Star Wars: Vzestup Skywalkera | Star Wars: The Rise of Skywalker

A je to tady. Třetí tri­lo­gie Star Wars dospě­la do své­ho finá­le. To co se při ozná­me­ní zdá­lo jako sen všech fanouš­ků, kte­ří na hvězd­ných vál­kách vyrůs­ta­li, se postu­pem čas pro­mě­ni­lo v opa­tr­né oče­ká­vá­ní až v čás­teč­ný fanouš­kov­ský nezá­jem. Tahle znač­ka byla pro mno­hé mod­la, nicmé­ně díky neob­rat­né­mu zachá­ze­ní se během něko­li­ka let tahle tri­lo­gie seque­lů pro­mě­ni­la v ože­ha­vé téma kte­ré roz­dě­lu­je fanouš­kov­skou základ­nu. Osmý díl s názvem Poslední z Jediů může prá­vě za vel­kou část této roze­pře a prá­vě na něj se teď poku­sí navá­zat opět J.J. Abrams, kte­rý se se svým dal­ším dílem poku­sí napra­vit ško­dy napácha­né osmým dílem a celý tenhle pří­běh nějak uspo­ko­ji­vě uzavřít. A obá­vám se, že to jak se mu to poved­lo či nepo­ved­lo bude novým před­mě­tem dis­ku­ze na nad­chá­ze­jí­cí měsí­ce.

Rey (Daisy Ridley) se sna­ží dokon­čit svůj výcvik aby moh­la dostát své role posled­ní­ho pře­ži­vší­ho z řádu Jedi. Zatímco však dokon­ču­je svůj výcvik a obje­vu­je v sobě novou sílu, zby­tek rebe­lů se sna­ží zís­kat pře­va­hu nad Prvním řádem. Jejich sna­hy však zha­tí neo­če­ká­va­ný návrat býva­lé­ho císa­ře Palpatinea (Ian McDiarmid), kte­rý má svůj vlast­ní plán nej­nom s rebel­ským povstá­ním ale i samot­ným prv­ním řádem...       

Toliko asi k nastí­ně­ní děje, pokud bych se sna­žil omě­zit spo­i­le­ry na mini­mum. Rozhodně totiž v tom­to bych dopo­ru­čil se vyhnout jakým­ko­liv spo­i­le­rům a recen­zím, kte­ré vyzra­zu­jí vel­kou část toho, co vám film v kině nabíd­ne. Ne, že by ty dějo­vé zvra­ty stá­ly za to, ale mys­lím, že by si tuhle závě­reč­nou teč­ku měl kaž­dý pro­tr­pět po svém a v co nej­čist­ším sta­vu. Pokud se totiž daří Star Wars: Vzestup Skywalkera jed­na věc, pak je to dodat téhle seque­lo­vé tri­lo­gii napros­to per­fekt­ně pad­nou­cí teč­ku, kte­rá ješ­tě pro­hlou­bí roze­při napříč fanouš­kov­skou základ­nout téhle znač­ky. Nejedná se sice o tak kon­tro­verz­ní a roz­díl­nou zále­ži­tost jakou byl Star Wars: Poslední z Jediů, to ovšem v pří­pa­dě devá­té epi­zo­dy o ničem moc nesvěd­čí.   

Pokud by se totiž dal devá­tý díl hvězd­ných válek (pokud tedy počí­tá­me jen hlav­ní sérii) ozna­čit za něco, je to tzv. damage con­t­rol ve sna­ze zachrá­nit co jen jde. A ona sna­ha vrá­tit sérii po prů­švi­hu zpět na tu správ­nou kolej je patr­ná už od úvod­ních iko­nic­kých titul­ků. J.J. Abrams se s ničím moc nepá­ře a při­klá­dá pod kotel hned u prv­ních momen­tů. A... z toho se film už vlast­ně až do samot­né­ho kon­ce moc nevzpa­ma­tu­je. Žádnou hloub­ku totiž od fil­mu neče­kej­te. Tempo, kte­rý se tahle par­tie roz­je­de totiž valí od začát­ku až do samot­né­ho kon­ce a niče­mu není věno­vá­no moc pro­sto­ru. Takový ten pří­stup „pojď­me to všech­no co nej­rych­le­ji odfr­kat, ať už je to za náma“ je tu až pří­liš patr­ný a spo­leč­ně se sna­hou natřís­kat do toho­to zavr­še­ní pří­bě­hu Rey, Finna, Poea a Kylo Rena ale­spoň tro­chu smys­lu, je to vlast­ně neu­stá­lý boj po dobu celých 142 minut, ze kte­ré­ho si nejsem úpl­ně jis­tý, že film vyšel vítěz­ně.

