Jak jinak si vyložit nový příběh o dívce Jupiter Jones, která se od záchodové mísy dostane ženichovi z vesmírné královské rodiny, aby opět ukončila svou cestu u záchodové mísy v neurčitém bytě amerického velkoměsta. Jupiter je poslušná dívka, kterou nějaké řeči o nedostatku nápadníků nevyvedou z míry. Své zasněné oči stáčí směrem k obloze, kam se rád dalekohledem díval i její otec. Lásku ke hvězdám má po otci a více než po milenci, touží po hvězdářském dalekohledu. Je to přeci zajímavá a užitečná věc pro mladou dívku. Dříve, než se dalekohledu dočká, se jí do cesty připlete několik podivných bytostí. Jednak ji pronásleduje trojice nápadně zlých osob, jednak si na ni brousí nože a vrtáčky hejno podvyživených zrůdiček, které vypadají jako vzdálení příbuzní slizkého Gluma z filmu Pán prstenů. 
Sourozenci Andy Wachovski a Lana Wachovski, kteří se proslavili v roce 1999 filmem Matrix, tentokrát pracovali zřejmě hodně usilovně a je to znát. Hodně se inspirovali u konkurence a snažili se do filmu dostat vše, co už někde zaujalo a mohlo by opět zaujmout. Připomenu několik pravidel, kterých a tvůrci nejspíš drželi: Hlavní hrdina musí nést poselství nebo ideu, o které na počátku vůbec nic neví. Hlavní hrdina/hrdinka se musí v příběhu zamilovat. Zlo musí od prvního pohledu být zlé a podlé. Hrdinové se musí tvářit hrdinsky, ať se děje, co se děje. Když je možné někde ukázat nějaké počítačové triky, tak je potřeba je udělat. Bojové scény musí trvat co nejdéle, protože divák musí pochopit, že se bojuje.


Příprava i natáčení filmu jistě tvůrce stálo hodně úsilí. Nevím však, pro které diváky film Jupiter vstává chystali. Já k nim asi nepatřím. V jedné věci však musím tvůrce pochválit. Tenhle nenáročný film diváka nijak nevyděsí a může na něj jít i školák. Možná, že by se k němu hodil název Jak u záchodové mísy našla Jupiter štěstí.



















(4,91 z 5)