Bone Daddy (1998)

rp Bone Daddy 1998.jpg

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

O vra­ho­vi kte­ré­ho ješ­tě nikdo nechy­tl nebo neze­mřel, radě­ji kni­hu nepiš­tě. Mohlo by se ho to totiž dotknout a pak ho bude­te mít v patách…

Bývalý pato­log a nyní spi­so­va­tel Palmer prá­vě sla­ví úspěch se svou novou kni­hou. Při jejím psa­ní vyu­žil svých medi­cín­ských zna­los­tí a zku­še­nos­tí s nevy­ře­še­ným pří­pa­dem bru­tál­ní­ho vra­ha (Vykosťovače), kte­rý nebyl nikdy dopa­den. Neuvědomil si, že tím však vytáh­ne staré­ho kost­liv­ce ze skří­ně, tedy až do chví­le, než zmi­zí jeho edi­tor a v jeho poko­ji po něm zby­de jen jeho prst a násled­ně Palmerův syn Peter obdr­ží balí­ček s dal­ší­mi kost­mi, kte­ré rov­něž pat­ří jeho spo­lu­pra­cov­ní­ko­vi. Palmer díky před­cho­zím zná­mos­tem začne pra­co­vat na pří­pa­du spo­leč­ně s detek­tiv­kou Sharon, ale bru­tál­ní vrah s nimi roze­hra­je ďábel­skou hru a všech­no pou­ka­zu­je na to, že jde o osob­ní věc a v nebez­pe­čí se oci­tá kaž­dý, kdo je Palmerovi blíz­ký.

Český název: Vykosťovač

Režie: Mario Azzopardi

Rok výro­by: 1998

Délka: 90 min

Země: Kanada / USA

Hrají:

Rutger Hauer...(Palmer)

Barbara Williams...(Sharon)

R.H. Thomson...(Stone)

Joseph Kell...(Peter)

Robin Gammell...(Cobb)

Blu Mankuma...(Trent)

...a dal­ší

Ačkoliv jde spí­še o kri­mi thriller než­li čis­to­krev­ný horor, ležel mi ten­to kou­sek dlou­ho v hla­vě. Naposledy jsem jej viděl, ješ­tě když jsem cho­dil do ško­ly a od té doby ne a ne si vzpo­me­nout jak se jme­nu­je až dnes. Samozřejmě díky vel­ké radě a pomo­ci při mém pát­rá­ní. Nejde ani tak o to, že by šlo o bůhví­jak úžas­nou podí­va­nou, je to dost prů­měr­ná zále­ži­tost, ale tady pra­co­va­la pře­de­vším nos­tal­gie a mat­né vzpo­mín­ky.

Místy se tu obje­ví lehce mra­zi­vá atmo­sfé­ra sklou­be­ná s nemi­lo­srd­ným zápo­rá­kem, kte­rý svým obě­tem vyta­hu­je kos­ti z těla zaži­va a rád pro­dlu­žu­je jejich trá­pe­ní. Větší část fil­mu však při­po­mí­ná spí­še kla­sic­kou detek­tiv­ku, ne pří­liš záživ­nou, ve kte­ré se hod­ně řeší rodin­né vzta­hy hlav­ní­ho hrdi­ny (kte­rý taky nebyl zrov­na nevi­ňát­ko). Rutger Hauer se však své role zhos­til poměr­ně dob­ře a sluš­ně ho dopl­ňo­va­la i Barbara Williams. Té mi bylo až líto při scé­ně s koč­kou a mrt­vo­lou.

Věc, kte­rá mi nej­ví­ce utkvě­la v pamě­ti, bylo pát­rá­ní pod­le sty­lu šití mrt­vol. Každý pato­log má svůj oso­bi­tý způ­sob a tuhle prá­ci mohou sku­teč­ně dělat jen sil­né pova­hy. Škoda, že már­ni­ce a pitev­na neby­ly ve fil­mu více vyu­ži­ty. Konec mohl být taky lépe vygra­do­va­ný. Závěr mi při­šel totiž dost narych­lo splá­ca­ný a ne zas tolik záživ­ný. Ale tak to je úhel pohle­du, jak se na to kaž­dý podí­vá. Vykosťovače vidím někde mezi prů­mě­rem a pod­prů­mě­rem. V mém pří­pa­dě ale zapra­co­va­la hlav­ně nos­tal­gie, tak­že se při­klo­ním k vyš­ší­mu ohod­no­ce­ní. 

Hodnocení:

50%