Akumulátor 1 aneb Když jste unaveni a nevíte proč

Co skrý­vá lehce zapad­lý, přes­to vel­mi ori­gi­nál­ní sní­mek Jan Svěráka?

Česká kine­ma­to­gra­fie se v posled­ních letech čas­to uve­le­bi­la v něko­li­ka kole­jích, kte­ré její tvůr­ci nejsou pří­liš schop­ni nebo ochot­ni opus­tit. Máme tu boha­tý mate­ri­ál kome­dií pochyb­né kva­li­ty, ke kte­rým kaž­do­roč­ně při­bý­va­jí dal­ší. Jsou výbor­ně obsa­ze­né, ale čas­to bez­du­ché a sází­cí na nená­roč­nost divá­ka, kte­rý chce svo­je vtíp­ky, osvěd­če­né postu­py i her­ce a nad obsa­hem dumat nemí­ní.

Pak jsou tu dra­ma­ta a váleč­né poči­ny. To dru­hé obvykle pro­bí­rá udá­los­ti dru­hé svě­to­vé vál­ky, pro­te­kro­tá­ru a sovět­ské oku­pa­ce. V této oblas­ti při­šli tvůr­ci i her­ci s výbor­ný­mi sním­ky, kte­ré mají čas­to svě­to­vý roz­měr. Při kaž­dém tako­vém kusu si ale koli­krát říkám, jest­li jde o potřeb­né při­po­me­nu­tí, nebo jen mlá­ce­ní toho, co už tu bylo mno­ho­krát.

Akumulátor 1 pat­ří ke sním­kům, kte­ré se občas zje­ví z čis­té­ho nebe a uká­ží, že v čes­ké kot­li­ně ješ­tě nedo­šly nápa­dy a že ška­tul­ky obvyk­lých postu­pů a námě­tů jsou něko­mu pořád malé.

„Všechno je jen slo­vo a myš­len­ka.“

Doktor Fišárek

Totální ztrá­ta ener­gie a tajem­ný dok­tor

Mladého geo­me­t­ra Oldu potká­vá­me v situ­a­ci, kdy mu jeho kole­ga vyfouk­ne půvab­nou spo­lu­pra­cov­ni­ci. On sám nemá ani sílu vzdo­ro­vat ani s tím něco udě­lat. Ztrácí vlast­ně sílu i vůli napros­to k čemu­ko­li, aniž by k tomu byl reál­ný důvod. Po týd­nu, kte­rý strá­ví před tele­vi­zí u sebe v bytě a čáse­tč­ně v bez­vě­do­mí, je hospi­ta­li­zo­ván, nicmé­ně ani dok­to­ři a medi­cí­na si s ním neví rady. Z jejich hle­dis­ka je napros­to v pořád­ku.

Tehdy se na scé­ně obje­vu­je Zdeněk Svěrák jako dok­tor Fišárek. Nabídne Oldovi pomoc při jeho nemo­ci, tedy totál­ní ztrá­tě ener­gie. Stejně pro­blémy jako Olda měl totiž i jeho pří­tel, pan Mikulík, kte­rý zemřel. Po Oldově návra­tu z nemoc­ni­ce se ho ují­má a nabí­zí ces­tu alter­na­tiv­ní­ho léči­tel­ství.

Olda postup­ně pro­ni­ká do fun­go­vá­ní vlast­ní ener­gie a kro­mě pozvol­né­ho návra­tu k fyzic­ké svě­žes­ti zís­ká­vá i sebe­vě­do­mí a chuť do žití. Na tom má svůj podíl i Mikulíkova dce­ra.

Komedie, sci­fi, roman­ti­ka a svět za obra­zov­kou

Když mu dok­tor Fišárek posí­lá ener­gii přes Rašínovo nábře­ží, obje­vu­jí oba dva tajem­né­ho nepří­te­le – tele­viz­ní obra­zov­ku, kte­rá umí z Oldy vysát jaké­ko­li množ­ství ener­gie během něko­li­ka vte­řin.

V ní exis­tu­je Oldův dvoj­ník, kte­rá má pod­le vše­ho ener­gie doce­la dost. Současně s tím se Olda sezna­mu­je s dok­tor­kou Mikulíkovou, sym­pa­tic­kou zubař­kou a vypa­dá to, že oba nachá­zí v tom dru­hém to, co jim dlou­ho chy­bě­lo.

Akumulátor 1 kom­bi­nu­je vel­mi funkč­ně, vtip­ně a šikov­ně kome­dii (niko­li bláz­ni­vou), sci­fi (niko­li akč­ní) a roman­tic­kou kome­dii (niko­li naiv­ní). A výsle­dek? I když zná­te konec, může­te se na to klid­ně kou­kat zno­va.

---