Jurský svět: Znovuzrození: Scarlett Johanssonová loví dinosaury po souši, na moři i ve vzduchu

Photo © Jasin Boland / Universal Pictures

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Tým žol­dá­ků loví nej­vět­ší dino­sau­ry ve sna­ze vyvi­nout lék na rako­vi­nu ve fil­mu Jurský svět: Znovuzrození, kte­rý ten­to víkend vstu­pu­je do praž­ských a svě­to­vých kin. Tento vytu­ně­ný pří­růs­tek po třech čím dál vyuměl­ko­va­něj­ších fil­mech Jurský svět nese bře­me­no těž­ko­pád­né­ho budo­vá­ní svě­ta svých před­chůd­ců, ale záro­veň napra­vu­je někte­ré klí­čo­vé chy­by. Z hle­dis­ka pří­mo­čaré­ho dob­ro­druž­né­ho fil­mu plné­ho dino­sau­ří­ho vzru­še­ní se jed­ná o nej­lep­ší díl série od dob Jurského par­ku III reži­sé­ra Joea Johnstona, ačko­li může zkla­mat kaž­dé­ho, kdo hle­dá něco nové­ho.

Jurský svět Znovuzrození se ode­hrá­vá pět let po udá­los­tech fil­mu Jurský svět Dominion, v němž - v pře­stáv­ce mezi dějem zamě­ře­ným na hmyz - řádi­li dino­sau­ři na mís­tech po celém svě­tě. Nyní jsou tato zví­řa­ta pou­hou nepří­jem­nos­tí, o čemž svěd­čí prv­ní scé­na s umí­ra­jí­cím sau­ro­po­dem, kte­rý zdr­žu­je dopra­vu v cen­t­ru Manhattanu. Kvůli kli­ma­tic­kým změ­nám už dino­sau­ři nemo­hou pře­žít mimo ten­ký pás kolem rov­ní­ku; neva­dí, že v před­cho­zím fil­mu se jim daři­lo v poho­ří Sierra Nevada.

Nezájem veřej­nos­ti o dino­sau­ry si vynu­til uza­vře­ní newy­or­ské­ho muzea, jehož kurá­to­rem je pale­on­to­log Dr. Henry Loomis (Jonathan Bailey), kte­rý je ve fil­mu jedi­ným pojít­kem s úctou a úža­sem, jaké jsme vidě­li v původ­ním fil­mu. „Studoval jsem u Alana Granta,“ zmí­ní se v jed­né scé­ně, čímž odka­zu­je na posta­vu Sama Neilla v před­cho­zích fil­mech; sek­ven­ce, v níž se setká­vá s tita­no­sau­rem, věr­ně obno­vu­je majestát­nost scé­ny s bra­chi­o­sau­rem v původ­ním Jurském par­ku - nepo­chyb­ně tomu napo­moh­lo i krát­ké zapůj­če­ní hud­by Johna Williamse.

Ne všich­ni se dino­sau­rů vzda­li. Velká far­ma­ceu­tic­ká spo­leč­nost, repre­zen­to­va­ná sliz­kým zástup­cem Martinem Krebsem (Rupert Friend), stá­le pro­vá­dí výzkum dino­sau­rů ve sna­ze vylé­čit rako­vi­nu - a dosáh­nout vel­kých zis­ků. K tomu Krebs potře­bu­je vzor­ky tří nej­vět­ších dru­hů na sou­ši, ve vzdu­chu i v moři - tita­no­sau­ra, que­t­zal­coat­la a mosa­sau­ra - zís­ka­né z dosud žijí­cích exem­plá­řů. To víte, kvů­li čer­stvos­ti.

Tyto dru­hy žijí pou­ze na malém ost­ro­vě někde mezi Barbadosem a Surinamem a v jeho oko­lí a vstup na něj je svě­to­vý­mi vlá­da­mi přís­ně zaká­zán. Proto Krebs najme tým žol­dá­ků pod vede­ním Zory Bennettové (Scarlett Johanssonová), aby ved­li vyso­ce nele­gál­ní misi, a to s dob­rým dok­to­rem Loomisem v zádech, kte­rý jim bude dělat porad­ce. Do Zořina týmu pat­ří kapi­tán lodi Duncan Kincaid (Mahershala Ali) a sva­lo­vec Bobby Atwater (Ed Skrein) a par­ta zachrá­ní ztros­ko­ta­né­ho otce Ruebena (Manuel Garcia-Rulfo) a jeho dív­ky Teresu (Luna Blaise) a Isabellu (Audrina Miranda) a Teresina pří­te­le Xaviera (David Iacono), ješ­tě než se dosta­nou na ost­rov dino­sau­rů.

