Synové přicházejí a odcházejí, matky to nevzdávají nikdy - kniha - recenze - 100 %

William Saroyan stvo­řil dal­ší kni­hu poví­dek, kde se ten­to­krát zao­bí­rá setká­ní­mi se slav­ný­mi lid­mi své doby. Některá jmé­na bude znát kaž­dý pro jejich pro­slu­lost, o jiných pro změ­nu čte­nář nikdy nesly­šel. Nejsou to však jenom spi­so­va­te­lé, jak by se na prv­ní pohled moh­lo zdát. Saroyan potká­val her­ce, poli­ti­ky, reži­sé­ry, novi­ná­ře, vlast­ně sko­ro všech­ny umě­lec­ké pro­fe­se. Mezi nimi si nadě­lal mno­ho přá­tel, ale občas i zlé krve, jak se říká.

Z jeho pro­fe­se potkal pro­slu­lé­ho ErnestaHemingwaye, i když potkal je tro­chu nad­ne­se­ný výraz. Z éry němé­ho a vlast­ně poz­dě­ji i zvu­ko­vé­ho fil­mu se stře­tl s Gretou Garbou, což byla iko­na své doby, na kte­rou v Hollywoodu dodnes vzpo­mí­na­jí. Dělala na něj dojem tako­vý, jaký měla ve svých rolích. Ve svých povíd­kách mimo­to popi­su­je, jaké měl čas­to pro­blémy s uvá­dě­ním svých her, kte­ré napsal. Několikrát se mu sta­lo, že se pohá­dal, nebo mu byly dokon­ce dej­me tomu ukra­de­ny.

Popisuje také, jaký na něj udě­lal dojem Charlie Chaplin. Z jeho pohle­du to byl špat­ný i dob­rý člo­věk v jed­nom. Sebe sama William Saroyan nazval v jed­né z poví­dek mili­o­ná­řem, pro­to­že jak podotkl, už byl při peně­zích a tak si dovo­lo­val, jen­že i to se časem změ­ni­lo, kdy v pod­sta­tě neměl ani na suchou kůru chle­ba v nad­sáz­ce řeče­no.

Já mys­lím, že je to kni­ha vyni­ka­jí­cích poví­dek ze živo­ta. Rozhodně ji dopo­ru­ču­ju, William Saroyan je vyni­ka­jí­cí spi­so­va­tel pod­le mého názo­ru. Kniha má 310 stran.

Knihu věno­va­lo nakla­da­tel­ství Eminent.

• Autor: William Saroyan
• Žánr: belet­rie, memoá­ry
• Nakladatelstvi: Eminent
• Datum vydá­ní: 2003

---