy jsou na tak mizernéúrovni, až to pěkné není. Přitom mytologii a božstva mám obecně rád. O to více mě mrzí, jak jsou tito dva strašně nevyužití, nemluvě o faktu, že záporák, který je s nimi úzce spjatý, je jedním slovem katastrofa. Co taktéž zamrzí, jsou některé nelogické momenty, ve kterých sem tam zabolí pohled na scény, v nichž fyzikální zákony dostávají pěkně na zadek (finále toho budiž příkladem), jelikož zbytečně kazí zážitek ze čtení. A to samé bych mohl říct i o pár hloupoučkých pasážích, snažících se za každou cenu rozesmát čtenáře, jež však v konečném důsledku působí spíš trapně a zbytečně narušují slušně vystavěné tempo.
Ale aby recenze nebyla jen na negativní notě, pokusím se vyzdvihnout několik aspektů, v rámci kterých komiks vyniká. Nejprve je potřeba zdůraznit, že mnou zmíněné interakce mezi oběma superhrdiny mají své kouzlo a dokážou vás pohladit po duši. Výtvarný styl Leily Del Lucy vyniká především při akci, která je působivá, a designy jednotlivých postav díky němu vypadají pěkně. A abych nezapomněl, sem tam přijde řada i na pár památných heroických chvil, jež vám při troše štěstí utkví v hlavě (i když na to bych zrovna moc nevsázel).
“Future State: Superman/Wonder Woman” se zpočátku prezentuje jako odpočinková jednohubka na jedno odpoledne. Jenomže prvotní zdání klame. Postupně se totiž z minisérie jako takové stává překombinovaná, nelogická a naprosto zapomenutelná záležitost, jež i přes pár kladných stránek nemá čím oslovit. A je to škoda, protože týmovka Jona a Yary měla obří potenciál, který bohužel zůstal nenaplněn. Kdyby se jí chopil schopnější kreativní tým, možná by byl můj výsledný dojem ze čtení o poznání lepší. Takhle musím pouze dodat následující: Pokud nemáte důvod si načítat všechny vydané tituly z iniciativy Future State, tak můžete následující kousek vynechat, protože o nic nepřijdete.
Přehled titulů, které jsou zahrnuty do iniciativy Future State, naleznete zde.
25. května 2022 O modrém světle - první čtení, to nic není Otík je školák, který nerad čte. Maminka se rozhodla, že mu koupí k narozeninám knížku. Jenže Otík byl zklamaný, protože čekal, že dostane jeřáb nebo nějaké auto. Nakonec dostane knihu o […] Posted in Recenze knih
10. září 2010 Největší z Čechů – Sedláčkova z nouze ctnost Ambiciózní scenárista a režisér Robert Sedláček střídá úspěšně filmové žánry. Po debutovém psychologickém thrilleru Pravidla lži loni divákům představil komediálně laděné Muže v říji a […] Posted in Filmové recenze
16. ledna 2012 Skinwalkers (2006) Vlkodlaci: tvorové toužící po krvi svých obětí. Ne všichni jsou však se svým osudem spokojení Podle indiánských bájí žijí mezi námi tvorové trpící lykantropií. Jsou to vlkodlaci - […] Posted in Horory
29. listopadu 2009 Resident Evil: Apokalypsa (Resident Evil: Apocalypse) - soundtrack Co si myslíte, že uslyšíte v soundtracku z hororového filmu natočeného podle PC hry? Přesně tak - metal. Metal v nejrůznějším provedení - od populárních Slipknot, Rammstein, Rob Zombie, […] Posted in Články
10. června 2012 Jak poznat zlomeninu - Příznaky a léčba
Zlomenina (nebo také fraktura) je poměrně běžné zranění. Podle statistik by měl mít každý člověk až dvě zlomeniny za život. Vznikají, když je fyzická síla vyvíjená na kost silnější, než […] Posted in Domácí rady
11. listopadu 2005 Kostka 0 Třetí pokračování hororových filmů s tématikou ďábelského vználezu na likvidaci nepohodlných lidí.
Kostka je bludiště místností ve tvaru kostky, které jsou vzájemě pospojovány chodbami […] Posted in Filmové recenze
3. května 2024 Přišla v noci: Dramedie s prototypem příšerné tchýně Dramedie dvojice filmařů Tomáše Pavlíčka a Jana Vejnara nás zve domů do hnízdečka mladé rodinky, aby nám ukázala nefunkční hranice mezi generacemi a prototyp příšerné tchýně v podání […] Posted in Filmové recenze
Nejnovější komentáře