Jedna noc

(zatím nehodnoceno)

Loading...

MGR. MICHAELA ZÁPECOVÁ, TERAPEUTICKÁ KOMUNITA KROK KYJOV (Odborný garant)

Co je pod­le vás pří­či­nou, že se dnes mla­dí lidé dob­ro­vol­ně vzdá­va­jí tomu, co by se dalo nazvat part­ner­skou inti­mi­tou, že není nic neob­vyk­lé­ho zve­řej­ňo­vat své intim­ní sním­ky?

Intimita mění svou polo­hu a roli ve spo­leč­nos­ti, stej­ně tak ve vzta­hu dvou lidí. Souvisí to zřej­mě s vývo­jem spo­leč­nos­ti, s její­mi hod­no­ta­mi, vzo­ry pre­zen­tu­jí­cí­mi tyto hod­no­ty a také zis­kem, nebo ztrá­tou, kte­rou dané cho­vá­ní jedin­ci ve spo­leč­nos­ti při­ná­ší. Je stá­le běž­něj­ší komu­ni­ko­vat přes sítě, někdy jen přes sítě, mít vzta­hy přes sítě, vydě­lá­vat přes sítě. Takže se i intim­ní život ode­hrá­vá na síti. Je to jed­no­du­ché a dostup­né. Pokud sebou jis­té cho­vá­ní nese výho­dy jako popu­la­ri­tu, obdiv atp. a nene­se nic nega­tiv­ní­ho, potom je při­ro­ze­né, že se lidi cho­va­jí tako­vým způ­so­bem.

Na prv­ní pohled se může jevit, že jde o libe­rál­ní pří­stup ve smys­lu „žít a nechat žít“, ale jis­tě to má něja­ký vliv na vzta­hy obec­ně. Těžko si před­sta­vit, že dív­ka, kte­rá na sexu­ál­ním live­cha­tu „obslou­ží“ desít­ky mužů den­ně pohled na své nahé tělo nebo autoero­ti­ku, pří­pad­ně muž, kte­rý takhle „vyu­ži­je“ něko­lik dívek den­ně, budou mít stej­ný pří­stup ke vzta­hům obec­ně…

Ten vliv bude inflač­ní ve smys­lu hloub­ky emo­cí a vzta­hů. To, co bylo dří­ve tra­di­cí ve smys­lu rodi­ny a vzta­hů, je dnes už pro mno­hé nud­né, neza­jí­ma­vé, jde se pří­liš po povrchu – chci mít všech­no hned a teď. Žije se v pří­tom­ném oka­mži­ku, jaká to nese rizi­ka a co bude zít­ra, na to už mys­lí málo­kdo.

O urči­tém zpo­vrch­ně­ní vzta­hů mlu­ví kaž­dá gene­ra­ce. Kde se pod­le vás nachá­zí ta sou­čas­ná mla­dá gene­ra­ce opro­ti gene­ra­ci jejich rodi­čů?

Pohled star­ší gene­ra­ce na gene­ra­ci mlad­ší nemů­že zachy­co­vat vše a už vůbec nemů­že něja­ké srov­ná­ní být objek­tiv­ní. Co je jinak, tak to, že mla­dé gene­ra­ci chy­bí kla­sic­ké vzo­ry a tuto roli pře­bí­ra­jí růz­ní yoo­tu­be­ři, seri­á­lo­vé či fil­mo­vé posta­vy, zná­mé osob­nos­ti. Táhnou sdí­le­né pří­běhy, videa, reel­sy… Většinou mají všech­no a o nic nemu­sí pří­liš usi­lo­vat, i žeb­ří­ček hod­not je dost pře­há­ze­ný. Svět je však neu­stá­lý vývoj a život půjde vždy něja­kým smě­rem. Jediné, co se mění, je rych­lost a směr toho vývo­je. A jest­li to půjde špat­ně, tak se to buď stih­ne upra­vit, nebo to zanik­ne, tedy pokud při­jí­má­me tezi, že na lid­skou spo­leč­nost pla­tí pří­rod­ní záko­ny.

Na jed­nu stra­nu se hovo­ří o tom, že bychom měli pře­stat degra­do­vat žen­ské tělo na sym­bol sexu­ál­ní tou­hy, ale na dru­hou stra­nu nárůst dívek, kte­ré se nabí­ze­jí na sexu­ál­ních live­cha­tech, ros­te. Jak to jde ruku v ruce?

Peníze, zába­va, zájem, dostup­nost, rizi­ko v mlze. Ostatní to děla­jí a já chci taky. Proč ne já, když ona může. A na dru­hé stra­ně dva­krát tolik zájem­ců ochot­ných zapla­tit téměř za úsměv a vlíd­né slo­vo. Lidé děla­jí to, co se jim zdá v danou dobu výhod­né. Pokud za tím nejsou žád­né nega­tiv­ní násled­ky a jsou pou­ze uspo­ko­jo­vá­ny tou­hy obou stran a je to i spo­le­čen­sky tole­ro­vá­no, není důvod to měnit.

Na dru­hé stra­ně ti, kte­ří chtě­jí chrá­nit sebe i své tělo, nechtě­jí se niče­mu tako­vé­mu vysta­vo­vat, mají z toho strach. Obě sku­pi­ny mají jed­no spo­leč­né, a to je neschop­nost umě­ní komu­ni­ko­vat a utvá­řet sku­teč­né vzta­hy ve sku­teč­ném svě­tě.

Zatímco dří­ve ženy k nabí­ze­ní sexu­ál­ních slu­žeb ved­la čas­to finanč­ní tíseň, dnes jde pod­le někte­rých prů­zku­mů o zvý­še­ní život­ní­ho stan­dar­du, o rych­lou ces­tu ke znač­ko­vým věcem. Co to o nás vypo­ví­dá? A kde je pří­či­na toho vše­ho?

Může to být spo­je­no s tím, že míně­ní spo­leč­nos­ti, resp. spo­le­čen­ský tlak má na cho­vá­ní jedin­ce men­ší vliv než dřív. Jde o říd­nu­tí a sláb­nu­tí spo­le­čen­ských vazeb. Viz teo­rie soci­ál­ních vazeb Travis Hirsch. Že je patr­ný posun sou­bo­ru hod­not, kte­rý lidi v dané spo­leč­nos­ti dělá šťast­ný­mi a zaru­ču­je jim pro­spe­ri­tu. Je při­ro­ze­né nechat muže před puber­tou vykleš­tit? Asi se dnes shod­ne­me, že ne, že je to zlo­čin, ale ve stře­do­vě­ku to byla ces­ta k pro­spe­ri­tě, k mís­tu kas­t­rá­ta v pěvec­kém sbo­ru, k poste­li v tep­le, k plné mis­ce něko­li­krát den­ně.

Pokud bychom celý ten pro­blém nazva­li „deval­va­cí part­ner­ské inti­mi­ty“, jaké mohou být její násled­ky pro vzta­hy?

Budou se mož­ná čas­tě­ji roz­pa­dat. Budou čas­tě­ji jen vir­tu­ál­ní. Snad jen ti zdat­ní si nao­pak vzta­hy zpes­t­ří. Hodnoty rodi­ny budou hod­ně posu­nu­té, rodi­če mohou dávat špat­ný vzor dětem.

Dalším téma­tem fil­mu Jedna noc je nedo­sta­teč­ná finanč­ní gra­mot­nost. Jak jsou na tom Češi, co se zadlu­že­nos­ti týče?

Ze zku­še­nos­tí porad­ny dlu­ží teď více i mla­dí dospě­lí a důvo­dem bývá kro­mě závis­los­ti na pato­lo­gic­kém hráč­ství také sna­ha o zvý­še­ní stan­dar­du. Máme za to, že důvo­dem mohou být vel­mi vyso­ké roz­dí­ly v pří­jmech rodi­ny, kte­ré jsou zře­tel­né prá­vě na mate­ri­ál­ních věcech (mobi­ly, znač­ko­vé oble­če­ní). To děti vní­ma­jí nej­ví­ce ve ško­le a mají tou­hu se vyrov­nat těm majet­něj­ším hned, jak si to budou moct sami dovo­lit. Často tak kupu­jí dra­hý tele­fon a hodin­ky na splát­ky ve zle­ti­los­ti dří­ve, než mají pra­vi­del­ný pří­jem ze zaměst­ná­ní. Neb finanč­ní pro­duk­ty jsou dostup­né tzv. na jeden klik. Úvěry jsou inze­ro­vá­ny v rekla­mách, pro­pa­gu­jí je slav­né osob­nos­ti, tak proč ne, když je to tak snad­né a důvě­ry­hod­né.

S finanč­ní gra­mot­nos­tí se ve ško­lách již začí­ná více pra­co­vat. Finančně negra­mot­né jsou však stá­le někte­ré rodi­ny a ten­den­ce k zadlu­žo­vá­ní pro­růs­tá gene­ra­ce­mi. Máme rodi­ny, kde nám insol­ven­cí pro­chá­zí rodi­če i děti.

Co může odstra­nit tu „záklop­ku“, kdy se člo­věk dob­ro­vol­ně vrh­ne do víru špat­ných úvě­rů?

Touha vyrov­nat se ostat­ním, sní­žit pro­past, mít, co mají ostat­ní a hned. Šetřit si je nere­ál­né. Lákavá rekla­ma, akce, sle­vy. Absence dlou­ho­do­bých plá­nů, nejas­ná hod­no­ta prá­ce a potaž­mo vlast­ní­ho živo­ta. Dost se toho tedy nachá­zí ve výcho­vě.

Co by měl člo­věk, kte­rý se dosta­ne do podob­né spi­rá­ly, dělat?

Alespoň klik­nout na inter­net, když už jsme tam stá­le a do goo­glu zadat „co mám dělat, když mám dlu­hy“. Přečíst si infor­ma­ce, hle­dat ty pří­běhy, např. z pora­den. Ne dal­ší refi­nan­co­vá­ní. Pak zved­nout tele­fon a zavo­lat: „Mám pro­blém, můžu při­jít, pora­dí­te mi?“ A oprav­du vel­ká síť občan­ských pora­den je vám k dis­po­zi­ci.

Často se lidé sty­dí říct si o pomoc, tají dlu­hy před part­ne­rem. Když někdo vytu­ší, že jeho part­ner nebo zná­mý se dostal do dlu­ho­vé pas­ti, jak by měl pokra­čo­vat?

Svěřit se něko­mu blíz­ké­mu, ano­nym­ně se zeptat na webu, zavo­lat na lin­ku důvě­ry, obrá­tit se na porad­nu. Okamžitě vyhle­dat odbor­nou pomoc, pod­po­řit dotyč­né­ho tře­ba dopro­vo­dem nebo si sám dojít pro infor­ma­ce.

Řešení nedo­stat­ku peněz bývá ved­le výcho­vy dětí jed­nou z nej­čas­těj­ších pří­čin hádek a roz­cho­dů. Máte něja­kou radu, jak tohle ve vzta­hu ustát?

Chybí pre­ven­ce, mož­ná méně pří­rod­ních věd nebo jiné­ho zábav­né­ho před­mě­tu a více prak­tic­ké­ho živo­ta už do škol (efek­tiv­ní rodi­čov­ství, komu­ni­ka­ce, rodin­ný roz­po­čet…). Výchova k rodi­čov­ství není pře­ce už dáv­no, že se hol­ky učí vařit a klu­ci upí­nat dře­vo do svě­rá­ku. V pří­pa­dě, že pro­blémy vyvsta­nou v rám­ci rodi­ny, je důle­ži­té obrá­tit se na odbor­nou pomoc. Nejvíce man­žel­ství neroz­vrá­tí výše uve­de­né pro­blémy, ale kupo­di­vu způ­sob, jakým se s nimi zachá­zí - rady přá­tel, inter­ne­to­vých mudr­ců aj.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře