Stopy zmizelých (The Burrowers) 2008

Mám cel­kem rád wes­ter­ny, tedy, roz­hod­ně ne všech­ny, ba prá­vě nao­pak, vět­ši­nu wes­ter­nů rád nemám, pro­to­že se pod­le mého názo­ru jed­ná o kli­šo­id­ní pří­běhy plné tuc­to­vé záplet­ky. Pak je tu ale něko­lik málo sním­ků, kte­ré jsou napros­to geni­ál­ní (Leoneho wes­ter­ny). Podobně to mám i s horo­ry.
A prá­vě sto­py zmi­ze­lých jsou tro­chu netra­dič­ní kom­bi­na­cí horo­ru s wes­ter­nem. Netradiční? Jak se to vez­me. Upřímně, kdo při sle­do­vá­ní opuš­tě­né­ho měs­teč­ka na divo­kém zápa­dě, kde se valí chu­mel trá­vy přes pus­tou uli­ci, nepo­cí­til tako­vé to leh­ké mra­ze­ní v zádech? Westerny v sobě tro­chu toho děsu mají...
Několik osad­ní­ků záhad­ně zmi­ze­lo. Někteří byli nale­ze­ni s podiv­ně pro­říz­nu­tý­mi hrdly, po jiných se úpl­ně sleh­la zem. Skupinka odváž­ných mužů s kol­ty pro­kla­tě níz­ko se je vydá­vá zachrá­nit, jen­že - a pro­zí­ra­vý divák to začne tušit už cca po prv­ních 30 minu­tách - něco tady není v pořád­ku...
Ano, oprav­du není, jen­že to „něco“ vyle­ze na povrch s náru­ži­vos­tí come­bac­ku Heleny Vondráčkové defi­ni­tiv­ně až asi po hodi­ně fil­mu a v tom momen­tě zába­va kon­čí. Předchozí puto­vá­ní a tajem­ná atmo­sfé­ra sice není ide­ál­ně sta­vě­ná, jen­že pořád je to vel­mi zají­ma­vé pokou­ká­ní. Samotný závěr už mi tak pozo­ru­hod­ný nepři­šel. Není vylo­že­ně zlý, ale oče­ká­val bych tro­chu lep­ší poin­tu. I samot­né CGI je ve fil­mu tro­chu odflá­k­lé...
Každopádně se jed­ná beze­spo­ru o zají­ma­vý film, kte­rý, pakli­že u Vás oba výše zmi­ňo­va­né žán­ry vzbu­zu­jí potě­še­ní, by asi pozor­nos­ti unik­nout neměl...

---