Kritiky.cz > Knihovnička > KVĚTY SLUNCE

KVĚTY SLUNCE

kslunce2 1
kslunce2 1
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...


 

Po prv­ní vel­mi úspěš­né kni­ze „mlé­ko a med“ jsme se koneč­ně dočka­li dal­ší kni­hy „kvě­ty slun­ce“ od vel­mi oblí­be­né autor­ky „rupi kaur“, jež svý­mi bás­ně­mi doslo­va pro­ces­to­va­la celý svět. Tato kníž­ka je sou­bo­rem vel­mi intim­ních bás­ní o smut­ku, odří­ká­ní si, úctě k vlast­ním koře­nům, ale i o lás­ce, vnitř­ní a těž­ko pora­zi­tel­né síle, vypo­řá­dá­ní se s nej­růz­něj­ší­mi trau­ma­ty.

Sbírka je roz­dě­le­na do pěti čás­tí - kapi­tol, kte­ré jsou stej­ně jako jed­not­li­vé čás­ti živo­ta rost­li­ny při­po­dob­ně­ny k nároč­né­mu živo­tu ženy, kdy se v živo­tě musí vypo­řá­dá­vat s lás­kou, ztrá­tou, nej­růz­něj­ší­mi pře­de­šlý­mi cito­vý­mi trau­ma­ty,  týka­jí­cí se migra­ce v dět­ství, začle­ňo­vá­ní se do nové spo­leč­nos­ti, ale i tra­ble s lás­kou a s muži. 

Kniha je roz­dě­le­na na tyto kapi­to­ly: vad­nu­tí, odumí­rá­ní, klí­če­ní, růst a roz­květ.

kslunce1

VADNUTÍ 

Kapitola vad­nu­tí je o vyrov­ná­ní se s roz­cho­dem, smu­tek nad tím, že jí opus­til a odkopnul part­ner, kte­ré­mu nade vše věři­la. V skry­tu duše dou­fa­la, že je to prá­vě ten pra­vý  „pan správ­ný“. S odstu­pem času v ní začí­ná uvnitř hlo­dat i nená­vist k němu samot­né­mu, a to jen pro­to, že od ní doká­zal jen tak ode­jít a už se k ní nikdy nevrá­tit.

ode­šel jsi  

ale pořád tě chci  

i když si zaslou­žím něko­ho 

kdo by byl ocho­ten zůstat

.

spíš než to

co jsme spo­lu pro­ži­li 

mě drtí 

co jsme ješ­tě moh­li pro­žít

Vyzpovídává se ze své závis­los­ti na jeho pří­tom­nos­ti, i když ví, že se k ní nikdy necho­val s něhou, že ji asi ani tolik nemi­lo­val tak jako ona jeho, ane­bo jak by si ona sama zaslou­ži­la. Že to byl jen děv­kař, kte­rý stří­dal ženy jak pro­šla­pa­né boty. Sama si uvě­do­mu­je, že pokud nepů­jde do sebe  a nezačne se mít ráda, tak jen těž­ko někdy bude moci milo­vat jiné­ho. Měla by se nej­pr­ve nau­čit mít ráda sama sebe, i když to není jed­no­du­ché.

Je vel­mi těž­ké žít s věč­ný­mi kdy­by, a tíhou boles­tí uvnitř sebe sama. Přesto sama stá­le chce a dou­fá, že si i přes­to na ni někdy vzpo­me­ne a neza­po­me­ne. Chce, a tou­ží po tom, aby si na ní vzpo­mněl a před­sta­vo­val si jí, a hlav­ně lito­val své­ho roz­hod­nu­tí, že jí opus­til. Ovšem postu­pem času si uvě­do­mu­je, že se zami­lo­va­la do něko­ho, kým ve sku­teč­nos­ti on nebyl, do své­ho vlast­ní­ho pře­lu­du a začí­ná reka­pi­tu­lo­vat svůj život.

ODUMÍRÁNÍ

Z bás­ní na nás dýchá to, že se autor­ka nemá zrov­na moc v lás­ce, že sama sebe trest­ná a utá­pí se v sebe­ne­ná­vis­ti, ostat­ně jako spous­tu jiných žen na celém svě­tě, jež se ješ­tě nena­u­či­ly sebe­lás­ce, milo­vat se tako­vé jaké jsou.

tím jak o sobě mlu­víš

jak se pod­ce­ňu­ješ

si jen ubli­žu­ješ

- tres­tá­ní se 

Autorka popi­su­je tu obrov­skou bolest, kte­rou zaží­vá­me v oka­mži­ku, když nás někdo blíz­ký opus­tí. To se potom kri­tic­ky sebe­hod­no­tí­me, nemá­me se rády, vidí­me se v zrca­dle nehez­ké, mož­ná i pro­to se někte­ré z nás sna­ží hla­do­vět, pod­stu­po­vat napros­to nesmy­sl­né nej­růz­něj­ší zkrášlo­va­cí pro­cedu­ry, opra­vo­vat své „domně­lé“ nedo­stat­ky.  

