Kritiky.cz > Recenze knih > Moře a já-jak jsem znovu našla sebe samu

Moře a já-jak jsem znovu našla sebe samu

more a ja jak jsem znovu nasla sebe samu
more a ja jak jsem znovu nasla sebe samu
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Od této autor­ky jsem čet­la již něko­lik kní­žek. Les, čty­ři otáz­ky a já, dále kni­hu Hory, mlha, lás­ka a já a teď se mně dostá­vá do rukou dal­ší báječ­ná novin­ka z pera Tessy Randau s názvem Moře a já. Jsem moc zvě­da­vá, co si autor­ka pro čte­ná­ře zají­ma­vé­ho opět při­chys­ta­la. Věřím, že to bude opět skvě­lý čte­nář­ský záži­tek. Čeká vás 10 neu­vě­ři­tel­ných dní u moře. 

Hlavní hrdin­ka se cítí nedo­ce­ně­ná, pro­chá­zí kri­zí střed­ní­ho věku a chys­tá se se svou kama­rád­kou Isou na deset dní k moři. Ta ale kvů­li své prá­ci musí na posled­ní chví­li výlet zru­šit, a tak se vydá­vá na ces­tu sama. Během poby­tu pozná­vá pade­sát­ni­ci Lenu, kte­rá dle ruko­pi­su a obráz­ku napsa­la vzkaz v láhvi, kte­rý hlav­ní hrdin­ka našla. Společně se vydá­va­jí na vnitř­ní ces­tu za štěs­tím.

„Velký člo­věk je ten, jenž neztrá­cí své dět­ské srd­ce.“ Skvělá myš­len­ka, jeli­kož děti mají oprav­du upřím­né srd­ce.

„Nejčistší for­ma šílen­ství je nechat všech­no při starém a záro­veň dou­fat, že se něco změ­ní.“ Mnozí z nás si čas­to stě­žu­jí, co vše je špat­né, ale vždy je tře­ba začít u sebe, chtít něco změ­nit a pak jde všech­no.

„Na změ­nu nikdy není poz­dě,“ usmá­la se Lene povzbu­di­vě.

„Ale já si na to netrou­fám,“ zamumla­la jsem tiše.

„To chá­pu, nicmé­ně je to mno­hem snaz­ší, jenž si mys­líš. Potřebuješ si určit nový cíl, něco, kvů­li čemu ti sto­jí za to svůj bez­peč­ný pří­stav opus­tit. A kvů­li čemu budeš ochot­ná snést i něja­kou tu bou­ři. Cíl, kte­rý dá tvé­mu živo­tu opět vět­ší smy­sl.“

„Větší smy­sl..“ zopa­ko­va­la jsem zamyš­le­ně její slo­va. Jenomže jak to najít? Opravdu nád­her­ná myš­len­ka, kte­rou musím roz­hod­ně sdí­let, pro­to­že je na kaž­dém z nás, jak si svůj život uspo­řá­dá­me, a ne vždy se nám to daří. Díky této pub­li­ka­ci se nám bude urči­tě lépe dařit.

„Je důle­ži­té nechat za sebou to, co nás bole­lo. A záro­veň ucho­vá­vat v srd­ci to dob­ré. Všechno dob­ré je totiž jako poklad, z něhož může­me čer­pat sílu. Zatímco z toho, co pro nás neby­lo dob­ré, se může­me pou­čit.“ Úžasná myš­len­ka, kte­ré bychom se měli držet a udě­lat si pořá­dek ve svém živo­tě. Mnohdy si ubli­žu­je­me sami sobě, aniž si to uvě­do­mu­je­me.

Existuje tzv šest hvězd štěs­tí, kte­ré vás budou pro­vá­zet na kaž­dém kro­ku a díky nim se váš život sta­ne hez­čí a bohat­ší:

  • Dovolit minu­los­ti ode­jít
  • Najít smy­sl živo­ta
  • Naučit se při­jí­mat
  • Být vděč­ná
  • Mít se ráda
  • Otevřít se novým věcem

„Nejcennější poklad, kte­rý máš, jsi ty sama.“

Čtení této pub­li­ka­ce jsem si moc uži­la. Vždy se na kni­hy Tessa Randau moc těším. Knihu dopo­ru­čím všem, co chtě­jí a potře­bu­jí něja­kou změ­nu ve svém živo­tě, jeli­kož jim pomů­že je správ­ně nasmě­ro­vat, mož­ná si uvě­do­mit i řadu věcí, ste­re­o­ty­pů, kte­ré nějak dělá­me a mož­ná si to ani neu­vě­do­mu­je­me. Našla jsem v ní mno­ho zají­ma­vých myš­le­nek, kte­ré jsem si zazna­me­na­la a budu se k nim vra­cet. Kniha má pří­jem­ně malý for­mát, kte­rý se vejde do kaž­dé kabel­ky a má hezkou titul­ní strán­ku s majá­kem u moře, kte­rý ve mně vyvo­lá­vá poci­ty nadě­je a oče­ká­vá­ní, co vlast­ně bude.

Ukázka z kni­hy:

Z kabel­ky jsem vza­la strán­ky s naškra­ba­ný­mi poznám­ka­mi, polo­ži­la na ně pra­men vla­sů a všech­no sto­či­la do rulič­ky. Lene mi dala kou­sek pro­váz­ku, abych ji svá­za­la. A nako­nec jsem rulič­ku polo­ži­la na vor.