Jurský svět zno­vuzro­ze­ní reží­ro­val Gareth Edwards (Stvořitel, Godzilla), kte­ré­mu se poved­la jed­na věc, v níž před­cho­zí fil­my tápa­ly: dino­sau­ři se opět cítí jako dino­sau­ři. Pryč jsou ocho­če­ní velo­ci­rap­to­ři a dal­ší bizar­ní cha­rak­te­ry - dino­sau­ři jsou zde neu­stá­lou hroz­bou a sku­teč­ně děsi­ví: čas­to ope­ru­jí v křo­ví a pod vodou (VFX zábě­rů je zde mno­hem méně než v něko­li­ka před­cho­zích fil­mech), z kaž­dé inter­ak­ce s dino­sau­ry je zde cítit nebez­pe­čí, kte­ré při­po­mí­ná dří­věj­ší fil­my Stevena Spielberga.

V nej­lep­ších scé­nách fil­mu - s mosa­sau­ry, kte­ří pře­vra­ce­jí lodě, spi­no­sau­ry, kte­ří vybí­ra­jí pře­ži­vší, a que­t­zal­coat­ly, kte­ří klo­vou do horo­lez­ců, kte­ří se pokou­še­jí vpad­nout do jejich hníz­da - se posta­vy sna­ží zachrá­nit před bes­ti­e­mi, na kte­ré jsou žalost­ně málo vyba­ve­ny. Nejlepší sek­ven­ce fil­mu oži­ví staré­ho zná­mé­ho Tyrannosaura rexe ve scé­ně honič­ky po řece, kte­rá se vypla­tí a je úžas­ně napí­na­vá; Edwards se při ní dob­ře baví, tak­že i hro­motluk T-Rex - kte­rý se pro­bu­dí ze spán­ku a pla­ve vodou jako hroch - doká­že pře­kva­pi­vě vysko­čit.

Bohužel, Jurský svět zno­vuzro­ze­ní zdvoj­ná­so­bu­je jeden nešťast­ný trend z před­cho­zí tri­lo­gie: dino­sau­ři jsou zde z vel­ké čás­ti fik­tiv­ní­mi výtvo­ry, „mutan­ty“ vytvo­ře­ný­mi v labo­ra­to­ři, niko­liv sku­teč­ný­mi vzkří­šen­ci. Je to pro­to, že nám fil­my neu­stá­le tvr­dí, že lid­stvo se sku­teč­ných dino­sau­rů naba­ži­lo; cynic­ká rea­li­ta je tako­vá, že z mon­stra bez autor­ských práv se dá vytě­žit jen malá IP hod­no­ta, a tak si film vytvá­ří vlast­ní.

A tak je náš sta­rý zná­mý T-Rex zre­du­ko­ván na pou­hou epi­zod­ní roli a nahra­zen bizar­ním D-Rexem: tyra­no­sau­rem kří­že­ným s pachy­ce­fa­lo­sau­rem, kte­rý má hla­vu s bera­ni­dlo­vou přil­bou. D-Rex nikdy nedo­sta­ne pří­le­ži­tost tuto kopu­li vyu­žít, ale roz­hod­ně vypa­dá výraz­ně, když chrou­pe naše hrdi­ny. Podobně velo­ci­rap­to­ři jsou zde nyní raptor-pterosaur „muta­do­ny“, v pod­sta­tě rap­to­ry s kří­d­ly. Nikdy tato kří­d­la nepo­u­ži­jí, ale roz­hod­ně vypa­da­jí... jedi­neč­ně.

A naše lid­ské posta­vy? Zcela jed­no­rá­zo­vá ban­da žol­dá­ků s let­mou pozor­nos­tí věno­va­nou kuli­sám - dokon­ce i Johansson, bez náma­hy cha­risma­tic­ká v tom, co je v pod­sta­tě hlav­ní, pra­cu­je s tak málo (ona, ehm, má ráda pení­ze?), že je těž­ké inves­to­vat do její posta­vy. Pouze Baileyho pale­on­to­lož­ka, jejíž zájem o dino­sau­ry zrca­dlí zájem divá­ků, a Garcia-Rulfo, kte­rý si vybu­du­je neli­bý respekt k pří­te­li své dce­ry, nám dáva­jí něco, s čím se může­me spo­jit.

Jurský svět zno­vuzro­ze­ní není skvě­lý film, ale je to doko­na­le dob­ré dino­sau­ří dob­ro­druž­ství, a to po před­cho­zích třech fil­mech sta­čí, aby si zaslou­ži­lo ale­spoň mír­nou pochva­lu. Díky efek­tiv­ně zin­sce­no­va­ným scé­nám dino­sau­ří­ho nebez­pe­čí, skvě­lým loka­cím nato­če­ným Johnem Mathiesonem (džun­gle v Thajsku dublu­jí ty na hlav­ním karib­ském ost­ro­vě) a zjed­no­du­še­né­mu pří­bě­hu Davida Koeppa (kte­rý se k sérii vra­cí po adap­ta­ci prv­ních dvou romá­nů Michaela Crichtona Jurský park) je tu spous­ta zába­vy. Film sice zno­vu neob­je­ví zka­me­ně­li­ny, ale ale­spoň si vzpo­me­ne, proč jsme měli dino­sau­ry vůbec rádi.