Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Chris Vaughn strávil ve výcviku speciálních jednotek velkou část života a nyní se po osmi letech vrací do svého rodného maloměsta. Jaké je však jeho překvapení, když zjišťuje, že tady pomalu nezůstal kámen na kameni. Nenávratně vzdáleny jsou časy, kdy městečko prosperovalo zásluhou dřevařského průmyslu a kdy zdejší děti kouřily tak maximálně cigarety, nikoliv však crack. Všechno se změnilo. Pila je dnes zavřená, ulicemi se poflakují překupníci s drogami a život většiny lidí je dost závislý na podniku Jaye Hamiltona, Chrisova někdejšího kamaráda z dětství.
Zpočátku se Chris staví k celé záležitosti pouze podezíravě, když však přijme Hamiltonovu vřelou nabídku a zavítá se svými kámoši do jeho obrovského casina, kde se to jen hemží nelegálními penězi, cinknutými kostkami a „sympatickými securiťáky“, záhy zjistí, že by tento podnik (=epicentrum všeho zla) potřeboval řádně proprat vizírovskými pěstmi. Než se tak ale stane, bude si muset náš svalnatý hrdina protrpět dvě ostřejší muka. Zatímco po konfrontaci s Hamiltonovou ochrankou je ještě rád za to, že z celé šlamastiky vychází „pouze“ s pořezanou hrudí a zohaveným břichem, skoro smrtelné předávkování jeho synovce v něm už nadobro mýtí veškeré pudy sebezáchovy. V té chvíli se Chris dostává do varu, uchopuje do rukou opracovaný kus dřeva a nažhaven na tu optimální provozní teplotu vyráží do míst, kde je vysoká migrace „nakopání-hodných-zadků“…
Tááák… ufff… musím se přiznat, že i když jsem si k počinu wrestlingového bouchače Rocka vybudoval zprvu odmítavý postoj (když jedete po ulici a do očí vás trefí billboard s nápisem „Kráčející skála“, je hláška „TO BUDE ALE CAPINA“ zřejmě na místě), netrvalo mi dlouho, abych svůj přístup diametrálně změnil - cca 2 minuty z úvodu filmu. Jakožto fanda akčních titulů z osmdesátých let (Rambo, Komando apod.), které byly ve své době opěvovány a které jsou dnes naopak neprávem zakopávány, jsem ani nemohl jinak. Sice mi to trvalo o něco déle než ostatním, ale i já jsem konečně pochopil, proč je The Rock v zámoří tolik milován. Ten jeho nekompromisně charismatický výraz ve tváři… A potom ty svaly… To jsou nevyčíslitelné obvody…Vždyť on má ruku jak já stehno!
Ne, skutečně ne - Kráčející skála si na nic nehraje, je to taková milá jednohubka, a jestliže je během úvodních titulků řečeno, že daný snímek vznikl na základě skutečných událostí, chápejte následujících osmdesát minut s dostatečnou rezervou (to si Amíci pro jednou chtěli zvýšit sebevědomí :-)). Zápletka filmu je jednoduchá, což je vlastně i dobře, a co rovněž oceňuji, scénáristé se nesnaží dělat z Rocka bůhvíjak nepřemožitelného hrdinu. A tak zatímco u Komanda se dnes můžeme jen smát, jak si to tam Schwarzenegger štráduje do tisícového tábora teroristů, u Kráčející skály - byť je její název přemachrovaný ažaž - se nemusí soudobý divák obávat toho, že by se stal obětí nějaké vyložené přeháňky. Rock zde nehází s žádnými telefonními budkami a počet protivníků v jednotlivých bitkách nepřevyšuje číslo šest. Všechno se dá lehce zkousnout (třeba scéna, kdy Chris zavítá podruhé do casina, mě neskutečným způsobem vtáhla do děje) a i vzhledem k tomu, že snímek není ani tak akční (další pozitivum, pomalejší rozjezd beru jako nepřehlédnutelný klad), nemám vůči tomuto dílu výraznějších námitek.
Kráčející skála není filmem, který by měl uspět na předávání Oscarů, a asi to není ani to pravé ořechové pro naše drahé polovičky. Skála je totální oddechovka a předně pak lahodné sousto pro ty, kteří dokáží i po těch dvaceti letech nostalgicky změknout a přistoupit na krásně tupou hru, jež tolik fungovala v dobách největší slávy hollywoodských svalovců. Nevím, jak u vás, ale pro mě je to snímek, jenž mě nejenže solidně pobavil, ale který mě rovněž přesvědčil o tom, že Rock je možná ještě věrohodnější korba než samotný Arnie (i když na jeho Terminátora nedám dopustit). Tečka.
Photo © 2004 Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
(4,91 z 5)