Bohužel je to nikdy nekon­čí­cí boj, pro­to­že žena, kte­rá má obrov­skou tou­hu líbit se, být krás­ná, jen neu­stá­le dou­fá, že uvi­dí aspoň něco krás­né­ho v zrca­dle. Taková žena by oprav­du dala všech­no za to, aby byla krás­ná, ovšem si vůbec neu­vě­do­mu­je, že je to neko­neč­né sna­že­ní. 

Sama autor­ka pou­ka­zu­je na to, že bychom se měly my ženy mít rády tako­vé jaké jsme, zdů­raz­ňo­vat svo­je před­nos­ti, nao­pak skrý­vat své nedo­stat­ky a rado­vat se z toho, jaké jsme.

Zároveň tím i dodá­vá odva­hu ženám, jež doma necha­jí na sobě páchat domá­cí nási­lí a ptá se jich, jak ho pře­žít, jak ho zvlád­nout, jak se vzcho­pit, utéct a stát se zase sama sebou....

KLÍČENÍ

Svěřuje se s tím, jaké oba­vy při­ná­še­la imi­gra­ce její rodi­ně, to jak sná­še­li nemož­ný návrat domů. Strach z toho, zda vůbec ješ­tě někdy budou mít někde něja­ký domov. Plně si uvě­do­mu­je, jak moc těž­ké je opus­tit rod­nou zemi, a hlav­ně jak nároč­né to muse­lo být pro její rodi­če jít do nezná­mé země spo­lu se svý­mi malý­mi dět­mi, jít do země, ve kte­ré nemě­li přá­te­le, a ve kte­ré neu­mě­li ani jazyk. 

moje mat­ka mě uči­la naslou­chat

jejím recep­tem bylo mlčet

nesnaž se je pře­kři­čet radi­la mi

jinak neu­sly­šíš co ti říka­jí

pokud šlo o to jak mlu­vit

kladla mi na srd­ce mluv s roz­va­hou

za kaž­dé slo­vo kte­ré řek­neš

pone­seš zod­po­věd­nost 

když při­šla řeč na to jak bych měla žít

nalé­ha­la buď záro­veň křeh­ká i pev­ná

jest­li chceš žít napl­no musíš umět při­jí­mat rány

ale záro­veň být sil­ná aby tě to neza­bi­lo

když jsem se nemoh­la roz­hod­nout

pro­si­la mě abych byla vděč­ná 

že vůbec mám tu mož­nost vybrat si

což se jí nikdy nepoštěs­ti­lo

- mat­či­ny rady

A aby toho neby­lo málo, zemřel ji ve vel­mi mla­dém věku bra­tr. Navždy se s ním roz­lou­čit, bylo nejen pro ni, ale i pro rodi­če, vel­mi těž­ké a boles­ti­vé. Poté ji vel­mi zasáh­la ztrá­ta milo­va­né mamin­ky, kte­rou by ráda vrá­ti­la zpět. Ve svých bás­ních autor­ka upo­zor­ňu­je na to, že bychom si svých rodi­čů měli vážit, mít je v úctě, milo­vat je, a být tu vždy jen a  jen pro ně, dokud tu ješ­tě s námi jsou.

Sama sebe se ptá, jak vlast­ně její rodi­če doká­za­li pře­žít v novém, pro ně nezná­mém svě­tě, vycho­vat své milo­va­né děti, aniž by umě­li ang­lic­ky, jen aby pro své děti zajis­ti­li vět­ší nadě­ji na lep­ší život. 

Ptá se, zda oprav­du stá­lo za to inves­to­vat všech­ny úspo­ry do nejis­té­ho snu, do snu, kte­rý ji teď tak tro­chu poží­rá zaži­va?  Autorka si neod­pus­tí ani otáz­ky potra­tu a morál­ky, a to v tom, jak se v její zemi po sta­le­tí zachá­zí s naro­ze­ný­mi hol­čič­ka­mi. Děkuje svo­jí mat­ce, že doká­za­la být nato­lik sil­ná, aby se tomu­to sys­té­mu vze­pře­la a uhá­ji­la tak život své dce­ry na úkor svých snů a přá­ní.

