Já, legenda

Will Smith jako posled­ní pře­ži­vší člo­věk ve zpust­lém New Yorku, boju­jí­cí pro­ti zom­bí­kům, talen­to­va­ný Francis Lawrence na režij­ní sto­lič­ce a k tomu boha­tý roz­po­čet. Plus nadu­pa­né trai­le­ry, kte­ré sli­bo­va­ly akč­ní peklo i dus­nou post-apokalyptickou atmo­sfé­ru, a máte zadě­lá­no na kva­lit­ní film. Nebo taky ne!
Rok 2009. Plukovník Robert Neville (Will Smith) byl jed­ním ze špič­ko­vých věd­ců, kte­ří sestro­ji­li virus léčí­cí rako­vi­nu. Úspěšnost léč­by byla prak­tic­ky sto­pro­cent­ní. Než ale sta­či­ly vylét­nout prv­ní špun­ty ze šam­paň­ské­ho, něco se poka­zi­lo. A jak to ve správ­ném post – apo­ka­lyp­tic­kém fil­mu už bývá, poka­zi­lo se to oprav­du hod­ně ška­re­dě. Virus, kte­rý měl při­nést lidem spá­su se vymkl kon­t­ro­le a zahu­bil vět­ši­nu popu­la­ce na pla­ne­tě. Ze zbyt­ku pře­ži­vších virus nadě­lal polo­mu­tan­ty, kte­ří měli na jídel­níč­ku jen jed­nu polož­ku – lid­ské maso. Hrstka lidí imun­ních na virus, tak nemě­la zrov­na nej­lep­ší vyhlíd­ky.

Rok 2012. Náš hrdi­na je jedi­ný „nor­mál­ní“ pře­ži­vší ve zpust­lém New Yorku. Spolu se svým psem (mimo­cho­dem nej­sym­pa­tič­těj­ší „herec“ fil­mu) přes den pro­jíž­dí měs­tem a shá­ní potra­vu a ve svém domě pak expe­ri­men­tu­je na chy­ce­ných zmu­to­va­ných obě­tech a sna­ží se zís­kat lék, pro­to­že se cítí vinen za to, co lid­stvo postih­lo. Za sou­mra­ku se pak zaba­ri­ká­du­je a sna­ží se pře­žít noc – to je totiž doba, kdy potvůr­ky vylé­za­jí z tem­ných zákou­tí opuš­tě­ných budov, pro­to­že ultra­fia­lo­vé svět­lo je pro ně smr­tí­cí.

Předem bych chtěl varo­vat, že to, co nám ser­ví­ro­va­li tvůr­ci pro­střed­nic­tvím trai­le­rů, (tedy pořád­nou akč­ní masáž) se oprav­du nedo­sta­ví. Film je totiž v pře­váž­né vět­ši­ně dosti komor­ní a akč­ní pasá­že zabí­ra­jí z cel­ko­vé sto­pá­že sním­ku asi deset minut – a to pro­sím počí­tám i fla­shbac­ky. Ono by to ani pří­liš neva­di­lo, kdo by potře­bo­val tunu akce, když má úchvat­né zábě­ry na vylid­ně­ný New York (jako děla­né pro vel­ké plát­no), Willa Smithe hle­da­jí­cí­ho lék a všech­no je to nesku­teč­ně atmo­sfé­ric­ké. Pokud však čeká­te něja­ké to „ale“, bohu­žel vás nezkla­mu.

Ono atmo­sfé­ric­ké dus­no totiž vydr­ží zhru­ba prv­ní půl hodin­ku, kte­rá je výbor­ná, ale s při­bý­va­jí­cí­mi minu­ta­mi film sklouzá­vá nezvrat­ně do šedi prů­mě­ru, kde se hlav­ní hrdi­na zou­fa­le potá­cí měs­tem od niče­ho k niče­mu a vy se nej­spíš začne­te na seda­dlech v kině lehce oší­vat, v hor­ším pří­pa­dě kou­kat na hodin­ky. A pak při­jde hod­ně kyse­lá třeš­nič­ka na rych­le uplá­ca­ném dor­tu v podo­bě závě­ru, kte­rý si tvůr­ci moh­li oprav­du odpus­tit. Jenže ona to není chy­ba reži­sé­ra, ten má film pev­ně v rukou. Když vám však na sto­le při­sta­ne scé­nář, kte­rý má tak maxi­mál­ně dvě strán­ky, neu­dě­lá­te s tím nic, i kdy­by jste byl Kubrick se Spielbergem dohro­ma­dy. Všechna vina tak padá na Akivu Goldsmana, kte­ré­mu se díky jeho takřka nulo­vé­mu scé­ná­ři, poda­ři­lo zazdít neu­vě­ři­tel­ně sil­ný poten­ci­ál sním­ku.

Co se týče tri­ko­vé strán­ky, tak to je kapi­to­la sama pro sebe. Jak už jsem zmi­ňo­val výše, vylid­ně­né měs­to vypa­dá parád­ně a nemám výhra­dy. Ovšem tri­ko­vá sek­ce, kte­rá měla na sta­rost „zom­bí­ky“ nej­spí­še jela v leh­kých dro­gách, pro­to­že si jinak nedo­ká­žu vysvět­lit, proč vypa­da­jí jako z něja­ké video­hry. A nechce se mi věřit, že by to byl záměr reži­sé­ra, jak jsem se někde doče­tl. Naštěstí se obje­vu­jí ve vět­ší míře až ke kon­ci fil­mu, tak­že se to dá v kli­du pře­žít, ale od fil­mu s tak vyso­kým roz­poč­tem, člo­věk auto­ma­tic­ky oče­ká­vá něja­kou úro­veň.
Velká ško­da, ten­to film měl roz­hod­ně na víc a pro mě osob­ně je to zkla­má­ní. To ale roz­hod­ně nezna­me­ná, že film je špat­ný. Návštěvu kina roz­hod­ně dopo­ru­ču­ji, pro­to­že vel­ké plát­no tomu­to fil­mu oprav­du slu­ší. Bohužel se jed­ná jen o zají­ma­vý námět se zají­ma­vým reži­sé­rem a napros­to neza­jí­ma­vým scé­ná­řem. Takže nic nové­ho pod holly­wo­od­ským Sluncem.
PS: Pokud jste fanouš­ci Willa Smithe a je pro vás jeho cha­risma zdr­cu­jí­cí, tak si klid­ně při­hoď­te jed­nu hvěz­dič­ku. Já jsem vůči němu nějak imun­ní.

Pokud půjde­te na film na zákla­dě trai­le­rů, bude­te záko­ni­tě zkla­má­ni. Nedostanete oče­ká­va­ný nadu­pa­ný bloc­kbus­ter, ale spí­še prů­měr­ný pří­běh komor­ní­ho rázu, kte­rý neu­ra­zí, ale ani nena­dchne. Další slib­ná kniž­ní adap­ta­ce, kte­rá dopla­ti­la na nuz­ný scé­nář. Kolikátá už?

Naše hod­no­ce­ní: 

6

Podobné člán­ky

Recenze: Doba ledo­vá 3: Úsvit dino­sau­rů

Recenze: JCVD

Recenze: Válka Nevěst

Recenze: Chlapec v pru­ho­va­ném pyža­mu

Recenze: Monstra vs Vetřelci 3D

Recenze: Marley a já

Recenze: Sedm živo­tů

Recenze: Pochyby

Recenze: Strážci - Watchmen

Recenze: Milionář z cha­tr­če

6. January 2008 - 7:25 — Tom Siegl

---