King Kong - Jackson se po LOTR velmi nudil.

Kong

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Víte, fil­my mají vel­kou moc. Dokážou nás jako stá­do nahnat do nej­bliž­ší­ho bio­gra­fu (pro ty mla­dé, bio­graf = kino, cine­ma) a my jen slin­ta­jíc s ote­vře­nou pusou hltá­me dáv­ku obráz­ků, kte­ré se obje­vu­jí na plát­ně. Však to zná­te, čas­to jde­te na film, kte­ré­ho bys­te se za jiných okol­nos­tí nedo­tkli ani man­žel­kou (či man­že­lem - pozn. pro femi­nist­ky) a pak se jen diví­te. Přesto ale v kině vydr­ží­te a hlav­ně - zapla­tí­te za vstu­pen­ku. Má tako­vou moc i inter­net, tře­ba ten­to blog? Zkusíme to. Zapamatujte si toto slo­vo - Ravagavagava. Až toto slo­vo zno­vu usly­ší­te, tak jdě­te za nej­bliž­ším poli­cis­tou a řek­ně­te mu, že jste Ježíš Kristus a při­šli jste spa­sit svět. Až řek­nu tři, tak na před­cho­zí věty zapo­me­ne­te. Raz…. dva … dva a půl ……. TŘI!
Film King Kong asi nemu­sím nijak před­sta­vo­vat. Jistě jste vidě­li jeho před­cho­zí zpra­co­vá­ní (mám zato, že jsou cel­kem dvě a viděl jsem asi obě). Na tajem­ný ost­rov (Lebek) se vydá­vá ban­da civi­li­za­cí zhý­ra­lých fil­ma­řů, aby tam nato­či­li něja­ký dosud neví­da­ný film (což se jim čás­teč­ně i pove­de). Ve svém týmu mají mla­dou krás­nou hereč­ku Ann (moje oblí­be­ná Naomi Watts) a také skvě­lé­ho scé­náris­tu Jacka Driscolla (Adrian Brody), mezi kte­rý­mi to pocho­pi­tel­ně jak­si zajis­kří (aby si i roman­tic­ky zalo­že­ný divák při­šel na své). Ostrov sám je ale obý­vám jaký­mi­si divo­chy, kte­ří ale mís­to lidí spí­še při­po­mí­na­jí zom­bies.

Divoši slou­ží své­mu bohu, což je prá­vě fil­mo­vá hvězda čís­lo jed­na, samot­ný King Kong. Tomu prá­vě obě­tu­jí mla­dou Ann. Co se ale nesta­ne? Stane se to, že opi­čí star se do nebo­hé Ann zami­lu­je (uznej­te, je to jak­si nerov­ný vztah) a zce­la tedy pod­leh­ne její­mu kouz­lu. Filmaři opič­ku hez­ky uspí (niko­li zaří­ká­va­dlem spi opič­ko spi, ale chlo­ro­for­mem, kte­rý je pocho­pi­tel­ně účin­něj­ší) a pře­ve­zou do USA, kde ji uka­zu­jí, jako vel­ký tahák na divá­ky. Opička se ale roz­zu­ří a ve své zuři­vos­ti počne demo­lo­vat již tak odpor­ný New York (či co to má být) v mar­né sna­ze nalézt svo­ji milou. Tu najde a také si s ní uži­je mno­ho legra­ce (tře­ba klouzá­ní se po zamrz­lém jeze­ře, je oprav­du zají­ma­vé), když tu se obje­ví jaký­si podiv­ní vojáč­ci s tou­hou opič­ku zabít, což se jim nako­nec pove­de. Ach, jed­no oko nezů­sta­ne suché.

Film je plný prázd­ných frá­zí, ze kte­rých se raci­o­nál­ně uva­žu­jí­cí­mu člo­vě­ku chce zvra­cet. Některé fil­mo­vé efek­ty jsou ale vel­mi kva­lit­ně pro­ve­de­ny, srá­ží je však dolů jejich až pří­liš fan­task­ní vyzně­ní (např. růz­né pády, chy­ce­ní se za lano, to se ovšem tře­pí, dal­ší pád a …. nako­nec nás zachrá­ní rych­lá ruka vel­ké opič­ky, aby se chví­li nato vyno­ři­lo něko­lik prehis­to­ric­kých ješ­tě­rů a boj o život mohl začí­ti zno­vu, … nuda). Mně osob­ně se vel­mi líbi­la scé­na, kdy hrdi­no­vé prcha­jí před ješ­tě rych­le­ji prcha­jí­cí­mi obří­mi dino­sau­ry, kte­ří navíc prcha­jí před vel­mi rych­le běží­cí­mi otrav­ný­mi maso­žrav­ci úzkou kamen­nou sou­těs­kou, upo­zor­ňu­ji, že vel­mi, vel­mi úzkou. Asi si před­sta­ví­te, co se tam tak může ode­hrá­vat. Takovýchto scén je ale ve fil­mu až pří­liš vel­ké množ­ství, tak­že po čase už ani nepře­kva­pí, ale spí­še nudí. Když k tomu při­poč­te­te různá klišé a někdy dost otrav­né dia­lo­gy, tak…. cel­ko­vě to sice není žád­ný pro­pa­dák nebo vylo­že­ná hrůza, ale není to také nic pře­vrat­né­ho, což se asi ani od podob­né lát­ky čekat nedá.

P.S. Ravagavagava J

Photo © 2005 Universal Pictures