Ne každá matka je vzorem pro svou dceru!
Amanda žije sama se svou dospívající dcerou Chris na americkém venkově. Kvůli traumatu z dětství nepoužívají elektřinu ani elektronické výrobky a obě ženy žijí v ústraní od společnosti, včelaří a prodávají med. Jednoho dne se však před domem objeví Amandin strýc z Koreje, který ji přivezl ostatky její nedávno zemřelé matky (Ummy) a pokárá ji, že nedodržuje zvyky svých předků a její dcera neumí ani slovo korejsky. Poté odjede, ale od té chvíle se na usedlosti začnou dít podivné věci. Amanda stále častěji trpí děsivými nočními můrami, vídá přízrak své matky, se kterou se nerozešla v dobrém i ve dne a vztah s Chris se taky začne zhoršovat. Jakoby její Umma znovu chtěla získat moc nad svou rodinou a převychovat je k obrazu svému i ze záhrobí…
Režie: Iris K. Shim
Rok výroby: 2022
Délka: 83 min
Země: USA
Hrají:
Sandra Oh...(Amanda)
Fivel Stewart...(Chris)
MeeWha Alana Lee...(Umma)
Dermot Mulroney...(Danny)
Odeya Rush...(River)
...a další
Zde je další důkaz toho, že Sony Pictures by měla dát od hororového žánru ruce pryč. V roce 2022 moc u diváků nezabodoval ani Morbius a Umma na tom nebyla o nic lépe. A to přitom byl pod produkcí podepsán sám Sam Raimi. Nejde sice o vyložený propadák, ale do kvalitní duchařiny má tento kousek sakra daleko. Snad kdyby se jednalo o mysteriózní drama a nefiguroval u toho hororový žánr, dalo by se ještě přimhouřit oko, ale hororových prvků (těch kvalitních) tu bylo jako šafránu.
Celé to působilo spíše jako jakýsi americký pokus o korejský folklor a přiblížení jejich propletených rodinných pout, úcty a vazeb matky a dcery, okořeněné o digitálního mýtického kumiho. Jenomže jako celek to v mých očích moc nefungovalo. Atmosféra místy dost stagnovala, hluchých a nezajímavých míst tu byla celá hromada, opravdu povedených pasáží minimum a jediné co to drželo nad vodou, byl herecký výkon obou hlavních protagonistek. Jak Sandra Oh tak Fivel Stewart si nevedly vůbec špatně.
Trochu mě mrzelo, že se tu více nerozvinula minulost Amandy a její útrapy s panovačnou a zlobou pohlcenou matkou. Pár náznaků tu je díky vzpomínkovým zábleskům a i ona Amanda nám něco povypráví, ale jen velice okrajově. Několik lekaček by se tu taky našlo, ale jak už jsem řekl, na kvalitní duchařský kousek toho bylo málo. Jestli byla cílovou skupinou generace okolo patnácti let – tak to možná fungovalo, ale jinak ne. Umma tak v mých očích zrovna dvakrát nezabodovala. Není to vyložená tragédie, ale pokud chcete vidět opravdu kvalitní duchařinu, podívejte se rozhodně někde jinde.
Hodnocení:
40%
Nejnovější komentáře