Ať už si totiž mys­lím o hlav­ním moti­vu fil­mu, kde je odha­le­na ona hroz­ba býva­lé­ho císa­ře Palpatinea hned v prv­ních minu­tách, coko­liv, fak­tem je, že to není ani zda­le­ka jedi­ný pří­bě­ho­vý kolaps, kte­rý bude fanouš­ky doce­la dráž­dit. Některé zvra­ty ve fil­mu totiž způ­so­bí mexic­kou vlnu pozdvi­že­né­ho obo­čí v celé sále, zatím­co u jiných ty umě­le pře­kva­pi­vé momen­ty by nepro­šly ani na nácvi­ku besíd­ky v mateř­ské škol­ce. Celé to vlast­ně půso­bí hod­ně podiv­ně, nuce­ně a kře­čo­vi­tě, což je patr­né hlav­ně v závě­ru. A ta hod­ně výrazná inspi­ra­ce (ehm kopí­ro­vá­ní ehm) pře­de­šlý­mi díly a výraz­né čer­pá­ní z neká­no­nic­ké­ho expan­ded uni­ver­se (ostat­ně jako vět­ši­na věcí pod Disney, kde byly všech­ny tyhle mate­ri­á­ly ozna­če­ny za nevhod­né káno­nu a pak se jejich zmr­za­če­ná ver­ze dosta­ne v podiv­ném pře­pra­co­vá­ní do káno­nu, zkrát­ka i tady se not­ně vykrá­dá horem spo­dem) tomu roz hod­ně nepo­má­há. 

Vážně jsem chtěl, aby se tahle série posta­vi­la na vlast­ní nohy ale­spoň se závě­rem a při­nes­la dal­ší epic­ké a str­hu­jí­cí finá­le, tako­vé jako kdy­si původ­ní tri­lo­gie a před čtr­nác­ti lety Epizoda III. To se bohu­žel nedě­je. Star Wars: Vzestup Skywalkera je sice v detai­lech doce­la fajn a někte­ré momen­ty vlast­ně fun­gu­jí doce­la dob­ře a efek­tiv­ně (hlav­ně akč­ní sek­ven­ce vypa­da­jí vlast­ně hod­ně dob­ře a půso­bi­vě), všech­no to ale vyzní­vá tak tro­chu naprázd­no. Ano, film nabíd­ne tro­chu humo­ru, tro­chu roz­to­mi­lých postav, kte­ré roz­čís­nou atmo­sfé­ru tu a tam něja­kým one line­rem, a také pár poměr­ně fajn kon­fron­ta­cí se svě­tel­ným mečem. Ale jsme zase u toho, že i mě jako člo­vě­ku kte­rý na téhle sérii vyrůs­tal a hltal všech­no co se v téhle sérii obje­vi­lo, to bylo všech­no vlast­ně až nesku­teč­ně vol­né (pou­žil bych i sil­něj­ší slo­vo, nicmé­ně něco se ve mě asi zlo­mi­lo). I kdy­by totiž osu­dy těch­to hrdi­nů dále pokra­čo­va­ly, je mi to asi doce­la jed­no. 

