Příběh natáčení Půlnočního kovboje s Jonem Voightem a Dustinem Hoffmanem

Jon Voight a Dustin Hoffman spo­lu čas­to sou­pe­ři­li při natá­če­ní fil­mu Půlnoční kov­boj (1969). Hoffman se stal fil­mo­vou hvězdou dřív než Voight, což na natá­če­ní při­nes­lo jis­tou závist. „Byli jsme jako Marvin Hagler a Sugar Ray Leonard, dva boxe­ři, kte­ří spo­lu zápa­sí,“ řekl Hoffman dení­ku Los Angeles Times. „Věděli jsme, že film závi­sí na pou­tu mezi námi. Po celou dobu natá­če­ní jsme si říka­li bokem úst, jako zápas­ník v klin­či: „Kámo, to je to nej­lep­ší, co doká­žeš?“

Jeden z vedou­cích pra­cov­ní­ků stu­dia poslal reži­sé­ro­vi Johnu Schlesingerovi oběž­ník, ve kte­rém stá­lo: „Kdybychom to vyčis­ti­li a při­da­li pár pís­ni­ček, mohl by to být skvě­lý fil­mo­vý pro­stře­dek pro Elvise Presleyho.“ Presley chtěl být brán váž­ně jako herec a měl zájem o roli Joea Bucka. Místo toho Presley nato­čil film „Change of Habit“ (1969) s Mary Tyler Moore, kte­rý pro­pa­dl a stal se jeho posled­ním fil­mem v kinech.

O roli Joea Bucka měl zájem Warren Beatty, ale Schlesinger si mys­lel, že je pří­liš slav­ný na to, aby byl uvě­ři­tel­ný jako naiv­ní pou­lič­ní pod­vod­ník. Do role Bucka byl obsa­zen Michael Sarrazin, ale krát­ce před natá­če­ním odstou­pil kvů­li spo­ru o mzdu. Na jeho mís­to byl poté anga­žo­ván Jon Voight. dostal za ztvár­ně­ní Joea Bucka mini­mál­ní mzdu od Screen Actors Guild, což byl ústu­pek, kte­rý dob­ro­vol­ně udě­lal, aby roli zís­kal.
Voight a Schlesinger dokon­či­li natá­če­ní v Texasu a Voight si vši­ml, jak je reži­sé­rův obli­čej čer­ve­ný. Voight si mys­lel, že Schlesinger dostal infarkt, a zeptal se ho, jest­li je v pořád­ku. „Podíval se na mě a řekl: „Co jsme to udě­la­li? Co si o nás budou mys­let? Vždyť jsme nato­či­li film o myči nádo­bí, kte­rý žije v New Yorku a šuká spous­tu žen,“ řekl Voight časo­pi­su Esquire. „Ve chví­li, kdy to dokon­čil, se třá­sl. Najednou mu to při­pa­da­lo banál­ní a vul­gár­ní. Dostal záchvat úzkos­ti a já ho chy­til za rame­na, abych ho z toho vytře­pal. Řekl jsem: „Johne, zby­tek své­ho umě­lec­ké­ho živo­ta pro­ži­je­me ve stí­nu toho­to vel­ké­ho mis­trov­ské­ho díla“. On na to: „Myslíš? Řekl jsem: „Jsem si tím napros­to jis­tý. Jediný důvod, proč jsem řekl tak extra­va­gant­ní věc, byl ten, že jsem ho z toho chtěl dostat a nic jiné­ho než tohle ho z toho nedo­sta­ne. Ale uká­za­lo se, že ten výrok byl prav­di­vý.“

Zdroj: IMDb

Všechno nej­lep­ší k naro­ze­ni­nám, Jone Voighte!

---

Zdroj článku: Cinema Shorthand Society