Zatracená krvavá láska

Photo © Anna Kooris

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Do čes­kých kin při­chá­zí nový ame­ric­ký thriller Zatracená krva­vá lás­ka. Dal o sobě vědět již na fes­ti­va­lu Sundance, Berlinale, čes­kou pre­mi­é­ru si odbyl ve Varech a nyní jej může­me zhléd­nout i v běž­né dis­tri­buci. A i přes to, že za ním nesto­jí štáb ověn­če­ný množ­stvím cen, ten film roz­hod­ně sto­jí za vidě­ní.

Děj sním­ku se ode­hrá­vá kde­si na ame­ric­kém ven­ko­vě, někdy na kon­ci osm­de­sá­tých let. Ústřední posta­vou je Lou, zaměst­nan­ky­ně míst­ní­ho fit­ka, do kte­ré­ho jed­nou při­jde Jackie - namaka­ná kul­tu­rist­ka, kte­rá prá­vě sto­pem ces­tu­je na své prv­ní mis­trov­ství do LA. Do pří­bě­hu se ale ješ­tě při­mo­tá­vá Louin otec, míst­ní mafi­án a obchod­ník se zbra­ně­mi, a ačko­liv mezi dív­ka­mi bují milost­ný vztah, záro­veň se kolem nich začí­na­jí mno­žit mrt­vo­ly.
Ten film má roz­hod­ně něco do sebe. V titul­ní roli jis­tě pře­kva­pí Kristen Stewart, kte­rou si mno­zí nej­spíš pama­tu­jí z titul­ní role v adap­ta­ci ubo­hé­ho Stmívání a násled­né série Twilight, ale i Katy O´Brian, kte­rá ji sekun­du­je v úlo­ze Jackie není vůbec špat­ná. Vlastně je dost zají­ma­vé, že obě dvě jsou doce­la pro­ti­pó­ly - Stewart je hoj­ně obsa­zo­va­ná hereč­ka, zatím­co pro O´Brian je to vlast­ně prv­ní hlav­ní role. A ačko­liv mají obě dvě roz­díl­né množ­ství zku­še­nos­ti, není to vůbec poznat. To hlav­ní, co vás ale jis­tě zaujme je scé­nář. Lesbické roman­ce se zkrát­ka moc nevi­dí, a když se k tomu při­dá napí­na­vý kri­mi­nál­ní thriller, navíc skvě­le nato­če­ný a nabar­ve­ný, to je pros­tě čis­tá radost. Teda, po téměř dvou­ho­di­no­vém ději mě tro­chu zkla­mal konec, kde asi reži­sér­ka najed­nou chtě­la jít do hloub­ky a do artu, což mi tro­chu můj divác­ky záži­tek zka­zi­lo, ale i tak si mys­lím, že v kate­go­rii queer a LGBT+ fil­mů má ten­to kou­sek nakro­če­no k tomu stát se kla­si­kou jako tře­ba Vždyť já jsem roz­t­les­ká­vač­ka, nebo Zkrocená hora. Když jsem na KVIFF.TV sle­do­val reak­ce divá­ků po pre­mi­é­ře ve Varech, pada­la slo­va jako neo-noir, psy­cho, Tarantinovka a někdo to dokon­ce při­rov­ná­val k Mechanickému pome­ran­či. S tím posled­ním asi úpl­ně nesou­hla­sím, nicmé­ně ta před­cho­zí při­rov­ná­ní jsou, mys­lím, více než tref­ná.

Takže pokud chce­te vidět nevšed­ní thriller plný krve, zbra­ní a neče­ka­ných zvra­tů, ale hlav­ně lás­ky, smě­le se na ten­to kou­sek do kina vydej­te. Jak už jsem nazna­čil, konec je troš­ku slab­ší, ale to, co dosta­ne­te před tím, je napros­to doko­na­lé, napí­na­vé a mís­ty vtip­né dra­ma o tom, kolik prů­stře­lů je člo­věk scho­pen vydr­žet pro lás­ku.