Rozhovor s Annou Geislerovou

(zatím nehodnoceno)

Loading...

 O posta­vě

„Eliška chce začít zno­vu, ale neu­vě­do­mu­je si, že nejde začít budo­vat něco nové­ho, pokud neu­za­vře­te to sta­ré. A musí­te to ukon­čit sami v sobě. Je typic­kým pří­kla­dem mámy pod tla­kem, v těž­ké život­ní situ­a­ci, kte­rou se neroz­hod­ne řešit jed­no­du­chým způ­so­bem.  A tím, že se rea­li­tu sna­ží potla­čit, nako­nec vytvo­ří jinou, mno­hem hor­ší vari­an­tu toho, co se oprav­du sta­lo. A nako­nec obě tyto rea­li­ty pře­stá­vá odli­šo­vat.“

O poje­tí Polednice jako sou­čas­né­ho pří­bě­hu

„Líbí se mi zpra­co­vá­ní kla­sic­kých věcí jiným pohle­dem a při­šlo mi zají­ma­vé podí­vat se na Polednici jako na urči­tou ver­zi kri­ze mateř­ství, kdy máte pocit, že to pros­tě nezvlád­ne­te a kdy tako­vá situ­a­ce může skon­čit i tragé­dií.“

O roz­hod­nu­tí při­jmout roli v tom­to fil­mu

„Nabídka při­šla zrov­na v době, kdy jsem si říka­la, že bych ráda pře­sta­la s dra­ma­tic­ký­mi role­mi a dala si tře­ba kome­dii nebo muzi­kál. Chtěla jsem něja­kou ener­ge­tic­kou změ­nu. Ale zau­jal mě žánr, ryzí horor. Byla to pro mne jako pro hereč­ku nová oblast, nezná­má dis­ci­plí­na. Byla jsem zvě­da­vá, jest­li je mož­né, aby vzni­kl sku­teč­ně horor, kte­rý točí čes­ký štáb s čes­ký­mi her­ci a navíc za bílé­ho dne.“

O spo­lu­prá­ci s herec­kým kou­čem

„Jedním z důvo­dů, proč jsem roli v Polednici při­ja­la, byla mož­nost pra­co­vat s herec­kým kou­čem z Londýna.  Těšila jsem se na spo­lu­prá­ci s někým, kdo mi dá nový impuls. Byl to sice krát­ký workshop, ale vel­mi inten­zív­ní a fan­tas­tic­ká zku­še­nost. Zjistila jsem, že spous­ty věcí, kte­ré jsem dopo­sud děla­la intu­i­tiv­ně, lze efek­tiv­ně dosáh­nout pomo­cí růz­ných moti­vač­ních postu­pů a nástro­jů, kte­ré vám jed­no­du­chým způ­so­bem vytý­čí, co máte dělat. Jak se dají pře­tvá­řet emo­ce do fyzic­ké­ho pro­je­vu. Myslím, že by bylo fajn, pokud by zde podob­ní kou­čo­vé na pla­ce, zamě­ře­ní cíle­ně na fil­mo­vé herec­tví, pra­co­va­li pra­vi­del­ně.“

O prá­ci s dět­ským her­cem jako part­ne­rem

„Karolína je hod­ně talen­to­va­ná a navíc v sobě měla dra­vost a ohrom­nou tou­hu po dob­rém výsled­ku. Chvílema se necho­va­la vůbec jako dítě. Po celou dobu natá­če­ní měla u sebe  kouč­ku, kte­rá ji při­pra­vo­va­la na jed­not­li­vé scény…a někte­ré byly hod­ně nároč­né. Mým úko­lem bylo, aby mi na jed­nu stra­nu věři­la, že se na ni zlo­bím, ale aby to záro­veň vní­ma­la jako roli, že všech­no je jenom jako, dokud jede kame­ra.“

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře