Amadeus

AmadeusAmadeus
Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Amadeus je ame­ric­ký dobo­vý živo­to­pis­ný film z roku 1984, kte­rý nato­čil Miloš Forman pod­le diva­del­ní hry Amadeus z roku 1979. Děj se ode­hrá­vá ve Vídni v dru­hé polo­vi­ně 18. sto­le­tí a je fik­tiv­ním pří­bě­hem Wolfganga Amadea Mozarta z doby, kdy opus­til Salcburk, kte­rý jeho autor popsal jako „fan­ta­zii na téma Mozart a Salieri“. Mozartova hud­ba je hoj­ně sly­šet v soun­d­trac­ku fil­mu. Film sle­du­je fik­tiv­ní sou­pe­ře­ní mezi Mozartem a ital­ským skla­da­te­lem Antoniem Salierim na dvo­ře císa­ře Josefa II. Ve fil­mu hra­jí F. Murray Abraham jako Salieri a Tom Hulce jako Mozart. Abraham i Hulce byli nomi­no­vá­ni na Oscara za nej­lep­ší muž­ský herec­ký výkon, při­čemž Abraham zví­tě­zil.

Amadeus byl uve­den do kin spo­leč­nos­tí Orion Pictures 19. září 1984, tři­náct dní po svě­to­vé pre­mi­é­ře v Los Angeles 6. září 1984. Po uve­de­ní do kin se film dočkal vše­o­bec­né­ho uzná­ní a stal se kasov­ním trhá­kem, kte­rý vydě­lal přes 90 mili­o­nů dola­rů.

Je pova­žo­ván za jeden z nej­lep­ších fil­mů všech dob, Amadeus byl nomi­no­ván na 53 cen a 40 jich zís­kal, včet­ně osmi Oscarů (včet­ně Oscara za nej­lep­ší film), čtyř cen BAFTA, čtyř Zlatých gló­bů a ceny Directors Guild of America. Od roku 2021 se jed­ná o posled­ní film, kte­rý má více než jed­nu nomi­na­ci v kate­go­rii Oscar za nej­lep­ší herec­ký výkon. V roce 1998 jej Americký fil­mo­vý insti­tut zařa­dil na 53. mís­to v žeb­říč­ku 100 let... 100 fil­mů. V roce 2019 byl film Knihovnou Kongresu USA vybrán k ucho­vá­ní v Národním fil­mo­vém regis­t­ru Spojených stá­tů jako „kul­tur­ně, his­to­ric­ky nebo este­tic­ky význam­ný“.

Děj

V zimě roku 1823 je Antonio Salieri umís­těn do psy­chi­at­ric­ké léčeb­ny poté, co pře­ži­je pokus o sebe­vraž­du, během něhož jeho slu­žeb­nic­tvo zaslech­ne, jak se při­zná­vá k vraž­dě Wolfganga Amadea Mozarta. Mladý kněz otec Vogler se k Salierimu při­blí­ží, aby Salieriho při­zná­ní upřes­nil. Salieri vyprá­ví, že už v mlá­dí v 60. letech 17. sto­le­tí tou­žil být skla­da­te­lem, což se nelí­bi­lo jeho otci. Modlí se k Bohu, aby, pokud Salieriho uči­ní slav­ným skla­da­te­lem, mu na oplát­ku slí­bil věr­nost. Brzy poté jeho otec umí­rá, což Salieri pova­žu­je za zna­me­ní, že Bůh jeho slib při­jal. V roce 1774 se Salieri stá­vá dvor­ním skla­da­te­lem císa­ře Josefa II. ve Vídni. O sedm let poz­dě­ji na recep­ci na počest Mozartova mece­ná­še, sal­cbur­ské­ho knížete-arcibiskupa, Salieri šoko­va­ně zjis­tí, že nad­po­zem­sky talen­to­va­ný Mozart je nemrav­ný a nedo­spě­lý. Salieri, zbož­ný kato­lík, nedo­ká­že pocho­pit, proč Bůh obda­řil tak vel­kým darem Mozarta mís­to něj, a dojde k závě­ru, že Bůh vyu­ží­vá Mozartova talen­tu, aby zesměš­nil Salieriho prů­měr­nost. Salieri se Boha zřek­ne a pří­sa­há, že se mu pomstí tím, že Mozarta zni­čí.

Mozartův alko­ho­lis­mus zhor­šu­je jeho zdra­ví, man­žel­ství i pověst u dvo­ra, přes­to­že stá­le vytvá­ří geni­ál­ní díla. Salieri si najme mla­dou dív­ku, kte­rá se vydá­vá za Mozartovu slu­žeb­nou, a zjis­tí, že Mozart pra­cu­je na ope­ře pod­le hry Figarova svat­ba, kte­rou císař zaká­zal. Když je Mozart před­vo­lán ke dvo­ru, aby podal vysvět­le­ní, poda­ří se mu pře­svěd­čit císa­ře, aby povo­lil pre­mi­é­ru jeho ope­ry, a to navzdo­ry Salieriho a rád­cův poku­sům o sabo­táž. Když se Mozart dozví, že jeho otec zemřel, napí­še ve svém žalu Don Giovanni. Salieri pozná, že mrt­vý voje­vůd­ce v ope­ře sym­bo­li­zu­je Mozartova otce, a vymys­lí plán; Mozarta pře­svěd­čí, že jeho otec vstal z mrtvých, aby si objed­nal Requiem. Poté plá­nu­je Mozarta zabít, jakmi­le bude dílo dokon­če­no, a pre­mi­é­ro­vat ho na Mozartově pohřbu a pro­hlá­sit dílo za své. Mezitím Mozartův pří­tel Emanuel Schikaneder Mozarta vyzve, aby pro jeho diva­dlo napsal ope­ru. Mozart mu vyho­ví, přes­to­že jeho žena Constanze nalé­há, aby Requiem dokon­čil. Po hád­ce s Mozartem Constanze odchá­zí i s jejich malým synem Karlem.

Mozartova nová ope­ra Kouzelná flét­na má vel­ký úspěch, ale pře­pra­co­va­ný Mozart se během jed­no­ho před­sta­ve­ní zhrou­tí. Salieri ho vez­me domů a pře­mlou­vá ho, aby pokra­čo­val v Requiem, a nabíd­ne se, že bude Mozarta upou­ta­né­ho na lůž­ko dik­to­vat. Druhý den ráno Mozart Salierimu podě­ku­je za přá­tel­ství a Salieri při­zná, že Mozart je nej­lep­ší skla­da­tel, kte­ré­ho zná. Constanze se vra­cí a poža­du­je, aby Salieri oka­mži­tě ode­šel. Ve svém poci­tu viny zamkne nedo­kon­če­né Requiem, aby se k Salierimu nedo­sta­lo, a Mozart vyčer­pá­ním umí­rá. Mozart je odve­zen z měs­ta a za deš­tě bez obřa­du pohřben do hro­mad­né­ho hro­bu.

V roce 1823 je Vogler pří­liš šoko­ván, než aby Salierimu dal roz­hře­še­ní, a tak se domní­vá, že „milo­srd­ný“ Bůh radě­ji zni­čil své­ho milo­va­né­ho Mozarta, než aby Salierimu dovo­lil podí­let se na sebe­men­ší čás­ti své slá­vy. Salieri s hoř­kou iro­nií slí­bí, že se bude za Voglera mod­lit a záro­veň mu dá roz­hře­še­ní spo­lu se vše­mi prů­měr­ný­mi lid­mi svě­ta jako jejich „pat­ron“. Když Salieriho vezou na koleč­kách po chod­bě a při prů­jez­du zba­vu­je paci­en­ty nemoc­ni­ce jejich vlast­ní nedo­sta­teč­nos­ti, roze­z­ní se vzdu­chem Mozartův smích.

Produkce

Ve své auto­bi­o­gra­fii Začátek, Kenneth Branagh uvá­dí, že byl jed­ním z fina­lis­tů pro roli Mozarta, ale byl vyřa­zen z úvah, když se Forman roz­ho­dl nato­čit film s ame­ric­kým obsa­ze­ním.

Mark Hamill, kte­rý ke kon­ci uvá­dě­ní diva­del­ní hry na Broadwayi nahra­dil Tima Curryho v roli Mozarta, v jed­nom roz­ho­vo­ru vzpo­mí­nal, že četl s mno­ha hereč­ka­mi kon­kurz na Mozartovu ženu Constanze a po zkouš­kách se Forman roz­ho­dl ho neob­sa­dit kvů­li jeho spo­je­ní s posta­vou Luka Skywalkera, pro­to­že se domní­val, že by mu divá­ci roli skla­da­te­le neu­vě­ři­li. Tom Hulce se údaj­ně nechal inspi­ro­vat výky­vy nálad Johna McEnroea pro ztvár­ně­ní Mozartova nevy­po­či­ta­tel­né­ho génia.

Meg Tilly byla obsa­ze­na do role Mozartovy man­žel­ky Constanze, ale den před začát­kem natá­če­ní si pře­trh­la vazy v noze. Nahradila ji Elizabeth Berridge. Do role Emanuela Schikanedera, lib­re­tisty Kouzelné flét­ny, byl obsa­zen Simon Callow, kte­rý hrál Mozarta v původ­ní lon­dýn­ské diva­del­ní insce­na­ci Amadea.

Film se natá­čel v Praze a Kroměříži. Pozoruhodné je, že Forman mohl natá­čet scé­ny v praž­ském Stavovském diva­dlu, kde před dvě­ma sto­le­tí­mi debu­to­va­ly Don GiovanniLa cle­men­za di Tito. Několik dal­ších scén se natá­če­lo v Barrandovských ate­li­é­rech.

Forman spo­lu­pra­co­val s ame­ric­kou cho­re­o­gra­f­kou Twylou Tharp.

Recepce

Kritické při­je­tí

Amadeus si na agre­gá­to­ru recen­zí Rotten Tomatoes drží 93 % na zákla­dě 95 recen­zí, s prů­měr­ným hod­no­ce­ním 8,92/10. Na webu se uvá­dí kon­sen­zus: „Velkorysý, zábav­ný a sil­ný film o živo­tě a vli­vu, a to jak pozi­tiv­ním, tak nega­tiv­ním, jed­no­ho z nej­vět­ších uměl­ců západ­ní kul­tu­ry“. Roger Ebert, kte­rý fil­mu udě­lil čty­ři hvěz­dič­ky ze čtyř, uznal, že se jed­ná o jeden z „nej­ris­kant­něj­ších hazar­dů, kte­ré fil­ma­ři za dlou­hou dobu pod­nik­li“, ale dodal, že „(v tom je geni­a­li­ta fil­mu) na tom­to pří­stu­pu není nic laci­né­ho nebo nedů­stoj­né­ho“, a nako­nec dospěl k závě­ru, že se jed­ná o „vel­ko­le­pý film, plný a něž­ný a zábav­ný a okouz­lu­jí­cí“. Ebert poz­dě­ji film zařa­dil na svůj seznam Velkých fil­mů. Peter Travers z časo­pi­su People uve­dl, že „Hulce a Abraham sdí­le­jí dvo­jí tri­umf ve fil­mu, kte­rý obsto­jí jako pro­vo­ka­tiv­ní a zázrač­ný počin“. Stanley Kauffmann z The New Republic jej zařa­dil na svůj seznam fil­mů, kte­ré sto­jí za to vidět. V jed­né nega­tiv­ní recen­zi Todd McCarthy z Variety uve­dl, že navzdo­ry „skvě­lé­mu mate­ri­á­lu a téma­tu, s nímž se dá pra­co­vat, a tak špič­ko­vé­mu talen­tu, kte­rý se na něm podí­lel“, se ve fil­mo­vé adap­ta­ci „posta­va a síla, kte­ré dílo mělo na jeviš­ti, zna­tel­ně zmen­ši­ly“. Mnoho his­to­ric­kých nepřes­nos­tí ve fil­mu vyvo­la­lo kri­ti­ku hudeb­ních his­to­ri­ků.

Tržby

Film vydě­lal ve Spojených stá­tech a Kanadě 52 mili­o­nů dola­rů a do lis­to­pa­du 1985, kdy byl ješ­tě v zámoř­ských kinech, vydě­lal celo­svě­to­vě k dneš­ní­mu dni přes 90 mili­o­nů dola­rů.

Ocenění

Film byl nomi­no­ván na jede­náct Oscarů a osm jich zís­kal (včet­ně ceny za nej­lep­ší film). Na závěr osca­ro­vé­ho cere­mo­ni­á­lu při­šel na pódi­um Laurence Olivier, aby pře­dal Oscara za nej­lep­ší film. Když Olivier děko­val Akademii za pozvá­ní, už ote­ví­ral obál­ku. Místo toho, aby ozná­mil nomi­no­va­né, jed­no­du­še pře­če­tl: „Vítězem se stá­vá Amadeus“. Úředník AMPAS rych­le vyšel na pódi­um, aby potvr­dil vítě­ze, a nazna­čil, že je vše v pořád­ku, načež Olivier pře­dal cenu pro­du­cen­to­vi Saulu Zaentzovi. Olivier (ve svých 78 letech) byl dlou­há léta nemoc­ný a prá­vě kvů­li mír­né demen­ci zapo­mněl pře­číst nomi­no­va­né. Zaentz poté Olivierovi podě­ko­val a řekl, že je mu ctí od něj cenu pře­vzít, a poté se ve své děkov­né řeči zmí­nil o ostat­ních nomi­no­va­ných: The Killing Fields, A Passage to the India, Places in the HeartA Soldier’s Story. Maurice Jarre zís­kal Oscara za nej­lep­ší původ­ní hud­bu k fil­mu Přechod do Indie. Ve své děkov­né řeči při pře­bí­rá­ní ceny Jarre pozna­me­nal: „Měl jsem štěs­tí, že letos nemohl být oce­něn Mozart.“

Film je spo­lu s Anglickým paci­en­tem, The Hurt Locker, The ArtistBirdmanem jedi­ným vítě­zem kate­go­rie Nejlepší film, kte­rý se nikdy nedo­stal do víken­do­vé pěti­ce nej­lep­ších fil­mů od roku 1982, kdy se zača­ly zazna­me­ná­vat žeb­říč­ky. Film se během své­ho 8. víken­du v kinech dostal na 6. mís­to. Saul Zaentz pro­du­ko­val jak Amadeus, tak Anglický paci­ent.


  • Foto: Photo © Warner Bros.
  • Zdroj: Anglická Wikipedie
Amadeus: Genialita, závist a hudba, která změnila dějiny kina
19. září 2023Amadeus: Genialita, závist a hudba, která změnila dějiny kinaJe to už drahně víc než čtvrtstoletí, kdy jsem napsal svou první opravdu po všech stránkách kladnou "recenzi". Bylo mi tehdy 19 let a v srdci mi plálo mladistvé nadšení, všechno jsem pochopitelně věděl nejlépe a…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
Příběh seriálu: Chalupáři
28. května 2025Příběh seriálu: ChalupářiObčasník Příběh seriálu se po dvouměsíční pauze vrací s třetím dílem, ve kterém se vrátíme k dílu režiséra Františka Filipa, jehož skvostné minisérii Byl jednou jeden dům (1974) byl věnován vůbec první díl, který vyšel v lednu…Vydáno v rubrice: Seriály
Chobotnice z II. patra
24. prosince 2024Chobotnice z II. patra"Chobotnice z II. patra" je čtyřdílný československý televizní seriál z roku 1987, který vznikl pod režijním vedením Jindřicha Poláka na základě knižní předlohy Oty Hofmana. Seriál byl natočen v koprodukci se Západním Německem a dodnes patří…Vydáno v rubrice: Zajímavosti
Honza málem králem – Retro pohádkové recenze – 75 %
2. prosince 2024Honza málem králem – Retro pohádkové recenze – 75 %Oblíbená česká klasika Bořivoje Zemana je zfilmována podle společného scénáře Oldřicha Kautského a Bořivoje Zemana. Dobře obsazená pohádka se točila v roce 1977 mimo jiné na hradě Křivoklát. V hlavních rolích hrají debutující mladý Jirka Korn…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze
Chalupáři: Kultovní seriál z 70. let
10. července 2023Chalupáři: Kultovní seriál z 70. letPokud máte rádi českou komedii, jistě znáte seriál Chalupáři, který se stal fenoménem své doby. Seriál vypráví o dvou pražských rodinách, které si splnily sen o vlastní chalupě na venkově. Jenže místo klidu a pohody je…Vydáno v rubrice: Zajímavosti
„Marečku, podejte mi pero!“ - filmový debut Tomáše Holého
8. června 2023„Marečku, podejte mi pero!“ - filmový debut Tomáše Holého„Marečku, podejte mi pero!“ je jedna z nejslavnějších a nejvtipnějších českých filmových komedií. Natočil ji v roce 1976 režisér Oldřich Lipský podle scénáře Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Film vypráví o skupině dospělých dělníků, kteří se…Vydáno v rubrice: Speciály
Příběh seriálu: Byl jednou jeden dům
5. ledna 2025Příběh seriálu: Byl jednou jeden důmS novým rokem začíná na blogu i zbrusu nový občasník, který bude věnován televizním seriálům, nejprve českým a později možná i zahraničním. Už před dvěma lety jsem samostatný článek věnoval koňskému seriálu Dobrá Voda, specifický článek v…Vydáno v rubrice: Seriály
Snowboarďáci - sympatická komedie na sněhu
22. prosince 2024Snowboarďáci - sympatická komedie na sněhuDva šestnáctiletí kluci, Rendy (Vojta Kotek) a Jáchym (Jirka Mádl), odjíždí na hory, aby nasbírali zkušenosti jak ve snowboardingu, tak balení holek. Už na začátku se jim však jejich představa zbortí. Zjišťují, že snowboard je ve…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze
Tonda, Slávka a kouzelné světlo – Recenze – 80 %
12. listopadu 2023Tonda, Slávka a kouzelné světlo – Recenze – 80 %Český animovaný snímek Tonda, Slávka a kouzelné světlo, natočený v koprodukci se Slovenskem a Maďarskem, upomíná sice na tradici československé loutkové animace z dob Jiřího Trnky, zároveň ale působí stejně moderně a svěže jako předloňské Myši patří do…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Kultovní seriál Česká soda slaví 30 let
5. června 2023Kultovní seriál Česká soda slaví 30 letV letošním roce si připomínáme třicet let od prvního vysílání satirického pořadu Česká soda, který pro Českou televizi v letech 1993–1997 vyráběla společnost Febio. Pořad byl koncipován jako pásmo příspěvků televizního zpravodajství prokládaných parodiemi na reklamní šoty…Vydáno v rubrice: Zajímavosti
Odebírat
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře