Klasika: Escape from L.A.

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Asi někte­rým z vás lezu už dost na ner­vy, neboť jsem igno­ran­tem, kte­rý nevi­děl vět­ši­nu „kla­sic­kých“ fil­mů a tudíž jen pus­tě blá­bo­lí bez špet­ky refe­ren­cí. Dnes jsem ve video­půj­čov­ně obje­vil původ­ní ver­zi Vrány, leč poz­dě jest, recen­ze na novou již v Hnidopichu visí. Do té půj­čov­ny jsem totiž šel s upřím­ným úmys­lem shléd­nout Útěk z N.Y., tak­to his­to­ric­ký před­voj dnes recen­zo­va­né­ho sním­ku. Marně jsem bludal mezi regá­ly tako­vé­ho toho pod­ni­ku, kde vám mimo jiné na počká­ní řek­nou, že opra­va vaše­ho poka­že­né­ho video­pře­hrá­va­če by stá­la asi o $10 méně než nový, pří­pad­ně vám pro­da­jí kořal­ku a drží celo­noč­ní pro­voz, jakož mož­ná taky něja­ké ty kol­ťá­ky pod pul­tem... Ale když jsem odchá­zel, nezpů­so­biv trž­bu, pro­da­vač mne přes­to ucti­vě pozdra­vil a podě­ko­val mi. Vydal jsem se tedy do draž­ší a vět­ší Blockbusters, kde si drží data­bá­zi a hošík mi zčer­stva ozná­mil, že N.Y. nema­jí, jeli­kož jim ho někdo ukra­dl.
Život je krát­ký, sobot­ní Pes vyje na hori­zon­tě - zkrát­ka, sna­ha by byla, sku­tek utek, napíšu o tom, co jsem viděl v kině.

Píše se rok 2013 a Spojené stá­ty ame­ric­ké řeší pro­blém kri­mi­na­li­ty depor­ta­cí odsou­ze­ných na ost­rov Los Angeles, býva­lou kali­forn­skou met­ro­po­li, po kata­stro­fál­ním zemětře­se­ní pří­zrač­né ghet­to slou­ží­cí jako odkla­diš­tě nepo­ho­dl­ných. Ze „Země svo­bo­dy“ se stal poli­cej­ní stát, peču­jí­cí o daňo­vé poplat­ní­ky regu­la­cí jejich život­ní­ho sty­lu. Revoluční opo­zič­ní orga­ni­za­ce při­pra­vu­jí pře­vrat za pod­po­ry inva­ze armád někte­rých stá­tů Latinské Ameriky.

Na tom­to poza­dí začí­ná pří­běh Snaka Plisskena (Kurt Russel), býva­lé­ho vlád­ní­ho agen­ta, nyní vyvrhe­le. Utopia (A.J.Langer), dce­ra pre­si­den­ta USA (Cliff Robertson) se zmoc­ni­la ovlá­da­cí jed­not­ky dru­ži­co­vé­ho zbra­ňo­vé­ho sys­té­mu glo­bál­ní působ­nos­ti, a uprch­la s ním za svým milen­cem a revo­luč­ním vůd­cem, Cuervo Jonesem (George Carraface). Prezidentovi pohůn­ci při­nu­tí Plisskena, aby se nále­ži­tě vyzbro­jen vydal do Los Angeles pro ovla­dač, jakož i zba­vil pre­zi­den­ta nezdár­né rato­les­ti.

Pokud na film půjde­te, může­te mozek dát do rych­lo­čis­tír­ny, pro­to­že všech­ny role mají od začát­ku do kon­ce na čele napsá­no KLAĎÁK TVRĎÁK, ZLODUCH ZPUPNÍK, SLIZOUN MĚKKEJŠ, FŇUKNA ZAVAZEDLO a podob­ně. Náš (téměř) neprů­střel­ný hrdi­na Snake do L.A. odjíž­dí (bůhví­proč ato­mo­vou) ponor­kou, aby se v pito­resk­ním pro­stře­dí mno­ha­vrst­vé sklád­ky, kte­rá býva­la vel­ko­měs­tem, a kte­rá mu sedí jako sta­ré holín­ky, pro­stří­lel až ke zmí­ně­né mla­dé pre­zi­den­to­vé a její­mu cha­risma­tic­ké­mu nabí­je­či. Plissken v L.A. potká­vá plno báječ­ných postav, za zmín­ku sto­jí seší­va­ně kluz­ký Vrchní Lékař (Bruce Campbell), a býva­lý kámoš, nyní pře­dě­la­ný na žen­skou jmé­nem Hershe (Pam Grier), což by se do češ­ti­ny moh­lo pře­klá­dat tře­ba Kofila.

Z před­cho­zích řád­ků by se moh­lo zdát, že se mi to nelí­bi­lo, a to není prav­da, doce­la jsem se bavil. Ani s tím moz­kem v čis­tír­ně to neber­te váž­ně, film nese něko­lik poměr­ně hlu­bo­kých myš­le­nek, jako tře­ba otáz­ku, na kte­ré stra­ně vězeň­ské zdi je vlast­ně svo­bo­da, v are­á­lu totál­ní anar­chie sty­lu zabij nebo zemři na ost­ro­vě L.A., nebo v neku­řác­ké níz­ko­tuč­né pro­duk­tiv­ní pro­gre­siv­ně zda­ně­né robo­tár­ně ame­ric­ké pev­ni­ny? Není čas zmáčk­nout glo­bál­ní vypí­nač a začít zno­vu?

Abych to shr­nul, je to pros­tě akč­ní sci­fár­na, na kte­rou se hodí jít, pokud nevy­ža­du­je­te nyvé roman­tič­no a dosud nemá­te plné zuby postka­ta­stro­fic­kých antiu­to­pií.

Hodnocení: DOCELA DOBRÉ
HNIDOPICHOVO REJPÁNÍ
POZOR - AKUTNÍ NEBEZPEČÍ ZNECHUCENÍ

Tentokrát mi pan Carpenter nadě­lil hro­ma­du rejpa­tel­ných pasá­ží, čímž sice nepro­spěl fil­mu, leč pod­po­řil moje hni­do­piš­ství.

• Tak tako­vou ato­mo­vou ponor­ku Snake hned ze začát­ku schvál­ně zava­ří, aby to neměl tak jed­no­du­ché, až se bude chtít vra­cet, ale hlav­ně aby Jim uká­zal.
• Proč Snaka na nesčet­ných mís­tech děje nemů­žou desít­ky střel­ců zasáh­nout? Protože by pří­běh byl v sakrech. Takhle je jen otře­se­na má důvě­ra v rych­lo­pal­né auto­ma­tic­ké zbra­ně.
• Útok něko­li­ka odhod­lan­ců na roz­váš­ně­ný ozbro­je­ný dav, pro­ve­de­ný pomo­cí závěs­ných kluzá­ků, je jeden z nej­slab­ších úse­ků fil­mu. Kdo kdy zku­sil letět s rogallem (já ano, heč) ví, že hlav­ně u země se věci dějou svin­sky rych­le, zato naši hrdi­no­vé se nad scé­nou plou­ži­li, prá­vě jak je tech­ni­ci na závě­sech sta­či­li tahat, a za neu­stá­lé střel­by „pro­lé­tá­va­li“ nad stej­ným mís­tem i něko­li­krát. V mno­ha zábě­rech jsou jas­ně vidět drá­ty, na kte­rých to všech­no visí.
• Když už sku­teč­ně nezbu­de žád­ná výmlu­va a vypa­dá to, že Snaka zastře­lí, při­jde zemětře­se­ní.