Tento rodinný film ve své době dokázal vzbudit hrůzu u spousty dětí. V dnešní době už to však s ním tak žhavé asi nebude…
Poté co matka musela odjet do Austrálie, aby zde vyřešila rodinné záležitosti, zůstal jedenáctiletý Michael doma se svou sestrou Suzie a otcem. Když se jednoho dne dozví od svého kamaráda Connieho, že vyhořel starý dům nedaleko jejich školy a uvnitř zemřeli dva bezdomovci, kteří tam přebývali, rozhodne se do trosek domu podívat. To co tam uvidí, ho natolik vyděsí, že omdlí a následně přijde o všechny vlasy. Zdrcený hoch se nedočká pomoci od lékařů a ani paruka mu nepomůže a tak se ukáže býti jeho jedinou nadějí sen, ve kterém mu duchové bezdomovců prozradí tajný recept na růst vlasů. Jenomže to přežene s jednou ingrediencí a vlasy začnou růst enormní rychlostí a nedá se to zastavit. To neunikne pozornosti zlému Signorovi, který má s chlapcovými vlasy vlastní ďábelské plány…
Český název: Dům plný strachu, Arašídová pomazánka
Režie: Michael Rubbo
Rok výroby: 1985
Délka: 93 min
Země: Kanada
Hrají:
Mathew Mackay...(Michael)
Siluck Saysanasy...(Connie)
Alison Darcy...(Suzie)
Michel Maillot...(The Signor)
Michael Hogan...(otec)
...a další
Tento rodinný film v mládí unikl mé pozornosti, takže mě k němu nepoutá žádná nostalgie. A tak jsem k němu také podle toho přistupoval. Jelikož je mimo jiné zařazen i do hororového žánru, musel jsem jej prostě vidět a bohužel na mě zas až tak velký dojem neudělal. Po hororové stránce toho moc zajímavého nenabídne – jde přeci jenom o rodinné fantasy určené převážně pro nezletilé publikum, což určitě ocení hlavně děti, u dospělých už si tak jistý nejsem. Tím ale nechci rozhodně nikoho odrazovat od toho, aby se na tento kousek někdy podíval.
Asi nejvíc mi vadilo, že tu dost věcí nedávalo moc smysl, chování některých postav postrádalo logiku, ale je mi jasné, že tohle děcka moc trápit nebude. Dětští hrdinové podali vcelku dobré herecké výkony, místy se dočkáme i docela slušné atmosféry a hlavně tu dobro zvítězí nad pomyslným zlem, takže všichni nakonec odejdou spokojení. Jistá forma škodolibosti bude rovněž potrestána a musím uznat, že některé pasáže, měly své osobité kouzlo (momentu).
Nemyslím si však, že by šlo o nějak nadprůměrnou podívanou. U někoho možná vzpomínky z dětství vzbuzují hrůzu i po letech, ale já se spíš musel smát fantasmagorii samotných tvůrců. Alespoň zaujme, že jedním ze scénáristů byl i český režisér a scénárista Vojtěch Jasný a máme zde možnost slyšet song Céline Dion, která spolupracovala na hudbě. Takže pár maličkostí, které mě dokázaly potěšit, se tu určitě našlo.
Hodnocení:
50%
Nejnovější komentáře