Nikdy není pozdě (Ricki and the Flash) - 50 %

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Scénáristka Diablo Cody se necha­la inspi­ro­vat sku­teč­nou posta­vou své tchy­ně Terry, kte­rá v babič­kov­ském věku vystu­pu­je v rocko­vé sku­pi­ně a kaž­dý víkend kon­cer­tu­je v baru. Ovlivněna tou­to své­ráz­nou blíz­kou oso­bou napsa­la Diablo Cody krát­ký pří­běh rocko­vé zpě­vač­ky Ricky, kte­rou sice mno­zí nechá­pu, ale to ji pří­liš netrá­pí. Pod drs­nou slup­ku scho­vá­vá cit­li­vost a tou­hu po lás­ce. Jedno man­žel­ství se jí nevy­ved­lo a tři děti vycho­val její býva­lý muž s novou ženou. V živo­tě se Ricky neda­ři­lo dělat všech­no pod­le jejích před­stav, přes­to jí neschá­zí radost ze živo­ta a svou bez­pro­střed­nos­tí doká­že lidi zís­kat i odra­dit. Musí se vypo­řá­dat nejen se svým sou­čas­ným živo­tem, ale také doká­zat obhá­jit způ­sob své­ho živo­ta. Jednání stár­nou­cí rocko­vé zpě­vač­ky se dostá­vá do kon­tras­tu s jed­ná­ním čle­nů kape­ly, zaměst­na­va­te­le i býva­lé rodi­ny. Čekají ji jen běž­né tra­ble, sta­ros­ti s dospě­lý­mi dět­mi a nový vztah s kyta­ris­tou Gregem.

Příběh Ricky, kte­rá jede řešit pro­blémy své dospě­lé dce­ry, si hra­je na váž­né dra­ma, ale nemá reál­ný základ. Nemohu uvě­řit, že by dospě­lá žen­ská, kte­rá má pro­blémy s peně­zi a léta jí pro­blémy dětí neza­jí­ma­ly, sed­la do leta­dla a obě­ta­vě se sna­ži­la řešit depre­se své dospě­lé dce­ry. Je to jen vykon­stru­o­va­ný důvod, jak roze­hrát scé­ny s čle­ny rodi­ny až po pohád­ko­vý sva­teb­ní  hudeb­ní „miš­maš“.

Film nato­čil zku­še­ný reži­sér Jonathan Demme, kte­rý má na svém kon­tě úspěš­né fil­my jako je Philadelphia a Mlčení jeh­ňá­tek. Oba tyto fil­my měly nejen zají­ma­vé scé­ná­ře, ale vel­ký podíl úspě­chu byl i díky obsa­ze­ní stě­žej­ních rolí. I ten­to­krát je obsa­ze­ní rolí kva­lit­ní a v hlav­ní roli „řádí“ Meryl Streep. Připravovala se na roli Ricky peč­li­vě, zpí­vá a sku­teč­ně se „sna­ží“ hrát na kyta­ru. Ale pro­mě­na v divo­kou rocker­ku je nesmě­lý a nedo­ko­na­lý pokus. Ani zku­še­nos­ti ze zpí­vá­ní ve fil­mu Mamma Mia nijak hereč­ce nepo­moh­ly. Místo při­ro­ze­né­ho pro­je­vu je posta­va kře­čo­vi­tá a nejis­tá. Nejistota má sku­teč­ně v někte­rých scé­nách své opod­stat­ně­ní, ale neklid­né ruce a někte­ré hloupé výra­zy se blí­ží spíš kari­ka­tu­ře pro posta­vu ve vese­lo­hře.

Natáčení fil­mu však moh­lo být sku­teč­ně zábav­né, pro­to­že si Meryl zahrá­la ve fil­mu spo­lu se svou dce­rou Mamie Grummer, kte­rá hra­je její fil­mo­vou dce­ru Julii. Je to výrazná hereč­ka, kte­rá se sice ve fil­mu ješ­tě výraz­ně nepro­sa­di­la, ale hrát umí a je jen otáz­kou času, kdy pro ni někdo při­chys­tá tu pra­vou roli. Hlavní žen­ská posta­va má k sobě dva sil­né muž­ské pro­ti­hrá­če, kte­ří jsou odliš­ní a dis­po­nu­jí muž­ným šar­mem. Seriozního Peta Brummela si zahrál Kevin Kline a kyta­ris­tu Grega si s nad­hle­dem střih­nul herec a hudeb­ník Rick Springfield. Je radost sle­do­vat jeho hru na kyta­ru pro­ti neu­r­či­té hře ostat­ních čle­nů kape­ly.

Film je „pro­špi­ko­ván“ pís­nič­ka­mi let minu­lých pro nad­še­né hos­pod­ské pub­li­kum. Je to nená­roč­ná podí­va­ná, kte­rá si na dra­ma jen hra­je. Pro her­ce a reži­sé­ra moh­lo být natá­če­ní zají­ma­vou zku­še­nos­tí, ale samot­ný film je prů­měr­ný co do obsa­hu i pro­ve­de­ní. Ale jako nená­roč­ná hudeb­ní zába­va o dél­ce 101 minut to boha­tě sta­čí.