Tropics - Nocturnal Souls (2018)

Je krás­ná let­ní noc, krát­ce před půl­no­cí, a vy se zrov­na uchy­lu­je­te do baru kde­si za měs­tem. Sedí tam málo lidí, z repro­duk­to­rů se tiše linou jaz­zo­vé tóny, poma­lu dojde­te k baru, kde si objed­ná­te kávu, kte­rou si vez­me­te ven a sle­du­je­te nád­her­nou noč­ní oblo­hu.

Tak nějak tak­to chut­ná deska od pro­jek­tu Tropics, za kte­rým se skrý­vá Chris Ward.

Jedná se o tře­tí řado­vé album (pro mě ale prav­dě­po­dob­ně prv­ní, kte­ré jsem sly­šel), kte­ré v sobě umně kom­bi­nu­je down­tem­po, drum n bass, tro­chu let­ní­ho popu i psy­che­de­lic­ké elek­tro­ni­ky. Ve výsled­ku při posle­chu z repro­duk­to­rů vylé­za­jí tóny vhod­né k rela­xa­ci, sen­ti­men­tál­ní­mu vzpo­mí­ná­ní, kte­ré jdou výbor­ně k sobě s pro­dlu­žu­jí­cí se tmou (byť deska vyšla upro­střed léta). To je v pod­sta­tě vše, co deska nabí­zí, neče­kej­te nároč­né tex­ty plné poli­tic­ké­ho pře­sa­hu reflek­tu­jí­cí aktu­ál­ní dění. Tady je úmy­sl dale­ko prost­ší, deska se sna­ží navo­dit pří­jem­nou nála­du, a to jí jde po čer­tech dob­ře.