David Hidden: Děti boží

Poutavý detek­tiv­ní román bez jakých­ko­liv příkras drs­né rea­li­ty. Téma zmi­ze­ní něko­li­ka malých chlap­ců nedo­vo­lí čte­ná­ři kni­hu s klid­ným svě­do­mím jen tak odlo­žit. Děj se navíc ode­hrá­vá v nehos­tin­ném pro­stře­dí ame­ric­ké­ho poušt­ní­ho měs­teč­ka a na veš­ke­ré udá­los­ti nahlí­ží­me oči­ma zlo­me­né­ho alko­ho­li­ka, býva­lé­ho detek­ti­va Pé.

Ačkoliv zpr­vu se čte­nář setká s hlav­ní posta­vou jako s pách­nou­cím a špi­na­vým alko­ho­li­kem bez zájmu o koho­ko­liv a o coko­liv v jeho oko­lí, je mu ten­to cha­rak­ter i svým zvlášt­ním způ­so­bem sym­pa­tic­ký. Tomu samo­zřej­mě z vel­ké čás­ti napo­má­há vyprá­vě­ní v prv­ní oso­bě, ale to samo oso­bě by nesta­či­lo. Hlavní hrdi­na se hned zkra­je kni­hy jeví jako out­si­der, kte­rý rezig­no­val na jak­ko­liv spo­řá­da­ný a důstoj­ný život, ale záro­veň se brzy uká­že, že je to i muž, kte­rý má stá­le své zása­dy a smy­sl pro spra­ve­dl­nost.

Autorovou hlav­ní před­nos­tí je schop­nost detail­ně a zce­la rea­lis­tic­ky vykres­lit pro­stře­dí. Ve chví­li, kdy čte­te o vyprah­lé a nepřá­tel­ské pouš­ti, máte pocit, jako kdy­bys­te na ní sku­teč­ně stá­li a umí­ra­li žíz­ní. Stejně tak popis poci­tů hlav­ní posta­vy je veli­ce reál­ný a nezříd­ka ozvlášt­ně­ný uži­tím neotře­lých při­rov­ná­ní. Jazyk je čas­to vul­gár­ní, což pří­mo sou­vi­sí se zvo­le­ným způ­so­bem vyprá­vě­ní i se samot­ným téma­tem kni­hy. Autor se nevy­hý­bá nepří­jem­ným a pro něko­ho snad i pohor­šu­jí­cím téma­tům úno­sů, zná­sil­ně­ní, vražd a homose­xu­ál­ní i pedo­fil­ní ori­en­ta­ce. I přes tuto ote­vře­nost však urči­té momen­ty nepo­pi­su­je a nechá jed­no­du­še čte­ná­ře, aby si zby­tek domys­lel sám.

Knihu dopl­ňu­jí gra­fic­ky oddě­le­né tzv. mezi­hry, ve kte­rých je pou­ži­ta er for­ma a nejsou tedy vyprá­vě­ny z pohle­du hlav­ní posta­vy. Je to spíš tako­vá pří­le­ži­tost pro čte­ná­ře nahléd­nout o kou­sek dál a zjis­tit, co se s une­se­ný­mi chlap­ci děje. Je jen tro­chu ško­da, že díky tomu je vní­ma­vé­mu čte­ná­ři hned od počát­ku jas­né, kdo je únoscem a proč. Napětí tak tedy zůstá­vá pře­de­vším v tom, zda (a pří­pad­ně jak) se Pé poda­ří chlap­ce najít. To ovšem nezna­me­ná, že by čte­nář nebyl v prů­bě­hu vyprá­vě­ní pře­kva­po­ván a čas­to i šoko­ván. Spíš nao­pak nás autor neu­stá­le tak nějak udr­žu­je ve stře­hu.

Tato kni­ha roz­hod­ně není pro něko­ho, kdo nechce číst o nepří­jem­ných udá­los­tech a poci­tech. Prakticky celý začá­tek uka­zu­je pře­de­vším bytost­ně nešťast­né­ho a zlo­me­né­ho alko­ho­li­ka, kte­rý není schop­ný ovlá­dat svůj vlast­ní život a dost čas­to ani své tělo. A ačko­liv se dozví­me pád­ný důvod hlav­ní posta­vy pro tak­to sebe­de­struk­tiv­ní život­ní styl, nic to nemě­ní na nevy­bí­ra­vém způ­so­bu vyprá­vě­ní, kte­rý by lec­ko­mu nemu­sel být pří­jem­ný. Na dru­hou stra­nu ale autor vykres­lu­je tako­vé situ­a­ce, kte­ré by šli jen těž­ko vyjá­d­řit jem­ně­ji a je to prá­vě způ­sob vyprá­vě­ní, kte­rý dává kni­ze jedi­neč­nou oprav­do­vost a schop­nost vtáh­nout vás do děje.

• Autor:David Hidden
• Žánr:belet­rie
• Nakladatelstvi:XYZ
• Datum vydá­ní:08.08.2016

Kniha ke kou­pi na Albatrosmedia.cz.