Hannibal - Zrození - Druhá světová válka, 1944. V Litvě jednoho chlapce připravila válka nejdříve o oba rodiče ...

...a násled­ně mu němeč­tí vojá­ci sněd­li sest­ru Mishu. Oním chlap­cem je mla­dý Hannibal Lecter (Gaspard Ulliel). A ten se v roce 1952 vydá­vá na ces­tu pomsty...

Červený drak se v roce 2002 stal posled­ním fil­mem, kde Anthony Hopkins ztvár­nil Hannibala Lectera. Přesto to ale nezna­me­na­lo, že by už nikdy žád­ný dal­ší film s Hannibalem Lecterem nevzni­kl. V roce 2006 totiž Thomas Harris napsal román Hannibal Rising, kte­rý pojed­ná­vá o půvo­du Lectera, před­chá­zí všem třem před­cho­zím romá­nům (Červený drak, Mlčení jeh­ňá­tek, Hannibal) a už v době své­ho vydá­ní se dostal smí­še­ných reak­cí, kte­ré Hannibal Rising odsou­di­li za nej­hor­ší Harrisovo dílo pojed­ná­va­jí­cí o Lecterovi. Pro hla­do­vé pro­du­cen­ty ale najed­nou šlo o dal­ší mož­nost, jak z Hannibala Lectera ješ­tě něco vytřís­kat. A tak fil­mo­vá adap­ta­ce sku­teč­ně vznik­la, při­čemž scé­ná­ře se cho­pil sám Harris, což má za násle­dek to, že je tato adap­ta­ce vel­mi věr­ná. Je to ale vlast­ně dob­ře?

Režie se cho­pil Peter Webber, kte­rý před­tím stal za sním­kem Dívka s per­lou pojed­ná­va­jí­cí o půvo­du slav­né­ho obra­zu Jana Vermeera a bylo dáv­no jas­né, že nás čeká něco jiné­ho. Hannibal-Zrození totiž pojed­ná­vá o Hannibalu Lecterovi, kte­rý se tepr­ve for­mu­je do polo­hy toho zná­mé­ho séri­o­vé­ho vra­ha, kte­ré­ho ztvár­nil prá­vě Hopkins. Hannibal je tepr­ve mla­dí­kem, kte­rý si ješ­tě musí vytvo­řit ape­tit na lid­ské maso, vystu­do­vat medi­cí­nu a defi­ni­tiv­ně se vydat na ces­tu, kte­rá ho poz­dě­ji na něja­kou dobu dove­de do Baltimorské stát­ní věz­ni­ce.

Hannibalův ori­gin dává fil­mo­vé­mu divá­ko­vi mož­nost se na tuhle posta­vu podí­vat tak tro­chu jiný­ma oči­ma. Původ Lectera už byl nastí­něn v kniž­ním Hannibalovi, adap­ta­ce Ridleyho Scotta ale tuhle lin­ku vyne­cha­la (a při­tom se vyhnu­la kon­tro­verz­ní­mu zakon­če­ní kniž­ní­ho pří­bě­hu Hannibala Lectera) a z pohle­du fil­mo­vé­ho divá­ka tak dostá­vá vůbec popr­vé mož­nost nahléd­nout na duši Hannibala Lectera, kte­rý se má tepr­ve stát tím Hannibalem Lecterem. Hannibalem Lecterem, kte­ré­ho zfor­mo­va­la tragé­die v dět­ství a kte­rý se defi­ni­tiv­ně vydá­vá na stezku zla. Stezku zla, kte­rá dost mož­ná zabi­je jed­no­ho Hannibala Lectera a zro­dí nové­ho. Potenciál ten­to ori­gin vskut­ku má. Ale nedá se úpl­ně říct, že by se dočkal vhod­né­ho zachá­ze­ní.

Hannibal Lecter se svým ori­gi­nem vydá­vá více­mé­ně do béč­ko­vých vod a ztrá­cí na výji­meč­nos­ti, kte­ré měli jeho před­cho­zí fil­mo­vá zpra­co­vá­ní. Webber si mož­ná cel­kem doká­že ohlí­dat vizu­ál a díky tomu se na to i cel­kem hez­ky dívá (úvod­ní váleč­ná pasáž v Litvě půso­bí cel­kem věro­hod­ně), jinak jde ale o tak tro­chu neši­kov­ný miš­maš, kte­rý by chtěl být straš­ně chyt­rým thrille­rem, ale sku­teč­ně se z Hannibala Lectera v rám­ci toho­hle fil­mu stá­vá spí­še sla­she­ro­vé mon­strum, kte­ré ale neza­bí­jí ban­du nadr­že­ných puber­ťá­ků, ale ban­du býva­lých nác­ků. Hannibal je mož­ná vizu­ál­ně pěk­ný, má roz­hod­ně dob­ré her­ce a roz­hod­ně nejde o tragé­dii. Jenomže zaškobrt­nu­tí v hie­rar­chii kva­lit Harrisových fil­mo­vých adap­ta­cí to bez­po­chy­by je. A i když je kame­ra Bena Davise fajn, sla­bost scé­ná­ře by neza­kry­lo ani to, kdy­by za kame­rou stal Robert Richardson.

Problém tkví prá­vě už v kniž­ní před­lo­ze, kte­rá roz­hod­ně pat­ří mezi nej­slab­ší Harrisovo dílo. Jenomže on samot­ný kni­hu psát nechtěl. Dle vlast­ních slov ho k sepsá­ní v pod­sta­tě donu­til pro­du­cent Dino De Laurentis, kte­rý chtěl sní­mek nato­čit za kaž­dou cenu a bylo mu jed­no, kdo napí­še pří­běh. Harris ale nechtěl Hannibala něko­mu jen tak pře­ne­chat a tak nako­nec kni­hu sepsal i přes­to, že se do psa­ní vlast­ně nutil. Právě i kvů­li tomu je samot­ná kniž­ní před­lo­ha sla­bým odva­rem Harrisových děl, což se násled­ně pře­nes­lo do scé­ná­ře fil­mo­vé adap­ta­ce. A sku­teč­ně bolí pohled na to jak to celé kles­lo. Otřesné dia­lo­gy vět­ši­nu času sku­teč­ně trha­jí uši a člo­vě­ku se nechce věřit, že s něčím tako­vým při­šel prá­vě Harris. A pak je to prá­vě ona záplet­ka, kte­rá v pod­sta­tě spo­čí­vá v tom, že Hannibal postup­ně loví uprch­lé nacis­ty. Není tu žád­ný zají­ma­vý pro­tiv­ník, pře­sah záplet­ky a ani zají­ma­vé cha­rak­te­ry kro­mě samot­né­ho Hannibala. Chvílemi to dokon­ce půso­bí jako jaká­si lehce při­hlouplá fan­fik­ce, kte­rou jis­tý fanou­šek napsal na zadá­ní „ vymys­le­te ori­gin Hannibala Lectera“. Hannibalův ori­gin má sice zákla­dy prá­vě v kni­ze Hannibal, Harris ho zde ale roz­tá­hl a po sluš­ném roz­jez­du při­jde ona ledo­vá spr­cha.

Hannibal- Zrození bohu­žel sku­teč­ně v mno­ha momen­tech půso­bí jako pokus o vymlá­ce­ní dal­ších peněz z úspěš­né fran­ší­zy (což je dle Harrisových slov v pod­sta­tě prav­da). Odhalování minu­los­ti Hannibala Lectera navíc tak tro­chu boří ono tajem­no kolem samot­né posta­vy Lectera. Ono odha­lo­vá­ní toho, proč je vlast­ně Lecter tako­vý, jaký je fun­gu­je na čím dál tím tra­dič­něj­ším poku­su o obhá­je­ní zla růz­ných popu­lár­ních zápo­rá­ků. A osob­ně s tím­to obha­jo­vá­ním vlast­ně nemám pro­blém, pokud ovšem je ono obha­jo­vá­no ide­ál­ním způ­so­bem. Což prá­vě v pří­pa­dě Hannibal- Zrození není v mých očích tak úpl­ně jas­né. Především i pro­to, že je onen vývoj z malé­ho litev­ské­ho chlap­ce do toho­hle mla­dé­ho šar­mant­ní­ho vra­hou­na mož­ná až pří­liš rych­lý a závě­reč­ný zvrat, kte­rý se dá vel­mi snad­no před­po­vě­dět navíc kazí onen dějo­vý arch těží­cí z tou­hy po pomstě. A pak jsou tu ty posta­vy, kte­ré se kolem mla­dé­ho Hannibala točí a i když se Gong Li, Dominic West, Rhys Ifans nebo Kevin McKidd sna­ží, z tak tro­chu hloupouč­ké­ho scé­ná­ře prak­tic­ky nevy­táh­nou sku­teč­ně nic.

Zrození má ale ale­spoň Gasparda Ulliela. Tenhle fran­couz­ský herec je v téhle roli výteč­ný. Věříte mu toho mla­dé­ho psy­cho­pa­ta, kte­rý lač­ní po krvi (a poten­ci­o­nál­ně ját­ry s chian­ti) a jeho výkon sku­teč­ně tahá kva­li­ty toho­to fil­mu naho­ru. Po Hopkinsovi je při­tom vylo­že­ně nevděč­né se této role zhos­tit, Ulliel to ale zvlá­dá a to až tak, že mě mož­ná mrzí, že nikdy nedo­stal dru­hou šan­ci. Ulliel má totiž ve finá­le jen jeden zásad­ní problém- vůbec mu nevě­ří­te, že se z jeho Hannibala za pár let sta­ne ten Hopkinsův. Snaží se o to, dle svých slov stu­do­val Hopkinsovo ztvár­ně­ní v před­cho­zích třech fil­mech a oprav­du se mu daří ztvár­nit člo­vě­ka, kte­ré­mu z očí vycí­tí­te tou­hu zabí­jet. Ale pořád něco schá­zí k tomu, abys­te si řek­li, že jde o toho samé­ho Hannibala, kte­rý se o něko­lik let poz­dě­ji setká s Willem Grahamem a Clarice Starlingovou. Samotný film se poté tvá­ří tak, že z pece zrov­na vypa­dl prá­vě tako­vý Lecter, kte­ré­ho zná­me z před­cho­zích fil­mů. A tomu jsem Ullielovi úpl­ně nevě­řil.

Díky krás­ným evrop­ským loka­cím (kro­mě Francie a Itálie také Česká repub­li­ka) se na to oprav­du krás­ně kou­ká a her­ci se sna­ží. Ona lin­ka s lady Murasaki v podá­ní Gong Li je zrov­na jed­na z těch, kte­ré se sku­teč­ně daří funkč­ně Hannibala polid­štit, Rhys Ifans je jako bastard se štěs­tím Grutas věro­hod­ně opo­vr­že­ní­hod­ný cha­rak­ter a i když je inspec­tor Popil v podá­ní Dominica Westa sku­teč­ně tak tro­chu navíc a fun­gu­je jenom jako poli­cej­ní figu­ra (kte­rá má nej­spíš nahra­dit Willa Grahama a Clarice Starlingovou) a v souč­tu je sku­teč­ně spí­še zby­teč­ný, i on se oči­vid­ně sna­ží. Nejzajímavější mi ale při­šel Kevin McKidd, kte­rý má jako Kolnas ze všech těch uprch­lých váleč­ných zlo­čin­ců zřej­mě nej­za­jí­ma­věj­ší lin­ku, kdy se usa­dil a má rodi­nu, při­čemž je zřej­mé, že chce Hannibal zřej­mě vyrov­nat úcty. Právě dohrá­ní lin­ky mezi Hannibalem a Kolnasem mi při­šlo sku­teč­ně fajn. Jen to poté zka­zil doda­tek v podo­bě už tak tro­chu zby­teč­né bru­ta­li­ty, kte­rá je ostat­ně vidět po celou dél­ku fil­mu.

Kouzlo fil­mů s Hannibalem Lecterem při­tom nikdy neby­lo v bru­tál­ních momen­tech, ale ve výteč­ných cha­rak­te­rech, kte­ré byli násled­ně vyu­ži­ty v zají­ma­vých záplet­kách s pře­sa­hem. I o ten se Zrození pokou­ší, ve finá­le ale na to sebe­vět­ší sna­hou nemá. Harris tak „ s pis­to­lí u hla­vy“ svo­jí slav­nou posta­vu vylo­že­ně nezni­čil a jako tako­vý sluš­ný doda­tek vlast­ně obsto­jí napros­to v poho­dě.

Hannibal-Zrození nedě­lá vylo­že­nou ostu­du, Ulliel a ostat­ní her­ci se sna­ží, co to jde a Marek Vašut dostá­vá pří­le­ži­tost zazá­řit. Jenomže jde pros­tě o pokles, kte­rý navíc vět­ši­nu času neví, čím chce vlast­ně být. Filmem o pomstě, roz­ces­tím mezi dob­rem a zlem nebo stu­dií psy­cho­pa­tic­ké­ho zabi­já­ka. Očividně by chtěl být aspoň čás­teč­ně o všech těch­to věcech, nedo­ká­že ale mezi nimi vlast­ně najít jas­ný balanc. Film vám postup­ně před­ha­zu­je růz­né důvo­dy, proč Hannibala nejdří­ve lito­vat a násled­ně se ho bát a sám v tom dost mož­ná nemá úpl­ně jas­no. Přitom zrov­na Harris by za psa­cím sto­lem měl ide­ál­ně vědět, jak vlast­ně k cha­rak­te­ru Hannibala při­stu­po­vat a tom je na tom nej­ví­ce smut­né. Na fil­mo­vém poli dal od té doby Hannibal sice pokoj, v letech 2013-2015 ale běžel seri­ál Hannibal, kde si titul­ní roli zahrál Mads Mikkelsen. A i když se tenhle seri­ál vydal v kon­tras­tu s Harrisovými romá­ny výraz­ně vlast­ní ces­tou, dopadlo to pořád líp než Harrisem sepsa­ný Hannibal- Zrození......

Trailer:

Verdikt: 3 z 5

---

Photo © DeLaurentiis Productions

---

---