Příběhy obyčejného šílenství

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Nevím, jak vy, ale já jsem se už straš­ně dlou­ho nemohl nové­ho Zelenkova díla dočkat. A co tepr­ve, když jsem se před časem dozvě­děl, že do hlav­ní role obsa­dil Ivana Trojana. I přes toto vyso­ké oče­ká­vá­ní jsem neod­chá­zel z kina zkla­mán, ale nao­pak nad­šen.

Příběhy oby­čej­né­ho šílen­ství jsou vlast­ně roman­tic­kou kome­dií po zelen­kov­sku s úchyl­ný­mi cha­rak­te­ry, vyni­ka­jí­cí­mi her­ci a vůbec bri­lant­ním scé­ná­řem, ve kte­rém vše nazna­če­né bude poz­dě­ji pou­ži­to. Teda kro­mě ustři­že­ných vla­sů.

A vla­sy to všech­no začí­ná. Petr (Ivan Trojan), kte­ré­mu před půl rokem utek­la pří­tel­ky­ně Jana (Zuzana Šulajová), si vez­me k srd­ci radu kole­gy, že pro to, aby se k němu pří­tel­ky­ně vrá­ti­la, jí má ustřih­nout vla­sy a sva­řit je s … (nebu­du pro­zra­zo­vat). Vypraví se pro­to do domu, kde nyní žije se svým sou­čas­ným pří­te­lem, ale má smůlu: u nich pro­bí­há par­ty. Po něko­li­ka drin­cích se samo­zřej­mě všech­no zvrt­ne a Petr se domů vrá­tí s vla­sy jiné žen­ské namís­to těch správ­ných Janiných. Na tu ale vaře­ní zjev­ně fun­gu­je, pro­to­že nabíd­ka dopro­vo­du na ver­ni­sáž coby revan­še za psy­chic­kou újmu způ­so­be­nou ztrá­tou vla­sů na sebe nedá­vá dlou­ho čekat.

No a tak nějak se to pro Petra roz­bí­há. Neobvyklé situ­a­ce se kupí nejen kolem něho, ale také kolem jeho rodi­ny. Otec pozo­ru­je bub­li­ny na pivu a pama­tu­je si všech­ny soci­a­lis­tic­ké fil­mo­vé týde­ní­ky, kte­ré v 70. letech namlou­val, mat­ka bafe/hafá na otce a nechá­vá si brát krev, Petrovi sou­se­di se nedo­ká­ží milo­vat bez divá­ků a Petrův šéf se zami­lo­val do figurí­ny a konec­kon­ců Jana taky občas pro­ve­de něco, co si zrov­na nemů­že dát za ráme­ček. Takže je to vtip­né, ale ne jed­no­rá­zo­vě. Něco, a dokon­ce bych řekl něco sil­né­ho, po fil­mu zůstá­vá. A neboj­te se, v roman­tic­kých kome­di­ích pře­ce všech­no dopa­dá dob­ře. Anebo v téhle ne?

Vtipy zde nejsou mož­ná tak hus­té jako v Samotářích, ale dia­lo­gy jsou typic­ky zelen­kov­ské se vším, co k tomu pat­ří, tj. tragi­ko­mic­ké. Některé dia­lo­gy jsou roz­hod­ně neza­po­me­nu­tel­né. Jde napří­klad o pří­chod Jiřího Bartošky a Zuzany Bydžovské do Petrova bytu, vyči­ně­ní mat­ky otci po noci strá­ve­né mimo domov nebo tele­fo­nát Petrova otce na nezná­mé čís­lo.

Nepochybuji, že se Příběhy dočka­jí něko­li­ka nomi­na­cí (a nejen nomi­na­cí) na Českého lva. Minimálně to bude za skvě­lé herec­ké výko­ny. V titul­ních rolích to roze­hrá­va­jí roz­to­mi­lý a pře­svěd­či­vý Ivan Trojan a okouz­lu­jí­cí Zuzana Šulajová. Ivan Trojan se sice v názna­cích při­bli­žu­je své posta­vě v Samotářích, ale tady pře­ce­jen půso­bí jako men­ší trou­ba. Ve ved­lej­ších rolích potom exce­lu­jí Nina Divíšková coby Petrova mat­ka a Miroslav Krobot v roli Petrova otce.

Petr Zelenka se udr­žel nad vyso­ko nasta­ve­nou lať­kou s před­cho­zích děl Mňága – Happy end, Konflíkáři, Samotáři a Rok ďáb­la. Komu se líbi­li obo­jí –áři, najde vel­mi sil­né chví­le i v Šílenství. Některými drob­ný­mi úchyl­ka­mi a požit­ky mi film navíc při­po­mí­ná Amélii z Montmartru. Vzkaz pro ty, co si mys­lí, že posta­vy jsou až moc uje­té: začně­te se víc dívat kolem sebe. Každý má svo­je tajem­ství, a to tajem­ství může být mnoh­dy úchyl­kou. Od zítř­ka si začnu všech­no psát.

Motto: To, jak žije­me, je jed­na věc. Většinou se s tím nedá nic dělat. Ale nemě­li bychom ztra­tit kon­takt mezi sebou.

O filmu:

Oficiální strán­ka fil­mu: Příběhy oby­čej­né­ho šílen­ství
Scénář a režie: Petr Zelenka
V hlav­ních rolích: Ivan Trojan, Zuzana Šulajová, Nina Divíšková, Miroslav Krobot, Jiří Bartoška, Karel Heřmánek, Jiří Bábek, Zuzana Bydžovská, Jana Hubinská, Petra Lustigová, Marta Sládečková

Česko 2005, 100 minut

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře