Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Avengers: Endgame – Recenze – 90%

Avengers: Endgame – Recenze – 90%

lst1960 v070 trl.1106
lst1960 v070 trl.1106
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...
Film Avengers: Endgame pří­mo nava­zu­je na udá­los­ti ze sním­ku Avengers: Infinity War a záro­veň slou­ží jako zavr­še­ní vel­ko­le­pé ságy tvo­ře­né dva­a­dva­ce­ti fil­my, kte­ré si stu­dio Marvel vypipla­lo během posled­ních jede­nác­ti let. A je to epic­ký tří­ho­di­no­vý kolos, v němž se mají šan­ci ori­en­to­vat prak­tic­ky jen ti divá­ci, kte­ří ty pře­cho­zí fil­my vidě­li a ale­spoň základ­ně se vyzna­jí v jejich jed­not­li­vých posta­vách.
Cílem Avengers: Endgame totiž bylo nejen dokon­čit to, co bylo v Avengers: Infinity War nača­to (a co vyvr­cho­li­lo vyma­zá­ním exis­ten­ce polo­vi­ny všech žijí­cích orga­nis­mů ve vesmí­ru, včet­ně polo­vi­ny samot­né­ho týmu Avengers), ale i dovést do uspo­ko­ji­vé­ho kon­ce díl­čí pří­běhy všech postav v rám­ci jed­né vel­ké katar­ze a tak tro­chu při­po­me­nout a zre­ka­pi­tu­lo­vat, co se vlast­ně za těch jede­náct let ode­hrá­lo, a že prá­vě důraz na pro­kres­le­né posta­vy a jejich vývoj je tím hlav­ním, co u Marvelu je a vždyc­ky bylo mno­hem důle­ži­těj­ší než super­hr­din­ské sou­bo­je a akč­ní mega-bitvy.
Avengers: Endgame – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz


Producenti a sce­náris­té celé­ho Marvel Cinematic Universe kaž­do­pád­ně zaslou­ží obdiv za to, jak skvě­le drží jejich fil­my pohro­ma­dě z hle­dis­ka dějo­vé návaz­nos­ti, vel­ké spous­ty pro­vá­za­ných moti­vů a prů­běž­ně se pro­mě­ňu­jí­cích moti­va­cí a psy­cho­lo­gic­kých pocho­dů jed­not­li­vých hrdi­nů, pro­to­že za tím vším je vidět na dlou­ho dopře­du a do detai­lu pro­myš­le­ný plán, jenž v Avengers: Endgame sys­te­ma­tic­ky a smys­lu­pl­ně kul­mi­nu­je. Před bra­t­ry Anthonym a Joem Rusoovými, kte­ří kro­mě Avengers: Endgame reží­ro­va­li i dva díly Captaina AmericyAvengers: Infinity War, je zas potře­ba smek­nout klo­bouk za to, že to zvlád­li ustát a pokaž­dé spo­leh­li­vě poskyt­nout kon­zis­tent­ní a dra­ma­tur­gic­ky pre­ciz­ně ošet­ře­ný mix kva­lit­ní zába­vy, akce, napě­tí, humo­ru, emo­cí a vyni­ka­jí­cí fil­ma­ři­ny.
V pří­pa­dě posled­ních dvou dílů Avengersse k tomu vše­mu ješ­tě při­dá­vá odva­ha nechat umí­rat oblí­be­né posta­vy a jít do urči­té míry pro­ti divác­kým oče­ká­vá­ním (leda­cos se ode­hra­je úpl­ně jinak, než bys­te před­po­klá­da­li), pro­vá­dět razant­ní zvra­ty a pře­kva­pi­vé sce­náris­tic­ké vele­to­če a kro­mě dra­ma­tic­ké a efekt­ní akce a barev­né komik­so­vé este­ti­ky nalézt mís­to i pro poci­ty chmur­né bez­na­dě­je a devas­tu­jí­cí nejis­to­ty. Ve výsled­ku tak to, co si všich­ni mys­le­li, že bude v Avengers: Endgame trvat ty tři hodi­ny, je ve sku­teč­nos­ti hoto­vé za zhru­ba dva­cet minut a zby­tek fil­mu se nese v atmo­sfé­ře, kte­rá je úpl­ně jiná než v Avengers: Infinity War, byť oba fil­my vzni­ka­ly sou­čas­ně.
Avengers: Endgame – Recenze

Přibližně prv­ní hodi­na Avengers: Endgameslou­ží pře­de­vším coby dozvuk před­cho­zí­ho sním­ku a násled­ně jako dra­ma­tic­ká roze­hráv­ka, kte­rá zpro­střed­ko­vá­vá náhled do svě­ta zota­vu­jí­cí­ho se ze smr­ti něko­li­ka mili­ard lidí, v němž kaž­dý člo­věk při­šel o něko­ho blíz­ké­ho, kdo byl sou­čás­tí jeho rodi­ny nebo okru­hu přá­tel, a těž­ko se s tím vyrov­ná­vá. Tahle pozvol­na vyprá­vě­ná část se nese pře­váž­ně v ponurých tónech depre­se a bez­moc­nos­ti, dokud hrdi­nům nesvit­ne malé svě­tél­ko nadě­je a film se ve své dru­hé hodi­ně nepře­klo­pí ve sviž­nou a nápa­di­tou kome­dii (leč i tak mír­ně melan­cho­lic­kou), při­po­mí­na­jí­cí tro­chu Dannyho par­ťá­ky říz­nu­té Návratem do budouc­nos­ti, Harrym Potterem a věz­něm z Azkabanu a špe­tič­kou Big Lebowskiho, avšak pod tak­tov­kou Marvelu v nej­lep­ší for­mě.
V pro­střed­ní čás­ti fil­mu hra­jí vel­kou roli i nos­tal­gic­ké momen­ty sou­vi­se­jí­cí s před­cho­zí­mi Marvel fil­my, jejichž kon­krét­ní čás­ti se na plát­ně ode­hra­jí zno­vu, avšak v odliš­ném kon­tex­tu a z jiných úhlů pohle­du. Což je vskut­ku geni­ál­ní tah, pro­to­že vzpo­mí­ná­ní na klí­čo­vé momen­ty celé série se k její­mu závě­reč­né­mu dílu per­fekt­ně hodí a navíc je to doved­ně zaim­ple­men­to­vá­no do pře­kot­né­ho a str­hu­jí­cí­ho pří­bě­hu, jenž sto­jí z urči­té čás­ti prá­vě na toul­kách po minu­los­ti. S tím se pojí i hrát­ky s časo­vý­mi para­do­xy, s nimiž film bohu­žel pra­cu­je tro­chu laj­dác­ky a vzhle­dem k jejich pře­mí­ře tím vytvá­ří pocit mír­né­ho zma­te­ní. Závěrečná tře­ti­na pak nabí­zí hlav­ně monu­men­tál­ní akč­ní vyvr­cho­le­ní, kte­ré nicmé­ně svou vel­ko­le­postí, opu­lent­nos­tí a cel­ko­vou rea­li­za­cí jiné vel­ké bitvy z před­cho­zích Avengers fil­mů bohu­žel nepře­vy­šu­je, a tou pra­vou teč­kou je tím pádem spíš až emo­ci­o­nál­ní vyvr­cho­le­ní v posled­ních pat­nác­ti minu­tách, kte­ré mno­zí fanouš­ci jisto­jis­tě pro­bre­čí.
Avengers: Endgame – RecenzeFormálně pak film Avengers: Endgamev mno­hém odpo­ví­dá tomu, jaké panu­jí tren­dy ve tvor­bě dra­hých holly­wo­od­ských bloc­kbus­te­rů, kte­ré se sna­ží hlav­ně potě­šit své fanouš­ky. Nikoho nepře­kva­pí, že tvůr­ci vyměk­li a jejich film není pou­ze o nut­nos­ti smí­řit se s nevy­hnu­tel­ným (a tedy i s bolest­nou smr­tí bliž­ních), nýbrž je při­nejmen­ším stej­nou měrou i o tom, jak tuto nevy­hnu­tel­nost obe­jít, když se s tím smí­řit nedo­ká­že­te (samo­zřej­mě čis­tě v mezích žán­ru sci-fi a komik­so­vé fan­ta­zie), což je tro­chu ško­da. Smrt kaž­do­pád­ně pořád visí ve vzdu­chu spo­lu s důsled­ky Thanosovy geno­ci­dy, jimiž se však film zabý­vá jen okra­jo­vě a mno­hem víc tla­čí na to, aby pří­běh po úvod­ní roze­hráv­ce nadá­le smě­řo­val kupře­du v tom sty­lu, v jakém se to od něj oče­ká­vá, tedy sviž­ně, osu­do­vě, dra­ma­tic­ky, gran­di­óz­ně, vtip­ně a nápa­di­tě – což se mu daří na výbor­nou.
Jde o pří­bě­ho­vě vrs­tev­na­tou a skvě­le vyba­lan­co­va­nou podí­va­nou s tech­nic­ký­mi aspek­ty nej­vyš­ší mož­né úrov­ně, v níž je dosta­tek pod­ně­tů posta­ču­jí­cích hned na něko­li­ke­ro zhléd­nu­tí, ovšem aniž by se jimi divák záro­veň mohl pře­sy­tit (což tro­chu hro­zi­lo ve fil­mu Avengers: Infinity War, s nímž Avengers: Endgame sdí­lí hlav­ně to, že už nejde ani tak o super­hr­din­ské fil­my, jako spíš o super­hr­din­ské fil­mo­vé epo­sy). Je to film tro­chu sen­ti­men­tál­ní, ale bez pře­hna­né­ho pato­su, je v něm dost klišé, leč výteč­ně sce­náris­tic­ky a režij­ně pod­chy­ce­ných, a je při­ro­ze­ně dojem­ný, aniž by půso­bil usl­ze­ně a musel emo­ce prac­ně dolo­vat. Je to závěr éry, jak má být. Jiný, než jaký si ho fanouš­ci prav­dě­po­dob­ně vysni­li, ale stej­ně tak dob­rý. Letos jsem ješ­tě z kina spo­ko­je­něj­ší neod­chá­zel. Ty tři hodi­ny uběh­ly pře­kva­pi­vě rych­le.
Ale fakt nedo­po­ru­ču­ji jít na něj s čis­tým ští­tem, pro­to­že se v něm bude­te ztrá­cet (je potře­ba to brát jako závě­reč­ný díl dlou­hé­ho seri­á­lu). IMAX 3D ide­ál­ní. A závě­reč­né titul­ky moc hez­ké, byť se v nich ten­to­krát žád­né doda­teč­né scé­ny nedo­čká­te.


Podívejte se na hodnocení Avengers: Endgame na Kinoboxu.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 4,53144 s | počet dotazů: 265 | paměť: 72163 KB. | 27.04.2024 - 13:13:03