Possessing Piper Rose (2011)

Další ado­p­to­va­né dítě, kte­ré do vaše­ho domu nepři­jde tak úpl­ně samo. Že už jste to někde vidě­li? Ani se nedi­vím…

Manželé Joanna a Ben se něko­lik let sna­ži­li počít dítě, leč mar­ně. Ben už má téměř dospě­lé­ho syna Dylana z pře­de­šlé­ho man­žel­ství, ale pro svou man­žel­ku je ocho­ten udě­lat téměř coko­liv. A tak se pár poku­sí o adop­ci. Jenomže ani ta není úřed­ně mož­ná, kvů­li uti­šu­jí­cím lékům, kte­ré Joanna bere. Jednoho dne je však v jejich domě navští­ví soci­ál­ní pra­cov­ni­ce Lydia, kte­rá jim nabíd­ne k ne zce­la legál­ní adop­ci malou dív­ku Piper a dokon­ce jim obsta­rá i doku­men­ta­ci, aby se na nic nepři­šlo. Ben a Joanna na to po chví­li váhá­ní kýv­nou a zpo­čát­ku se zdá, že koneč­ně do jejich rodi­ny zaví­ta­lo štěs­tí. Jenomže spo­leč­ně s Piper k nim při­šlo i něco zlo­věst­né­ho, něco z dru­hé strany a začnou se oko­lo nich dít podiv­né věci. Manželé začnou pát­rat v dívči­ně minu­los­ti, kte­rá se uká­že býti veli­ce pochmur­ná a děsi­vá…

Český název: Adopce smr­ti

Režie: Kevin Fair

Rok výro­by: 2011

Délka: 91 min

Země: USA

 

Hrají:

Rebecca Romijn...(Joanna Maxwell)

David Cubitt...(Ben Maxwell)

Jared Abrahamson...(Dylan Maxwell)

Isabella Crovetti...(Piper)

Elisabeth Rosen...(Ashley)

Sarah-Jane Redmond...(Lydia Newman)

...a dal­ší

Aniž bych si dopře­du zjiš­ťo­val něco o tom­to tele­viz­ním fil­mu, měl jsem zpo­čát­ku dojem, že půjde o dal­ší tuc­to­vou podí­va­nou o zlo­věst­ném malém frac­ko­vi. No a ona se z toho nako­nec vyklu­ba­la tuc­to­vá ducha­ři­na o pomstych­ti­vém ducho­vi a rádo­by srd­ce­ryv­ným závě­rem, kte­rý ovšem zřej­mě pří­liš divá­ků neo­kouz­lí. Přesto si nemys­lím, že by šlo vylo­že­ně o tra­gic­kou podí­va­nou, pro­to­že něko­lik zají­ma­vých momen­tů – scén jsem tu pře­ce jenom našel a dokon­ce byla vidět tvůr­čí sna­ha navo­dit i jakousi for­mu atmo­sfé­ry. Přesto musím sou­hla­sit, že do prů­měr­né podí­va­né to mělo sak­ra dale­ko. Zvláště když nám tu vlast­ně neby­lo nabíd­nu­to nic ori­gi­nál­ní­ho ani šoku­jí­cí­ho, co bychom už nevi­dě­li někde jin­de.

 

Sázkou na jis­to­tu měla být zná­má hereč­ka Rebecca Romijn, kte­rá taky jas­ně vévo­di­la zbyt­ku osa­zen­stva, jenomže ani ona nedo­ká­za­la vyždí­mat z topor­né­ho scé­ná­ře více, než by bylo zdrá­vo. Nešlo si totiž nevšim­nout čas­té­ho skří­pá­ní nejen v logi­ce, ale i tem­pu pří­bě­hu. Zatímco občas se tvůr­cům poda­ři­lo navo­dit ale­spoň tro­chu atmo­sfé­ric­kou pasáž (zvláš­tě pak ke kon­ci fil­mu), jin­dy to byla dost nezá­živ­ná nuda a tak zde samo­zřej­mě pře­va­žo­va­la. Nevím no, když už vaří­te z vyčpě­lé­ho téma­tu, měli bys­te se ale­spoň při­jít s něčím zají­ma­vým, co upou­tá divá­ky do kře­sel, to se tu však nesta­lo, jen hro­ma­da klišé.

 

Adopce smr­ti tak zůsta­la jen u mar­né­ho poku­su se ale­spoň čás­teč­ně při­blí­žit zástu­pu svých před­chůd­ců s obdob­ným téma­tem. Vyložená kata­stro­fa to neby­la, ale tak nic extra zají­ma­vé­ho, co bys­te nemu­se­li minout bez povšim­nu­tí. Prostě tele­viz­ní pod­prů­měr­ná zále­ži­tost.

Hodnocení:

30% 

---