Kritiky.cz > Horory > Ha phraeng (2009)
Horory

Ha phraeng (2009)

— 27. dubna 2012 0 comment
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Další vár­ka thaj­ské hrů­zy při­chá­zí na scé­nu!

Po roce se opět roz­hod­li nej­zná­měj­ší tha­j­ští reži­sé­ři, že nato­čí dal­ší horo­ro­vou mini­sé­rii a ke spo­lu­prá­ci si pozva­li dvě „nové tvá­ře“. Dali tak šan­ci vznik­nout pěti pří­bě­hům, při kte­rých nám pře­běh­ne mráz po zádech. I ten­to­krát je jejich kva­li­ta růz­no­ro­dá, ale jako celek na mně Ha phra­eng zapů­so­bil napros­to stej­ně, jako jeho před­chůd­ce.

Režie: Paween Purijitpanya, Visute Poolvoralaks, Songyos Sugmakanan, Parkpoom Wongpoom, Banjong Pisanthanakun
Rok výro­by: 2009
Délka: 125. min
Země: Thajsko
Alternativní název: Phobia 2
Hrají:
Jirayu La-ongmanee …………………( Pey) - „Novice“
Nicole Theriault ……………………...(Nuch) - „Salvage“
Marsha Wattanapanich……………….(Marsha) - „In The End“
Kantapat Permpoonpatcharasuk ……..( Aey) - „In the End“
…a dal­ší