Série, kte­rá byla udá­los­tí, se díky posled­ním dvě­ma dílům pro­mě­ni­la vlast­ně v doce­la tuc­to­vou sci-fi pohád­ku, kte­rá se něja­kým budo­vá­ním uni­ver­za a vývo­ji postav pří­liš neza­jí­má a mís­ty jde pří­mo hla­vou pro­ti zdi. Ba co více, někte­ré momen­ty v pod­sta­tě dáva­jí za prav­du kri­ti­kům, kte­ří sypa­li špí­nu na celou novou tri­lo­gii už od začát­ku. A to že vyjde­me v mno­hém fanouškům a bude­me tam sypat co jen jde aby se to zalí­bi­lo za kaž­dou cenu (mís­ty až tolik, že by se hodi­lo ozna­če­ní Fan Service: The Movie) roz­hod­ně nena­pra­ví ško­dy, kte­ré páchá­me a hod­lá­me páchat dál až do samot­né­ho závě­ru. 

Ale co, kou­ká se na to hez­ky, je to nená­roč­né a věřím, že se najde i doce­la počet­ná sku­pi­na divá­ků, kte­ří onen ste­ri­li­zo­va­ný, pří­mo­ča­rý a veli­ce odleh­če­ný pří­stup bude sedět. Digitálně i výpra­vou to totiž vypa­dá vlast­ně doce­la fajn (až na asi dvě scé­ny), John Williams k tomu již tra­dič­ně pěk­ně hra­je v poza­dí a když pomi­ne­te, že někte­ré momen­ty jsou jen myš­len­ko­vě obrá­ce­né sek­ven­ce z pře­de­šlých dílů, je to vlast­ně i mnoh­dy doce­la půso­bi­vé. Já kaž­do­pád­ně budu asi rem­cal, ovšem toto bych čekal od jaké­ko­liv jiné znač­ky, od Star Wars bych ale pře­ci jen čekal více než toto.               

Star Wars: Vzestup Skywalkera není ve výsled­ku špat­ný film, pou­ze doce­la špat­né Star Wars. V rám­ci nece­lých dvou a půl hodi­ny co vám závě­reč­ná epi­zo­da v kině zabe­re se toho totiž sta­ne doce­la dost a všech­no pěk­ně bli­ká a vybuchu­je, nicmé­ně něja­ké pev­něj­ší zákla­dy tomu pros­tě chy­bí. Díky tomu tak film vyzní­vá hod­ně kře­čo­vi­tě, nuce­ně a vlast­ně nepří­liš zábav­ně. I když jsem z pro­jek­ce nedo­chá­zel tak roz­ča­ro­ván a zkla­mán jako v pří­pa­dě Star Wars: Poslední z Jediů, ten­to­krát mi to bylo dale­ko více vol­né, co se vlast­ně udá­lo, hlav­ně, že to mám za sebou.

To co jsem si tak ješ­tě před pár lety mys­lel, že je nemož­né, se sta­lo sku­teč­nos­tí. Tahle tri­lo­gie ve mě něja­kým způ­so­bem zni­či­la tou­hu vidět něja­ké dal­ší fil­mo­vé Star Wars. Alespoň že ten Mandalorian je pořád vlast­ně doce­la fajn...      

Závěr nové tri­lo­gie aneb ješ­tě, že už je to za náma. Abrams se ze všech sil sna­ží vrá­tit film zpět na správ­nou kolej a ale­spoň v závě­ru dát fanouškům to, co chtě­li, nicmé­ně zapo­mí­ná na to vlast­ně ser­ví­ro­vat dob­rý film. Star Wars: Vzestup Skywalkera je sice v někte­rých detai­lech doce­la fajn a funkč­ní, nicmé­ně ta kře­čo­vi­tost, nuce­nost a uspě­cha­ná pří­mo­ča­rost fil­mu hod­ně ubli­žu­je a ty násil­ně pře­kva­pi­vé zvra­ty tomu roz­hod­ně nepo­má­ha­jí. Pro tuhle tri­lo­gii ovšem napros­to odpo­ví­da­jí­cí výsle­dek. Takže ano, ješ­tě, že už je to za náma. 

https://www.csfd.cz/film/334626-star-wars-vzestup-skywalkera/

https://www.imdb.com/title/tt2527338/

http://www.starwars.com/