RŮST

Autorka je zno­vu zami­lo­va­ná, což pro ni zna­me­ná jed­no jedi­né: odmi­lo­vat se od sta­ré lás­ky a napl­no milo­vat novou. Poznala vel­mi něž­né­ho a pozor­né­ho muže, ale ona sama na to není zvyk­lá. Učí se milo­vat a být milo­vá­na, učí se pocho­pit, co je to sku­teč­ná a oprav­do­vá lás­ka, něha a sex. Nakonec se sama neu­brá­ní vyzná­ní lás­ky, a toho, jak by se asi cíti­la bez něho. 

pokud mám s někým sdí­let svůj život

je na mís­tě klást si otáz­ku 

jest­li se za dva­cet let

bude­me ješ­tě spo­lu smát

nebo jest­li se jen nechá­vám okouz­lo­vat jejich šar­mem

sta­nou se  z nás noví lidé

do dese­ti let

nebo se náš růst zasta­ví

nechci se nechat zasle­pit

vizá­ží nebo peně­zi

chci vědět jest­li ze mě dosta­nou 

to nej­lep­ší nebo to nej­hor­ší

v jádru sdí­lí­me stej­né hod­no­ty

ale co za tři­cet let

bude­me se pořád milo­vat s tako­vou chu­tí

jako dnes když je nám dva­cet

doká­žu před­sta­vit si nás ve zra­lém věku

jak dobý­vá­me svět

jako by nám v žilách kolo­va­la

mla­dá krev

- k zamyš­le­ní

Naučila se, že nic netr­vá věč­ně, ať už se jed­ná o jed­not­li­vé oka­mži­ky, poci­ty či vzta­hy s ostat­ní­mi lid­mi. Naučila se, že milo­vat zna­me­ná roz­dat se napros­to celá i za cenu, že to může bolet. 

Naučila se, že kaž­dá min­ce má dvě stra­ny, život a smrt, bolest a radost, sůl a cukr, ane­bo ona a on. Podařilo se ji na svět kolem sebe a lidi kolem ní nahlí­žet z nové­ho úhlu pohle­du, jiný­ma „snad i lep­ší­ma“ oči­ma...

kslunce3

ROZKVĚT

Každá žena je bohy­ně a měla by se mít ráda tako­vá jaká je, milo­vat, šířit a roz­dá­vat lás­ku svým nej­bliž­ším.

Přemýšlí nad tím, jak to bylo dří­ve v minu­los­ti u žen, kte­ré nemě­ly svo­jí vlast­ní svo­bo­du, a na roz­díl od ní se nemoh­ly samy roz­ho­do­vat, moh­ly se pou­ze obě­to­vat. Přemýšlí o smr­ti a o tom, že by její pohřeb neměl být o smut­nou zále­ži­tos­tí, ale nao­pak o osla­vě její­ho živo­ta, obřad plný rados­ti a tan­ce.

život není peříč­ko. všich­ni ho máme těž­ký. a jsou chví­le kdy si při­pa­dá­me jako nit kte­rou je tře­ba pro­vlék­nout úzkým uchem jeh­ly. teh­dy se nám vra­ce­jí naše zlé vzpo­mín­ky. ale musí­me se jim brá­nit a nau­čit se vychut­nat si život. smls­nout si na něm. stá­le tu jsou pokla­dy kte­ré ješ­tě nikdo neob­je­vil. rodi­na. ať už vlast­ní nebo ta kte­rá nás při­jme za vlast­ní. a mož­nost že se zami­lu­je­me do něko­ho nebo něče­ho. ať už jsou to hory dotý­ka­jí­cí se nebes. údo­lí napá­je­ná řeka­mi. nebo neko­neč­né ces­ty. byly tu už dáv­no před námi. zatím­co my jsme na tom­to svě­tě jen hos­ty a pod­le toho bychom se k němu také měli cho­vat. a pečo­vat o něj jako o zahra­du. aby se z něj moh­ly těšit i příští gene­ra­ce. najdě­me si kaž­dý své mís­to na slun­ci. svou vlast­ní kvě­ti­nu o niž se bude­me sta­rat. vesmír si to tak pře­je. naslou­chej­me spo­leč­ně jeho hud­bě jejímž  pro­střed­nic­tvím k nám pro­mlou­vá. a i když se nám občas zdá že se ztrá­cí zní stá­le. nech­me ji v sobě rezo­no­vat - a nepře­stá­vej­me tan­čit dokud nám nedo­jde dech.

Básnická sbír­ka, kte­rá donu­tí k zamyš­le­ní oprav­du kaž­dé­ho, zamys­let se nad základ­ní­mi otáz­ka­mi, a hlav­ně v sobě obje­vit to pra­vé žen­ství, a svo­jí vlast­ní hod­no­tu. Autorka navíc kni­hu dopl­ni­la svý­mi „něž­ný­mi“ obráz­ky, kte­ré upou­ta­jí vaší pozor­nost a neda­jí vám neza­snít se.

