Kaja Andrea Otto: Síla rodu

Jak si vytvo­řit most mezi tím, kde prá­vě sto­jí­me a svý­mi před­ky? Jak najít své poslá­ní, jak se zba­vit těch, kte­ré nejsou naše… a vůbec, jak pocho­pit svou rodo­vou linii? Kniha nás to vše nau­čí a uká­že nám, jak si vytvo­řit bez­peč­nou vizi, na kte­rou nebu­de mít vliv to, co zaží­va­li naši před­ko­vé. Urovnáme si minu­lost. Naučíme se pocho­pit sou­vis­los­ti, kte­ré čas­to pro­sa­ku­jí do dal­ších a dal­ších gene­ra­cí.

Nabízená téma­ta zpra­co­vá­va­jí sílu rodu oprav­du do detai­lu.

Jak vše vzni­ká, jak nás ovliv­ňu­je vědo­mě i nevě­do­mě – síla pocho­pe­ní je pak v tuto chví­li obrov­ská.

Navíc tu je nabí­ze­na řada růz­ných men­tál­ních cvi­če­ní, díky kte­rým se může­me s teo­rií spo­jit i prak­tic­ky, nala­dit se na své před­ky, najít jejich sil­né strán­ky, porov­nat s naši­mi. Zpracovat sla­bi­ny, což už je úkol o pozná­ní těž­ší.

Inspirovat se tu mohou jak jed­not­liv­ci a čte­ná­ři, tak i růz­ní tera­pe­u­ti, kte­ří s tou­to neleh­kou téma­ti­kou pra­cu­jí.

Kniha nabí­zí dvo­je řeše­ní

Měla jsem radost, že kni­ha není čis­té duchov­ní při­jí­má­ní vše­ho na svá bed­ra. Ačkoliv s tím, že kaž­dý duch minu­los­ti je ve své pod­sta­tě dob­rý, tak úpl­ně nesou­hla­sím.  Ačkoliv pro naše vlast­ní men­tál­ní uzdra­ve­ní je asi lep­ší tyto zlé lidi v rodo­vé linii uzavřít nějak míru­mi­lov­ně a více je již neo­t­ví­rat. Tohle mi tře­ba při­šlo kon­tro­verz­ní a jis­tě pak zále­ží na kaž­dém, jak to v živo­tě má a co kon­krét­ně řeší.

Na jed­nu stra­nu se tu dozví­te vel­mi jed­no­du­ché prak­tic­ké rady. Dovolíte si pro­žít radost z toho, kam pat­ří­te, kam jste se naro­di­li. Ale také si dovo­lí­te pro­žít uvol­ně­ní z rodo­vé linie. Je sku­teč­ně mož­né zalo­žit si své vlast­ní koře­ny  pou­ze s památ­kou na minu­lost. Nemusíte nut­ně pře­jí­mat to, co měli vaši před­ko­vé.

Na stra­nu dru­hou může­te jít více do hloub­ky a pro­brat si sku­teč­né rodo­vé dědic­tví umě­ní, majet­ku, poslá­ní… a tře­ba zjis­tí­te, že chce­te navá­zat na něco, co děla­la vaše pra­ba­bič­ka a že vás to k podob­né­mu sty­lu život­ní nápl­ně táh­lo odjak­ži­va. Nebo nao­pak zjis­tí­te, že si nese­te v srd­ci tou­hu po něja­kém rodo­vém pokra­čo­vá­ní, ale když to roze­be­re­te více, není to vůbec vaše. Nebo to je již odži­to. Nebo to ode­šlo do jiné rodo­vé linie.
V tu chví­li mi došlo, že:

• Kniha otví­rá různá téma­ta napros­to u kaž­dé­ho
• Kolik lidí, tolik pří­bě­hů, kte­ré se budou otví­rat při čte­ní této kni­hy

To je neko­neč­né množ­ství  nových poznat­ků a zku­še­nos­tí, kdy­by člo­věk mohl vidět poznám­ky jed­not­li­vých čte­ná­řů k této kni­ze.

„Často jsem si mys­le­la, že už pře­ce vím, co chci. Myslela jsem si, že už znám svou vizi. Díky pro­ce­su, kte­rý najdeš v této čás­ti, jsem si ujas­ni­la, že to byla prav­da jen napůl. Nezahrnula jsem totiž do své vize řadu věcí jen pro­to, že mi při­pa­da­lo trap­né při­znat si, že je chci, nebo že s nimi mám pro­blém. Vytvořila jsem si vlast­ní „bez­peč­nou“ vizi.“

Nejvíce se mi v kni­ze líbi­lo při­po­dob­ně­ní ke stro­mům. Silným koře­nům, čis­tým, díky kte­rým se rozko­ša­tí vět­ve naše­ho živo­ta. Připodobnění k lesům, kde sta­ré stro­my uvol­ňu­jí mís­to mla­dým, kde je tře­ba někdy pro­ře­zat i ty stá­va­jí­cí, aby nové moh­ly plo­dit.

A to je pro mne prá­vě to, co jsem si z kni­hy vza­la. Že mám svo­bo­du. Že mohu pokra­čo­vat v tom, čím mi byli před­ko­vé blíz­cí, byť to může mít napros­to jinou podo­bu, než jsem byla uma­nu­tá do této doby.

A že stej­nou svo­bo­du mohu dát i svým dětem. A mož­ná i tak, aby vůbec nikdy nemu­se­li kni­hu Síla rodu otví­rat s boles­tí, že na nich lpí něco, co jim nepat­ří. A oni to vědí.

O autor­ce: Kaja Andrea Otto, spi­ri­tu­ál­ní femi­nist­ka pod­po­ru­je sílu žen, má pod­cast na SoulWaveRadio a růz­né semi­ná­ře a setká­vá­ní. Byla oce­ně­na cenou pro ženy pod­po­ru­jí­cí svo­bo­du žen. Bydlí stří­da­vě v Hamburku, na Kanárských ost­ro­vech a v Arizoně.

Vydalo nakla­da­tel­ství Synergie Publishing.com, 2023, www.synergiepublishing.com