„Dredd“ je konečně tím správným převedením britské komiksové klasiky na filmové plátno. Karl Urban tu helmu prostě nesundá!
Alex Garland je celkem úspěšný scénárista. Podílel se na takových filmech jako „28 dní poté“ nebo Sunshine, kromě toho napsal i román, podle něhož byl natočen snímek „Pláž“. Ano, zdá se, že se mu zalíbila práce s Dannym Boylem, respektive naopak, ale tentokrát se rozhodl, že pro film zpracuje látku, která už sice zpracována byla, ovšem nijak ohromně. „Soudce Dredd“ se nestal takovým filmem, jak se očekávalo, alespoň podle oblíbené předlohy. Nepomohl ani Sly Stallone, který prostě musel ukázat obličej, i když v popisu postavy Dredda je skutečnost, že helmu nikdy nesundá.
Hozenou rukavici sebral režisér Pete Travis, který se blýsknul celkem dobrým ale nijak zásadně nadprůměrným snímkem „Úhel pohledu“, jinak si udělal jméno hlavně v televizi. S ním se do filmu pustil i Karl Urban, který si nasadil helmu soudce v Mega-City One a rozhodl se, že neodhalí svůj obličej a ukáže tak i Stallonemu, jak by se měl film s Dreddem točit.
„Soudce Dredd“ není komiks, který je u nás příliš vydávaný, ale nakladatelství Crew to díky svému magazínu „Crew“ napravilo, stejně jako i později vydaným první souborným vydáním nazvaným poměrně prozaicky „Soudce Dredd“. Přesto je to oblíbená postava, nemluvě pak o popularitě v zahraničí, zejména pak v domovské Velké Británii, kde je to patrně nejoblíbenější domácí postava. Proto se do filmu vkládaly celkem velké naděje, protože i když je to snímek koprodukční, Velká Británie ho zaštítila především.
„Dredd“ je drsným filmem, přesně takovým, jakým je i komiks. I když se vlastně jedná jen o takovou malou epizodu, která se odvíjí v jednom obrovském věžáku. Přesto dostanete přesně to, co od Dredda čekáte. Ikonickou postavu, která si nebere servítky a jedná přesně podle toho, jak by jednala v komiksu (snad možná až na ten úplný závěr), šmejdy, kteří si zaslouží sejmout, protože prostě o nic jiného nestojí, a také město, v němž by nikdo nechtěl žít. Mega-City One je přesně to město, kde jsou soudci třeba.
Moderní „Dredd“ je ukázkou toho, že pokud se tvůrci pokusí natočit film co nejvěrněji jeho komiksové předloze, nemusí to být na škodu, naopak, je to ku prospěchu věci. Alespoň v tomto případě tomu tak skutečně je. Film využívá zpomalené záběry, aby si člověk užil výstřiky digitální krve, a ono to celkem funguje. Je tomu totiž ještě přidán takový speciální lesk, který vás dostane. Nechte se unášet filmem, který se drží kultu a daří se mu ho rozšiřovat, nikoli kazit.
27. ledna 2024 Riddick: Kronika temna Chtěl jen zjistit, proč jej přítel zradil, ale zapletl se do boje o záchranu všeho živého ve vesmíru. Jaká ironie. On nemilosrdný zabiják, který se tentokrát až moc nechá ovlivnit svými […] Posted in Retro filmové recenze
11. ledna 2024 Nadčasová hrdinka Xena: Princezna bojovnice V devadesátých letech se na televizních obrazovkách objevila postava, která se stala ikonou nejen pro feministky, ale také pro lesbickou komunitu. Xena: Princezna bojovnice, ztvárněná […] Posted in Zajímavosti
3. října 2023 Peníze těch tupců Film popisuje neuvěřitelný příběh boje Davida s Goliášem, kdy se parta amatérských investorů na internetu rozhodla během pandemie COVID-19 ukázat, jak je burza na Wall Street křehká, a […] Posted in Filmové recenze
20. července 2023 Oppenheimer – Recenze – 90 % Oppenheimer je americký velkofilm režiséra a scenáristy Christophera Nolana (Dunkerk, Tenet), jenž líčí příběh J. Roberta Oppenheimera, amerického teoretického fyzika, jemuž se s jeho […] Posted in Filmové recenze
Nejnovější komentáře