Knížku by si měla pře­číst kaž­dá žena, kte­rá hle­dá odpo­vě­di týka­jí­cích se nejen lás­ky, něhy, vzta­hu, ale i hle­dá­ní sebe sama, své vlast­ní hod­no­ty, své sebe­úcty.

Verše jsou krát­ké, plné emo­tiv­ních myš­le­nek, jež vás nene­cha­jí chlad­ný­mi a donu­tí vás nad vším se zamys­let a odnést si z nich co nej­ví­ce.

kslunce

Za recenz­ní výtisk děku­ji Knihám Dobrovský

Vydáno v edi­ci Knihy Omega

kvě­ty slun­ce

Autorka: rupi kaur

Přeložil: Petr Teichmann

Vydal Dobrovský s.r.o. v edi­ci kni­hy Omega v roce 2019

Počet stran: 255

ISBN: 978-80-7585-666-1


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • 13 [45%] 9. prosince 2010 13 [45%] http://www.csfd.cz/film/249356-13/ Géla Babluani natočil snímek Ruská ruleta. Ten se zalíbil a tak se dočkal předělávky, jak to již bývá zvykem. Režijního křesla se chopil opět […] Posted in Filmové recenze
  • Neviditelný (The Invisible Man) – Recenze – 70%3. března 2020 Neviditelný (The Invisible Man) – Recenze – 70% Postava neviditelného muže, vědce, jenž se stal obětí vlastního experimentu, má kořeny již v díle slavného spisovatele H. G. Wellse. Na stříbrné plátno byl tento příběh adaptován ve […] Posted in Filmové recenze
  • Ghost of Tsushima zaznamenala obrovský úspěch. Titulu...14. listopadu 2020 Ghost of Tsushima zaznamenala obrovský úspěch. Titulu... Ghost of Tsushima zaznamenala obrovský úspěch. Titulu zasazeného do feudálního Japonska se od července prodalo už 5 milionů kopií. Posted in Krátké herní aktuality
  • Bobr | The Beaver [65%] 16. srpna 2011 Bobr | The Beaver [65%] http://www.csfd.cz/film/264784-beaver-the/ Komedie / DramaUSA, 2011, 91 minRežie: Jodie FosterHudba: Marcelo ZarvosHrají: Mel Gibson, Jodie Foster, Anton […] Posted in Filmové recenze
  • DivOhen25. dubna 2016 DIVOKÝ OHEŇ / WILDFIRE – HRA O TRŮNY „Substance hoří tak žhavě, že spálí dřevo, kámen…dokonce ocel…a samozřejmě maso! Substance hoří tak žhavě, že rozpouští maso…jako lůj.“ Hallyne Divoký oheň (Wildfire) je […] Posted in Filmové pojmy
  • Adaptace31. října 2003 Adaptace Autorská dvojice Charlie Kaufmann a Spike Jonze, proslulí filmem V kůži Johna Malkoviche, nás lákají do kina dalším "nenormálním" filmem, který stojí za shlédnutí. "Nechtěl bych do […] Posted in Filmové recenze
  • Šťastná třináctka pro Anděla Páně 215. února 2016 Šťastná třináctka pro Anděla Páně 2 Natáčení volného pokračování jedné z nejúspěšnějších českých pohádek Anděl Páně s Ivanem Trojanem a Jiřím Dvořákem v hlavních rolích má za sebou první etapu, kterou hostil hrad v Ledči nad […] Posted in Články
  • Birds II: Land's End, The (1994) 2. ledna 2018 Birds II: Land's End, The (1994) Hejno agresivních ptáků napadne malé ostrovní městečko. Dokáží se lidé zachránit, nebo podlehnou smrti z nebes v podobě stovek zobáků…  Film začíná pohledem na hlídače […] Posted in Horory
  • Monster Island (2004) 29. května 2012 Monster Island (2004) Carmen Electra je unesena obřími mravenci. Její věrní fanoušci se jí vydávají zachránit. Po cestě je ovšem čeká nejedno nemilé překvapení a některé i smrt. Tato ,,hororová komedie'' […] Posted in Horory
  • Psychofarmakoterapie stručně, jasně, přehledně19. května 2017 Psychofarmakoterapie stručně, jasně, přehledně Stručná, přehledná, užitečná a praktická, tak by se dala charakterizovat publikace psychiatra a psychoterapeuta Dr. med. Jana Drehera. Je ideální pro psychiatry, klinické psychology, […] Posted in Recenze knih
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 5,85668 s | počet dotazů: 264 | paměť: 72410 KB. | 21.05.2024 - 19:07:10