1) Novice (Paween Purijitpanya)
Sledujeme pří­běh čtr­nác­ti­le­té­ho chlap­ce Peye, kte­rý se kvů­li své­mu problé­mo­vé­mu cho­vá­ní a potí­žím se záko­ny ocit­ne na přá­ní své mat­ky v bud­his­tic­kém kláš­te­ře. Zde mu mají pomo­ci míst­ní mni­cho­vé s nápra­vou, ale on jim to roz­hod­ně neu­snad­ní. Nerespektuje jejich pra­vi­dla ani zvy­ky, ale ducho­vé lesa mu brzy uká­ží, jak doká­ží kru­tě ztrestat člo­vě­ka bez víry.
První pří­běh má v sobě zakó­do­vá­no jakési morál­ní posel­ství, kde pla­tí oko za oko, zub za zub. Vzpurný chla­pec má veli­ce „zají­ma­vou“ minu­lost, kte­rou bude­me postup­ně s ubí­ha­jí­cím časem pood­ha­lo­vat až do samot­né­ho finá­le. To bylo svým způ­so­bem až pří­liš kru­té, ale nikterak pře­kva­pu­jí­cí. Ani ten­to­krát se tvůr­ci nevy­va­ro­va­li digi­tál­ních efek­tů, ale ale­spoň neby­li tolik pře­hna­né jako minu­le. Vkusný sou­boj hada s podiv­ným stvo­ře­ním pat­řil k tomu nej­lep­ší­mu, co jsem zde viděl. Efekty však neby­li tím jedi­ným, co mě zde zau­ja­lo. Kvalitní prá­ce kame­ra­ma­na i zvu­ka­ře nám nabíd­li solid­ní prožitek, kte­rý navíc dopl­ni­la i skvě­le zvlád­nu­tá ponu­rá atmo­sfé­ra. Pro mne jde o dru­hou nej­lep­ší povíd­ku.
2) Ward (Visute Poolvoralaks)
Mladík Arthit je pře­ve­zen do nemoc­nič­ní­ho poko­je, ve kte­rém mu bude dělat spo­leč­nost umí­ra­jí­cí sta­řec, kte­rý to bude mít brzy za sebou. Tedy ale­spoň se tak na prv­ní pohled zdá, protože dneš­ní noc prožije Arthit hoto­vé peklo. Jeho sou­sed jej totiž začne z nepo­cho­pi­tel­ných důvo­dů šika­no­vat, přes­to­že má být údaj­ně nehyb­ný. Nikdo mu to nevě­ří, jen­že nási­lí se začí­ná stup­ňo­vat, až dojde k boji o holý život…
Nejkratší pří­běh nemá tolik propra­co­va­ný děj jako ostat­ní, ale za to se reži­sér sna­žil vytvo­řit co mož­ná nejdiv­něj­ší atmo­sfé­ru hned od prv­ních minut. Divák si ze začát­ku nemů­že být jis­tý, zda jde jen o halu­ci­na­ce, nebo se stup­ňu­jí­cí teror sku­teč­ně ode­hrá­vá, ale pove­de­ný závěr vše vysvět­lí. Mám rád, když se do vše­ho zaple­te magie a když je i dob­ré obsa­ze­ní, zába­va je zaru­če­ná již dopře­du. Těch zhru­ba pat­náct minut uteklo jako voda a pocit nudy jsem tu neza­žil ani jed­nou.  
3) Backpackers (Songyos Sugmakanan)
Páreček sto­pa­řů si zasta­ví nákla­ďák, jehož posád­ka je sice div­ná již na prv­ní pohled, ale za men­ší úpla­tek je sve­ze. Po pár minu­tách si však uvě­do­mí, že udě­la­li nej­hor­ší chy­bu ve svém živo­tě. Mnohem podiv­něj­ší než řidič a jeho kole­ga je totiž náklad, jenž začne dělat v návě­su neho­ráz­ný hluk. Co se skrý­vá za jejich zády?
Osobně jsem podob­né téma v této mini­sé­rii neče­kal, ale tak milov­ní­ci zom­bie žán­ru si taky koneč­ně při­jdou na své. Já už však tako­vé nad­še­ní nesdí­lel, protože ultra­rych­lé zom­bí­ky zrov­na dva­krát v lás­ce nemám. Naštěstí je zde mož­nost shléd­nout něko­lik veli­ce vyda­ře­ných „akč­ních“ scén, při kte­rých mož­ná něko­mu pře­běh­ne i mráz po zádech.
4) Salvage (Parkpoom Wongpoom)
Zde se sezná­mí­me s mla­dou ženou Nuch, maji­tel­kou vra­ko­viš­tě a prodej­ky­ní aut. Tato šikov­ná žen­ská se v bran­ži vyzná. Zdemolovaná auta nechá opra­vit a poté je prodává naiv­ním zákaz­ní­kům jako „lehce oje­tá“ auta. Na kaž­dé pra­se se však vaří voda a tak i ona jed­né noci pozná, že ducho­vé by se měli nechat být na poko­ji.
V mých očích se jed­ná o nej­lep­ší pří­běh, kte­rý jsem měl dnes šan­ci shléd­nout. Skvěle vytvo­ře­ná atmo­sfé­ra a luxus­ní finá­le jsou oprav­do­vou třeš­nič­kou na dor­tu. Režisér si zde neu­stá­le pohrá­val s divá­ko­vou mys­lí a při­pra­vil si i něko­lik doce­la nechut­ných pře­kva­pe­ní. Nicméně si u mě vyslou­žil jed­nič­ku s hvěz­dič­kou. Parkpoom Wongpoom přes­ně ví, co na divá­ka pla­tí, o čemž nás pře­svěd­čil již minu­le. Přesně tak­to si před­sta­vu­ji krát­ké, ale úder­né ducha­ři­ny.
5) In The End (Banjong Pisanthanakun)
Poslední pří­běh nás zave­de do fil­mo­vé­ho ate­li­é­ru, kde ama­tér­ský štáb natá­čí posled­ní scé­ny k horo­ro­vé­mu fil­mu. Představitelka hlav­ní zápor­né role má však váž­né zdra­vot­ní problémy, kte­ré jí brá­ní v natá­če­ní. Po pře­vo­zu do nemoc­ni­ce neče­ka­ně umí­rá, ale tou­ha po dokon­če­ní je sil­něj­ší než smrt…
To nej­slab­ší nako­nec, tedy ale­spoň já to tak vidím. Pokus o nato­če­ní „horo­ro­vé kome­die“ se moc nepo­ve­dl a svým kole­gům to Banjong zka­zil. Ani by mi neva­di­lo, že se zde obje­vil čtyř­lís­tek her­ců z jed­nič­ky, kdy­by ten děj nebyl tak nud­ný. Pánům to víc svěd­či­lo při sjíž­dě­ní řeky, než­li za kame­rou. Nevěřil jsem jim ani to vydě­še­ní a tak jedi­ným svět­lej­ším oka­mži­kem, byla chrchla­jí­cí čer­no­vlás­ka.

Hodnocení:
70%

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 4,07545 s | počet dotazů: 267 | paměť: 72195 KB. | 21.05.2024 - 22:23:04