Terry Jones v první epizodě „Monty Pythonova létajícího cirkusu“: „Měli jsme publikum složené z důchodců, kteří si mysleli, že se přišli podívat na cirkus. S Grahamem jsme dělali první skeč - skeč o létajících ovcích - a moc reakcí na něj nebylo. Jen zmatení důchodci. Také jsme se báli, že se nikdo nebude smát, když jsme dělali „(Monty Python a) Svatý grál“ (1975). Ukázali jsme to publiku investorů. Prvních pět minut se smáli, pak bylo po celý zbytek filmu absolutní ticho. Byl to jeden z nejhorších večerů.“
Při jednom z prvních promítání filmu „Monty Python a Svatý grál“ před živým publikem si spoluautor scénáře a spolurežisér Terry Jones všiml, že když během vtipů hraje hudba, smíchu diváků výrazně ubylo. Vrátil se zpět a hudbu při každé pointě vystřihl. Při dalších projekcích si všiml, že se výrazně zvýšil počet pozitivních reakcí diváků na vtipy. Od té doby vždy, když režíroval, nezapomněl hudbu u vtipných pasáží vypnout.
Podle Jonese scéna s Launcelotem a Concordem vyžadovala dvacet záběrů. Zatímco druhý záběr byl dokonalý, kameraman si všiml, že v pozadí je spousta kouře. V jednu chvíli rozčilený John Cleese zavtipkoval: „No, byl ten kouř dost vtipný?“
„Komedie je nebezpečná záležitost. Pokud lidem něco připadá vtipné, jste v pohodě. Ale ve chvíli, kdy uděláte něco, co má být vtipné, a někomu to vtipné nepřijde, naštve se. Je to skoro, jako by jim vadilo, že jste se je snažili rozesmát a nepovedlo se vám to. Nikdo neodejde z průměrného představení „Hamleta“ rozzuřený, protože ho to nerozbrečelo. Ale poslechněte si lidi, kteří odcházejí z komedie, která je nerozesmála.“ (IMDb)
Všechno nejlepší k narozeninám, Terry Jonesi!
