Kritiky.cz > Horory > Gojira VS Supesugojira (1994)
Horory

Gojira VS Supesugojira (1994)

— 30. listopadu 2014 0 comment
rp Gojira VS Supesugojira cover.jpg
rp Gojira VS Supesugojira cover.jpg
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Hluboko ve vesmí­ru zmu­tu­je její DNA a Gojira brzy bude muset čelit dal­ší­mu děsi­vé­mu pro­tiv­ní­ko­vi.
Skupina vojá­ků a věd­ců se na Birth Island chys­tá pro­vést ris­kant­ní ope­ra­ci, pod kry­cím názvem Project T. Jelikož se na ost­ro­vě nachá­zí mlá­dě Gojiry je jas­né, že ta se musí skrý­vat někde v okol­ních vodách. Jejich úko­lem je na legen­dár­ní mon­strum umís­tit zvlášt­ní zaří­ze­ní, kte­ré by jim umož­no­va­lo Gojiru tele­pa­tic­ky ovlá­dat a zabrá­nit jí tak v dal­ším niče­ní Japonských měst. K tomu jim má dopo­mo­ci „medi­um“ Miki. V týmu je však i major Akira, kte­rý hod­lá pře­rost­lé mon­strum při prv­ní pří­le­ži­tos­ti zabít. Během pří­prav však dojde ve vesmí­ru ke zni­če­ní sta­ni­ce NASA a pla­ne­ta Země se tak musí při­pra­vit na útok nové­ho nepří­te­le. V hlu­bi­nách čer­né díry se z DNA Gojiry zro­di­la Supesugojira. Ta se nej­pr­ve vypo­řá­dá na Birth Island s Gojirou, zajme její mlá­dě a násled­ně se vydá­vá k měs­tu Fukuoka. Armáda pošle na obra­nu svůj nej­no­věj­ší stroj M.O.G.U.E.R.U., ale brzy se uká­že, že Supesugojira je nad jejich síly. Nadešel čas opros­tit se od všech před­sud­ků a zášti, pro­to­že jejich jedi­nou nadě­jí je roz­zu­ře­ná Gojira. 

Režie: Kensho Yamashita
Rok výro­by: 1994
Délka: 108 min
Země: Japonsko
Alternativní název: Godzilla vs. SpaceGodzilla
Hrají:
Megumi Odaka…(Miki Saegusa)
Jun Hashizume…(Koji Shinjo)
Zenkichi Yoneyama…(Kiyoshi Sato)
Akira Emoto…(Akira Yuki)
Towako Yoshikawa…(Dr. Chinatsu Gondo)
…a dal­ší

Když jsem tady zhru­ba před dvě­ma roky avi­zo­val, že napíšu recen­ze na kom­plet­ní sérii, netu­šil jsem, jak mě po čase začnou při­bý­va­jí­cí díly zna­vo­vat. Jejich kva­li­ta byla oprav­du růz­no­ro­dá a bylo na čase si dát men­ší pau­zu. To jsem však netu­šil, že ta pauza bude trvat víc než rok. Konečně jsem se však zase roz­hou­pal a tak při­šel na řadu jed­n­a­dva­cá­tý díl s pří­hod­ným názvem Gojira VS Supesugojira (ame­ric­kou pře­dě­láv­ku Godzilla, King of the Monsters! (1956) původ­ní­ho sním­ku za důstoj­ný díl série nepo­va­žu­ju a tudíž ani neo­zna­ču­ju ve své recen­zi). Fandové Gojiry již z pře­de­šlých dílů ví o „koke­to­vá­ní“ s DNA zmu­to­va­né­ho kul­tov­ní­ho mon­stra, což jsme moh­li vidět v díle Gojira tai Biorante (1989). Jak se však dosta­la do vesmí­ru, jsme měli šan­ci shléd­nout až v násle­du­jí­cím Gojira tai Mosura (1992) respek­ti­ve na jeho kon­ci. Toto zakon­če­ní nezů­sta­lo bez povšim­nu­tí a Toho Company tak dalo mož­nost vznik­nout dal­ší­mu obá­va­né­mu mon­st­ru.

DNA Gojiry se z kří­del Mosury dosta­lo do čer­né díry, kde za pomo­ci hvězd­né­ho pra­chu a záře­ní zmu­to­va­lo. Supesugojira a její hvězd­né krys­ta­ly dají „pokou­řit“ všem zúčast­ně­ným stej­ně jako make­tám japon­ské­ho měs­ta. Armáda však nezů­sta­la jen neči­ně v ústra­ní a po neú­spě­chu Mekagojiry sestro­ji­lo dal­ší stroj na zasta­ve­ní nená­vi­dě­né Gojiry. M.O.G.U.E.R.A. se sklá­dá ze dvou čás­tí: bojo­vé­ho letou­nu a tak­zva­né­ho „krt­ka“ opat­ře­né­ho vel­kým vrtá­kem. Tentokrát tu jsou však lidi spí­še jen do počtu, pro­to­že čer­nou prá­ci bude muset odvést hlav­ně Gojira. Ta jak už bývá posled­ní dobou zvy­kem, se zase stá­vá nedob­ro­vol­nou zachrán­ky­ní lid­stva, ale to už tu bylo něko­li­krát a urči­tě se tak nesta­lo napo­sle­dy.
Diváci tak mají opět šan­ci vidět celou pře­hlíd­ku lase­ro­vých pře­stře­lek, niče­ní maket bará­ků a mode­lů váleč­ných lodí a poska­ko­vá­ní her­ců v legrač­ních kos­tý­mech. Nelze si nevšim­nout reži­sé­ro­vu sna­hu vše zacho­vat v zave­de­ném humor­ném duchu, ale občas mi to bylo tro­chu na obtíž. Přece jenom by si atmo­sfé­ra a pře­de­vším cho­vá­ní jed­not­li­vých postav zaslou­ži­lo jis­té deko­rum, jen­že tady si scé­náris­ta počí­nal dost cha­o­tic­ky. Snažil se sice záplet­ku oko­ře­nit o co nej­víc zají­ma­vých prv­ků (nášlap­né miny, japon­ská mafie, atd.), ale ten­to­krát se nevy­va­ro­val zby­teč­né­mu nata­ho­vá­ní děje, což se nemi­le pode­psa­lo pře­de­vším na závě­reč­ném boji a finál­ním „hap­pyen­du“.

Pochvalu si jis­tě zaslou­ží Takayuki Hattori za svou hudeb­ní vlož­ku, kte­rá potvr­di­la sluš­nou úro­veň svých před­chůd­ců a na poslech byla oprav­du výbor­ná. Jelikož já si potr­pím i na malič­kos­ti, tak dal­ší plus u mě mají tvůr­ci za dvě malé dív­ky z ost­ro­va Infant (v pře­de­šlých dílech zva­né Shobijin, v posled­ních dílech Cosmos), přes­to­že se zde obje­vi­ly jen na malou chví­li. Přece jenom k úpl­né spo­ko­je­nos­ti to chtě­lo mini­mál­ně o pat­náct minut krat­ší sto­páž. Už teď se však těším na dal­ší díl.

Hodnocení:
60%

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 6,29534 s | počet dotazů: 260 | paměť: 72227 KB. | 19.05.2024 - 20:06:41