„S ohněm, nebo bez?“ zepta­la se Lene.

„S ohněm!“

„Tak jo, „usmá­la se Lene a zno­vu zalo­vi­la v taš­ce.

„Tady,“ poda­la mi kra­bič­ku sirek. „Polož vor na vodu a vědo­mě mu ode­vzdej všech­nu svou bolest.“

Zula jsem si boty, vyhr­nu­la kalho­ty a bro­di­la se od bře­hu tak dale­ko, až mi voda saha­la po kole­na. Položila jsem vor na hla­di­nu, zapá­li­la sir­ku a při­lo­ži­la ji k rulič­ce papí­ru, kte­rá se během něko­li­ka vte­řin roz­ho­ře­la. Pak jsem vor postr­či­la a sle­do­va­la, jak jej vlny uná­še­jí, a zno­vu jsem si vyba­vo­va­la řád­ky, kte­ré jsem napsa­la. Najednou se i ve mně roz­ho­ře­la sta­rá bolest. Cítila jsem, jak se mi chtě­jí rty a jak mi vlhnou tvá­ře, zatím­co se vor vzda­lo­val čím dál víc. Ta scé­na mi při­pa­da­la jako z jiné­ho svě­ta. Sametově mod­rá oblo­ha, na níž sví­ti­ly prv­ní hvězdy. Zdánlivě neko­neč­né čer­né moře. A na něm hoří­cí vor, kymá­ce­jí­cí se ze stra­ny na stra­nu jako rudá kou­le.

Hřbetem ruky jsem si setře­la slzy, vrá­ti­la se k Lene a posa­di­la se ved­le ní na deku. Lene mi polo­ži­la ruku kolem ramen a spo­leč­ně jsme mlč­ky sle­do­va­ly odplou­va­jí­cí vor.

„A teď,“ pro­nes­la do ticha, „zavři oči a vzpo­meň si na všech­no, za co jsi vděč­ná.“

„Vděčná?“ zepta­la jsem se nechá­pa­vě.

„Je důle­ži­té nechat za sebou to, co nás bole­lo. A záro­veň si ucho­vat v srd­ci to dob­ré. Všechno to dob­ré je totiž jako poklad, z něhož může­me čer­pat sílu. Zatímco z toho, co pro nás dob­ré neby­lo, se může­me pou­čit.“

Ještě chví­li jsem se díva­la na vor, kte­rý již téměř sho­řel, a pak jsem zavře­la oči. Viděla jsem Laru, jak ke mně s roze­vlá­tý­mi vla­sy cvá­lá na Bleskovi, vidě­la jsem Jonase, jak po úspěš­né penal­tě vítě­zo­slav­ně zve­dá ruku se zatnu­tou pěs­tí, vidě­la jsem Jochena, jak se na mě zami­lo­va­ně dívá, a zno­vu jsem sly­še­la jeho upřím­né „ano“ u oltá­ře.

Viděla jsem samu sebe, jak v uni­ver­zit­ním audi­to­riu pře­bí­rám diplom za stu­di­um pod­ni­ko­vé eko­no­mie, a byla jsem na sebe hrdá, vní­ma­la zno­vu pocit štěs­tí, kte­rý mě napl­ňo­val, když jsem za pul­tem malé­ho baru mícha­la koktej­ly, vidě­la jsem se, jak sedí­me s Mončou na Španělských scho­dech v Římě v kot­ní­ko­vých tenis­kách a se sklen­kou čer­ve­né­ho vína v ruce.

Několik slov autor­ce:

Tessa Randau (* 1976) pra­co­va­la řadu let jako novi­nář­ka a šéf­re­dak­tor­ka časo­pi­su pro ženy. V roce 2016 se pro­fes­ně osa­mo­stat­ni­la jako porad­ky­ně v oblas­ti zvlá­dá­ní stre­su a vyho­ře­ní. V roce 2020 vyda­la svou prv­ní kni­hu Les, čty­ři otáz­ky a já (KAZDA 2023), kte­rá byla více než půl roku v prv­ní dva­cít­ce žeb­říč­ku best­selle­rů SPIEGEL. Následovala dal­ší úspěš­ná kni­ha Hory, mlha, lás­ka a já (KAZDA 2024). Moře a já je dal­ší z řady knih inspi­ro­va­ných vlast­ní­mi zku­še­nost­mi, zamě­ře­ných na téma­ta osob­ní­ho roz­vo­je, zvlá­dá­ní stre­su, hle­dá­ní život­ní rov­no­váhy a zlep­še­ní kva­li­ty živo­ta.

Autorka: Tessa Randau

Ilustrace: Ruth Botzenhardtová

Přeložila: Hana Chyzy

Žánr: život­ní styl

Vydáno: Vydala Nakladatelství KAZDA, Brno, 2025

Počet stran: 176

Vazba kni­hy: bro­žo­va­ná

ISBN: 978-80-7670-225-7

Knihu může­te kou­pit zde:
Moře a já - Nakladatelství Kazda


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 4,22865 s | počet dotazů: 255 | paměť: 66027 KB. | 22.07.2025 - 03:20:31