Let číslo 93 - Co se stalo 11. září 2001, ví snad každý.

Máte chuť na extra por­ci kva­lit­ní­ho fil­mo­vé­ho kous­ku? Na pořád­nou dáv­ku napě­tí, co vás při­ko­vá k seda­dlu a při­le­pí vaše oči na hodi­nu a půl k plát­nu? Pak mám pro vás zaru­če­ný typ…

Co se sta­lo 11. září 2001, ví snad kaž­dý. Čtyři leta­dla spo­leč­nos­ti United Airlines byly v ran­ních hodi­nách une­se­ny tero­ris­ty. Dvě z nich si to namí­ři­ly na věže WTC, jed­no na Pentagon. Čtvrté leta­dlo svůj cíl, Bílý dům ve Washingtonu, neza­sáh­lo. A o smut­ném osu­du jeho pasa­žé­rů vyprá­ví ten­to vel­mi pove­de­ný sní­mek brit­ské­ho reži­sé­ra Paula Greengrasse.

Greengrass svůj zájem o glo­bál­ní poli­tic­ké pro­blémy pro­je­vil již před čtyř­mi lety v Krvavé nedě­li, nato­če­né pod­le sku­teč­ných udá­los­tí, jež se ode­hrá­ly v led­nu roku 1972 v seve­ro­ir­ském měs­teč­ku, kde brit­ští vojá­ci zma­sa­kro­va­li něko­lik nevin­ných civi­lis­tů. Svou syro­vou doku­men­tár­nos­tí a objek­ti­vi­tou teh­dy v kinech odzbro­jil spous­tu divá­ků a neji­nak tomu bude s jeho novým sním­kem.

Rozhodně neče­kej­te žád­né srd­cervou­cí sta­tic­ké zábě­ry. Dokumentárně ladě­ná kame­ra je pro ten­to film to pra­vé oře­cho­vé. Když akce, tak pořád­ná. Greengrass budu­je napě­tí postup­ně, poma­lu se vám v žilách roz­lé­vá tep­lá krev a postup­ně špl­há k bodu varu. Jste napí­ná­ni jako stru­na, až máte pocit, že už to nevy­dr­ží­te, a prask­ne­te. Čelo se vám oro­sí potem. Pak i ruce, záda… Najednou se celí kou­pe­te ve svém vlast­ním potu.

K rea­lis­tic­ké­mu vyzně­ní z vel­ké míry při­spí­vá fakt, že vět­ši­na rolí byla obsa­ze­na oprav­do­vý­mi pro­fe­si­o­ná­ly – leta­dlo řídil sku­teč­ný pilot United Airlines, pří­ka­zy z ope­rač­ní­ho stře­dis­ka FAA vydá­val sku­teč­ný Ben Sliney, spous­ta letec­kých dis­pe­če­rů hra­je sama sebe… Greengras nemo­ra­li­zu­je, nevy­ná­ší žád­ný ortel. Politické poza­dí neu­ka­zu­je vůbec. Žádné pří­či­ny, žád­né důsled­ky…

A co je na Letu čís­lo 93 to nej­lep­ší, je asi fakt, že nepo­tře­bu­je žád­né­ho super­hr­di­nu v podo­bě Bruce Willise, co zachrá­ní celý svět. Kdo by mu to taky v tom­to pří­pa­dě uvě­řil, že? Sázka na neo­kou­ka­né tvá­ře se vypla­ti­la na sto pro­cent a nese ovo­ce. Opačný postup zvo­lil Oliver Stone - do své­ho nové­ho fil­mu World Trade Center, kte­rý míří do našich kin v říj­nu, obsa­dil Nicolase Cage a již pod­le trai­le­ru lze usu­zo­vat, že se bude jed­nat o vel­kou plačti­vou sen­ti­men­ta­li­tu. Ale o tom až potom… 🙂

A co tedy říci závě­rem? Snad jen to, že teď po letech, kdy se rány pří­buz­ných obě­tí tro­chu zaho­ji­ly, roz­tr­hl se pytel s fil­my o jede­nác­tém září. Kolik jich bude oprav­du stát za vidě­ní, nevím. Let čís­lo 93 však urči­tě ano.