„Pouť Stevea Rogerse filmovým světem společnosti Marvel byla ohromující,“ dodává Kevin Feige. „Když jsme poprvé oznámili, že natáčíme film na motivy comicsu Captain America, setkalo se to s velkou dávkou skepticismu a názorů, že se bude jednat o film pouze pro Američany nebo že to bude velice nudná postava. Naštěstí Chris Evans souhlasil, že se této role ujme, a ztvárnil tuto ikonickou postavu způsobem, která jí dodala na zajímavosti a učinila z nijak onu vznešenou mýtickou ikonu, tak i velice lidskou a mnohovrstevnou postavu.“
„Captain America měl ve filmu Infinity War několik velice památných scén, ale ve finále ustoupil spíše do pozadí a přenechal prostor některým dalším postavám,“ pokračuje Feige. „Ve filmu Endgame se jednoznačně ocitá v popředí, což pro nás bylo vzrušující, protože celá řada fanoušků nám říkala, že toužili po tom, aby v Infinity War sehrál zásadnější roli.“
V kontrastu se Stevem Rogersem se Thor (Chris Hemsworth) ve filmu Infinity War dočkal svých dost možná nejpamátnějších scén. „ Thor v posledním filmu v porovnání s ostatními prošel velice zajímavým vývojem, protože se vydal na Nidavellir a poprvé se setkal se Strážci Galaxie, což bylo obojí velice zajímavé,“ říká vedoucí výroby Trinh Tran. „Jednou z nejlepších scén celého filmu bylo, když se Thor se svou novou sekerou objeví ve Wakandě a společně s Grootem a Rocketem po boku je připraven Thanose zabít. Dostane k tomu příležitost, ale selže, a jeho selhání se na něm výrazným způsobem podepíše. Je naprosto zničený. Má pocit, že selhal a zklamal svůj lid. Zklamal i sám sebe, a tím, že nedokázal Thanose porazit, zklamal celý vesmír, který se mu nepodařilo zachránit.“
Chrisovi Hemsworthovi daly roky strávené s touto rolí možnost rozvinout své herecké schopnosti. „Ve filmu Thor: Ragnarokjsme se setkali s Thorem komičtějším, v Infinity War s Thorem odhodlaným a bojovným, a ve filmu Endgame se s ním setkáváme ve chvíli, kdy je skutečně na dně,“ říká Hemsworth. „Thorje zde zcela zlomený, a to po stránce mentální, citové, fyzické i všech ostatních. Je zcela ztracený a přišel o veškeré jistoty. Takže se jedná o zcela novou pouť a z mého pohledu to působilo, jako bych hrál zcela novou postavu. Připadal jsem si svobodnější, protože vlastně neexistovala žádná pravidla. Byla to pro mě skutečná příležitost řídit se víceméně čistě instinkty, a kdybych takovou postavu dostal o dva nebo tři roky později, pravděpodobně bych naprosto selhal. Ale přišlo to v přesně ten pravý okamžik mého vývoje coby člověka a herce. Byl jsem schopen pokusit se o některé věci, které jsem si zatím v minulosti neměl možnost vyzkoušet. A bylo to skvělé. Moc se mi to líbilo.“
