Steve Jobs

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Člověk může být sou­čas­ně sluš­ný a nada­ný. Těžko říct, co si po shléd­nu­tí toho­to živo­to­pis­né­ho fil­mu mys­let o zakla­da­te­li spo­leč­nos­ti Apple a počí­ta­čo­vém vizi­o­ná­ři Steve Jobsovi. Někdy se cho­val jako „zme­tek“ či „bez­o­hled­ný zba­bě­lec“ (jako tře­ba, když něja­ký čas odmí­tal uznat své otcov­ství), někdy dělal vše pro­to, aby ho jeho oko­lí (jeho spo­lu­pra­cov­ní­ci i jeho vlast­ní dce­ra) nemě­lo rádo. Přesto to byla vskut­ku zají­ma­vá a inspi­ra­tiv­ní osob­nost. Ono zará­mo­vá­ní celé­ho fil­mo­vé­ho pří­bě­hu pro­stře­dí­mi mamu­tích pre­zen­tač­ních sálech je na jed­nu stra­nu doce­la ori­gi­nál­ní. Člověk se však občas nesta­čí divit, co všech­no se v čase vrcho­lí­cích pří­prav Jobsových zásad­ních pre­zen­ta­cí stih­lo ode­hrát. Je asi pocho­pi­tel­né, že Jobs se svý­mi spo­lu­pra­cov­ní­ky v onom záku­li­sí pro­bí­rá růz­né pra­cov­ní věci a řeší s nimi růz­né pro­blémy pro­duk­tů jeho firem. A ješ­tě se asi dají pocho­pit ty růz­né poměr­ně vyhro­ce­né dis­ku­ze s jeho zhr­ze­ný­mi exko­le­gy (ač se mi moc nelí­bi­ly ty růz­né fla­shbac­ky, kte­ré nám mají vysvět­lit, co bylo před­mě­tem spo­rů mezi dotyč­ný­mi). Ale řešit v záku­li­sí pre­zen­tač­ních sálů ty růz­né sou­kro­mé zále­ži­tos­ti s mat­kou své dce­ry i s dce­rou samot­nou, to mi už občas při­šlo sce­náris­tic­ky poně­kud vykon­stru­o­va­né a neprav­dě­po­dob­né. Ale je to zkrát­ka daň za zvo­le­ný způ­sob vyprá­vě­ní.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře