Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...„Pouť Stevea Rogerse filmovým světem společnosti Marvel byla ohromující,“ dodává Kevin Feige. „Když jsme poprvé oznámili, že natáčíme film na motivy comicsu Captain America, setkalo se to s velkou dávkou skepticismu a názorů, že se bude jednat o film pouze pro Američany nebo že to bude velice nudná postava. Naštěstí Chris Evans souhlasil, že se této role ujme, a ztvárnil tuto ikonickou postavu způsobem, která jí dodala na zajímavosti a učinila z nijak onu vznešenou mýtickou ikonu, tak i velice lidskou a mnohovrstevnou postavu.“
„Captain America měl ve filmu Infinity War několik velice památných scén, ale ve finále ustoupil spíše do pozadí a přenechal prostor některým dalším postavám,“ pokračuje Feige. „Ve filmu Endgame se jednoznačně ocitá v popředí, což pro nás bylo vzrušující, protože celá řada fanoušků nám říkala, že toužili po tom, aby v Infinity War sehrál zásadnější roli.“
V kontrastu se Stevem Rogersem se Thor (Chris Hemsworth) ve filmu Infinity War dočkal svých dost možná nejpamátnějších scén. „ Thor v posledním filmu v porovnání s ostatními prošel velice zajímavým vývojem, protože se vydal na Nidavellir a poprvé se setkal se Strážci Galaxie, což bylo obojí velice zajímavé,“ říká vedoucí výroby Trinh Tran. „Jednou z nejlepších scén celého filmu bylo, když se Thor se svou novou sekerou objeví ve Wakandě a společně s Grootem a Rocketem po boku je připraven Thanose zabít. Dostane k tomu příležitost, ale selže, a jeho selhání se na něm výrazným způsobem podepíše. Je naprosto zničený. Má pocit, že selhal a zklamal svůj lid. Zklamal i sám sebe, a tím, že nedokázal Thanose porazit, zklamal celý vesmír, který se mu nepodařilo zachránit.“
Chrisovi Hemsworthovi daly roky strávené s touto rolí možnost rozvinout své herecké schopnosti. „Ve filmu Thor: Ragnarokjsme se setkali s Thorem komičtějším, v Infinity War s Thorem odhodlaným a bojovným, a ve filmu Endgame se s ním setkáváme ve chvíli, kdy je skutečně na dně,“ říká Hemsworth. „Thorje zde zcela zlomený, a to po stránce mentální, citové, fyzické i všech ostatních. Je zcela ztracený a přišel o veškeré jistoty. Takže se jedná o zcela novou pouť a z mého pohledu to působilo, jako bych hrál zcela novou postavu. Připadal jsem si svobodnější, protože vlastně neexistovala žádná pravidla. Byla to pro mě skutečná příležitost řídit se víceméně čistě instinkty, a kdybych takovou postavu dostal o dva nebo tři roky později, pravděpodobně bych naprosto selhal. Ale přišlo to v přesně ten pravý okamžik mého vývoje coby člověka a herce. Byl jsem schopen pokusit se o některé věci, které jsem si zatím v minulosti neměl možnost vyzkoušet. A bylo to skvělé. Moc se mi to líbilo.“
(4,91 z 5)