V zajetí démonů 2

Ed a Lorraine musí řešit dal­ší zapekli­tý pří­pad…

 

Peggy Hodgsonová žije spo­leč­ně se svý­mi čtyř­mi dět­mi v lon­dýn­ské čás­ti měs­ta zva­né Enfield. Jejich dům a pře­de­vším dce­ru Janet začnou doslo­va tero­ri­zo­vat nad­při­ro­ze­né síly, ale una­ve­ná mat­ka tomu zpr­vu nepři­klá­dá žád­nou váhu. Myslí si, že jde jen o buj­nou fan­ta­zii svých dětí, kte­ří se nedo­ká­za­li dodnes smí­řit s odcho­dem jejich otce. Když však začnou para­nor­mál­ní jevy nabí­rat na inten­zi­tě a postup­ně s nimi při­jdou do kon­tak­tu všich­ni čle­no­vé její rodi­ny, roz­hod­ne se Peggy vyhle­dat „odbor­nou pomoc“. Na scé­nu tak při­chá­zí man­že­lé Warrenovi, kte­ří jsou požá­dá­ni samot­nou církví, aby pří­pad v Anglii důklad­ně vyšet­ři­li. Ed a Lorraine zpo­čát­ku his­tor­ce o posed­lém domě a dív­ce nevě­ří, pro­to­že ani jejich cit­li­vé smys­ly pro nad­při­ro­ze­no jim nedá­va­jí žád­né sig­ná­ly, ale i oni brzy pocho­pí, že sto­jí před jed­ním z nej­kom­pli­ko­va­něj­ších a nej­ne­bez­peč­něj­ších pří­pa­dů své boha­té kari­é­ry…

 

Český název: V zaje­tí démo­nů 2

Režie: James Wan

Rok výro­by: 2016

Délka: 134 min

Země: USA / Kanada

Alternativní název: The Conjuring 2: The Enfield Poltergeist

Hrají:

Patrick Wilson...(Ed Warren)

Vera Farmiga...(Lorraine Warren)

Madison Wolfe...(Janet Hodgson)

Frances O’Connor...(Peggy Hodgson)

Franka Potente...(Anita Gregory)

...a dal­ší

 

 

Už to budou čty­ři roky, co jsem při­šel do kon­tak­tu s prv­ním dílem, kte­rý ve mně zane­chal dosti roz­po­ru­pl­né poci­ty. James Wan pat­ří mezi moje oblí­ben­ce, ale tepr­ve dru­há polo­vi­na jed­nič­ky si mě doká­za­la zís­kat na svou stra­nu a ten­to film na tom byl téměř stej­ně. Přestože se dvoj­ka dlou­ho­do­bě drží v čer­ve­ných čís­lech a sly­šel jsem na ní z růz­ných stran spí­še klad­né ohla­sy, šel jsem do ní s mír­nou dáv­kou nejis­to­ty. Prokleté domy totiž zrov­na nepat­ří mezi moje nej­ob­lí­be­něj­ší horo­ro­vé téma­ta a větu „pod­le sku­teč­né udá­los­ti“ doslo­va nesná­ším. Pojďme ale k samot­né­mu ději toho­to fil­mu: úvod­ní pasáž se mi doce­la líbi­la, mělo to zají­ma­vou atmo­sfé­ru, ale potom nastal k mému pře­kva­pe­ní doce­la vel­ký útlum.

Následující hodi­na se totiž pro­mě­ni­la v poně­kud nud­něj­ší pře­hlíd­ku již mno­ho­krát vidě­ných rádo­by leka­ček a při­šlo mi, jako bych sle­do­val mix něko­li­ka fil­mů (z nich Wan kopí­ro­val osvěd­če­né a již poně­kud nud­né scé­ny, kte­ré už dnes asi jen málo­ko­ho vydě­sí). Nerad bych se ho nějak dotknul, ale já se zhru­ba do 65 minu­ty doce­la nudil. Potom však nastal zlom a on nám opět naser­ví­ro­val sluš­nou dáv­ku ponu­ré atmo­sfé­ry, kte­rá sebou koneč­ně při­nes­la i tou­žeb­ně oče­ká­va­nou por­ci napě­tí. Což mi samo­zřej­mě hned zved­lo nála­du a já si začal dvoj­ku koneč­ně uží­vat.

Mohl za to samo­zřej­mě i pří­chod man­že­lů Warrenových. Přesně v tu chví­li jsem začal více vní­mat všech­ny ty emo­ce, strach i „lás­ku“ mno­hem inten­ziv­ně­ji, než tomu bylo v prv­ní polo­vi­ně fil­mu. Nešlo sice o žád­né gala­před­sta­ve­ní, ze kte­ré­ho bych se posa­dil na zadek, ale to byla ta správ­ná ces­ta k úspě­chu. Nicméně i tak si mys­lím, že jed­nič­ka byla pře­ce jenom lep­ší. Byla jen vel­ká ško­da, že si dvoj­ka nedo­ká­za­la udr­žet stej­nou kva­li­tu po celou dobu. Klidně z toho moh­la býti více než lehce nad­prů­měr­ná podí­va­ná. Třeba se příš­tě Wan polep­ší…

 

Hodnocení: 60%

---