Transformers – víc, než se zdá

Ano, na počát­ku byla oprav­du hrač­ka. Je tomu už celých čty­ři­a­dva­cet let od zro­du jed­no­ho uni­kát­ní­ho návr­hu. Tedy robo­ta, co se během pár oka­mži­ků doká­že přesklá­dat na autíč­ko. Kdo mohl teh­dy tušit, jaký poprask ten jeden malý paňá­ca vyvo­lá, jaké kom­pli­ko­va­né a roz­sáh­lé uni­ver­sum díky němu vznik­ne, a že se to celé jed­nou pře­ne­se do fil­mu, kte­rý bude reží­ro­vat Michael Bay a pro­du­ko­vat Steven Spielberg. Ano, po dlou­hém oče­ká­vá­ní z řad fanouš­ků původ­ních pří­bě­hů, pří­z­niv­ců Michaela Baye nebo pros­tě jen akč­ních fil­mů obec­ně, se koneč­ně blí­ží Transformers, a je v nich mno­hem víc, než se zdá. Cool, cool, cool!

Je to pros­tě bez­va pocit mít svo­je prv­ní auto. Ale co když najed­nou zjis­tí­te, že je to ve sku­teč­nos­ti jen obrov­ský robot z vesmí­ru? Záruční lhů­ta už vypr­še­la a tak nezbý­vá, než se se svým novým spo­leč­ní­kem vydat na to pra­vé E.T.-ovské dob­ro­druž­ství. To by ale nesměl na ame­ric­kou základ­nu v Kataru zaú­to­čit jiný mimo­zem­ský šmejd, pro změ­nu se pach­tí­cí po infor­ma­cích, kte­ré by jeho páno­vi pomoh­ly ovlád­nout celý vesmír. V tako­vém pří­pa­dě se dá dělat jen jedi­né: „Autobots, trans­form and roll out!“ - Cool!

Celý film je jako­by točen ve dvou navzá­jem se pro­lí­na­jí­cích a dopl­ňu­jí­cích rovi­nách. Na jed­né stra­ně jsou tu zlí Decepticoni, scé­ny plné explo­zí a drs­ných mari­ňá­ků, a typic­ký Michael Bay. Na dru­hé stra­ně pak hod­ní Autoboti, pří­běh „chlap­ce a jeho prv­ní­ho auta“, a typic­ký Michael Bay. Na jed­né stra­ně je roz­pus­ti­lý Bumblebee ali­as žlu­té Chevrolet Camaro, při­pra­ve­ný v nej­pří­hod­něj­ším oka­mži­ku ze své­ho auto­rá­dia pus­tit zná­mý flák „Baby come back“, na dru­hé nelí­tost­ný Blackout ali­as vrtu­l­ník MH-53M Pave Low IV, při­pra­ve­ný v nej­pří­hod­něj­ším oka­mži­ku vypus­tit pro­ti nepřá­te­lům elek­tro­mag­ne­tic­kou vlnu, své­ho robo­tic­ké­ho pomoc­ní­ka Scorponoka, nebo je všech­ny pros­tě jen roz­se­kat svý­mi vrtu­le­mi. Na jed­nu stra­nu nám Bay ser­ví­ru­je taš­ka­ři­ce, jako tře­ba scho­vá­vá­ní Autobotů kolem domu, aby je nevi­dě­li rodi­če, na dru­hou se ale neští­tí nám před oči­ma jed­no­ho z nich roz­trh­nout vej­půl. Cool!

Ač zrov­na teď Bayovi moc nezá­vi­dím ty zápla­vy výhrů­žek a sprostých dopi­sů ze stra­ny fanouš­ků původ­ních Transformers, kte­ré se mu teď jis­tě kupí na sto­le, nato­čit ten­to film na způ­sob komik­so­vé adap­ta­ce mu sto­pro­cent­ně schva­lu­ji. V tom roz­sáh­lém svě­tě Transformerů by se pros­tě jen těž­ko hle­da­la něja­ká sku­lin­ka pro ori­gi­nál­ní scé­nář a tak si Bay z celé té myto­lo­gie vybral to základ­ní a navr­hl zce­la nový pří­běh, podob­ně jako napří­klad u tri­lo­gie Spider-man, nebo jaké­ko­liv jiné tako­vé adap­ta­ce. V pro­lo­gu se tak z mecha­nic­kých úst staré­ho dob­ré­ho Optima Prime (kte­ré­ho od roku 1984 dabu­je pořád ten sta­rý dob­rý Peter Cullen) dozví­dá­me o magic­ké Krychli, kte­rá vdech­la život jeho uni­kát­ní rase, čili živým stro­jům. Po mno­ha a mno­ha letech... no pros­tě, Krychle se něja­kým záhad­ným způ­so­bem dokrych­li­la na matič­ku Zemi, kde teď začí­ná závod s časem mezi Decepticony, kte­ří ji chtě­jí vyu­žít k ovlád­nu­tí svě­ta, a Autoboty, kte­ří jim v tom chtě­jí samo­zřej­mě zabrá­nit. Cool!

Ať už vám to celé při­jde sebe­ba­nál­něj­ší, tak věz­te, že s nad­hle­dem, pro Baye tak vlast­ním (až se tomu ani nedá říkat nad­hled), na to oka­mži­tě zapo­me­ne­te. Když na vás totiž zno­vu vytáh­ne tu sta­rou pís­nič­ku s ame­ric­kou základ­nou za zápa­du slun­ce nebo drs­né hláš­ky typu: „Budu počí­tat do pěti..“ - „Já jen do tří“, tak už vás něja­ký ten vraž­dí­cí auto­mat na colu, co po vás stří­lí ple­chov­ky, nijak zvlášť neroz­há­zí. Cool!

Pokud ale trans­for­me­ří svět tak doce­la nezná­te, proč bys­te se na to vlast­ně měli chtít dívat? Jak už to tak u let­ních bloc­kbus­te­rů bývá, důvo­dem bude nej­spíš akce a spe­ci­ál­ní efek­ty, a obou dvou ele­men­tů se vám dosta­ne požeh­na­ně. Drsný voják sjíž­dí beto­no­vou sil­ni­ci a bez jakých­ko­li zná­mek odře­nin nebo sedře­nin vese­le pálí do robo­ta nad sebou. Jindy se jeden z Decepticonů kamuflu­jí­cí se za stí­hač­ku F-22 vlou­dí do celé let­ky tako­vých hra­ček a postup­ně je drtí. A co tepr­ve párek tako­výchhle robo­tů trans­for­mu­jí­cí se na dál­ni­ci za dvou­setki­lo­me­t­ro­vé rych­los­ti? To už mys­lím mlu­ví samo za sebe. Při tako­vých­to scé­nách se spe­ci­ál­ní efek­ty neda­jí svě­řit snad niko­mu jiné­mu, než Lucasovým hochům z ILM a musím uznat, že Transformers jsou na spe­ci­ál­ní efek­ty tím nej­vy­ma­ka­něj­ším fil­mem, jaký jsem kdy viděl, ať už se jed­ná o kaž­dou jed­not­li­vou trans­for­ma­ci nebo jen záběr, kdy se chce Optimus poškrá­bat na nose. Cool!

Díky geni­ál­ní­mu tri­ko­vé­mu zpra­co­vá­ní tak robo­ti domi­nu­jí i na poli herec­kém. Z těch lid­ských před­sta­vi­te­lů musím ale pochvá­lit ale­spoň Shiu LaBeoufa, kte­rý se od svých vrs­tev­ní­ků o hod­ně liší a sku­teč­ně HRAJE. Například v až Cameronovské scé­ně, kdy ho pro­ná­sle­du­jí dva „ter­mi­ná­to­ři na koleč­kách“ prchá tak doko­na­le, až by Edward Furlong puk­nul závis­tí. Už jen kvů­li němu se oprav­du těším na záři­jo­vou Disturbii, kte­rá jinak sama o sobě vypa­dá jako pra­chspros­tá vykra­dač­ka Okna do dvo­ra. O Shiově slič­né druž­ce ali­as Megan Fox se z herec­ké­ho hle­dis­ka nedá říct ani nic moc nega­tiv­ní­ho, ani pozi­tiv­ní­ho. Ale snad ne bez­vý­znam­ně je její jmé­no v titul­kách, na roz­díl od ostat­ních, ozdo­be­no jem­ným zablýsk­nu­tím, což ostat­ně mlu­ví za vše. No a Jon Voight vypa­dá s bro­kov­ni­cí v ruce tak tro­chu jako děda Simpson, když zácho­do­vým zvo­nem zahá­ní ali­gá­to­ra zpát­ky do mísy. Cool!

Každopádně.... i když vše­chen ten vtip a akci zvlá­dl Michael Bay na výbor­nou, navíc per­fekt­ně sklou­bil dět­ský pod­text Transformerů s váž­nos­tí (scé­na, kde se hlav­ní­mu hrdi­no­vi před­sta­vu­jí postup­ně všich­ni Autoboti pat­ří k mým nej­ob­lí­be­něj­ším), tak ved­le těch klad­ných „bay­o­vin“ jsou tu i bay­o­vi­ny zápor­né. Scéna, kde je John Turturro nucen svlék­nout si šaty a odha­lit tak své super­man­ské tíl­ko to sice v jádru mys­lí dob­ře, ale v reá­lu je pří­liš zdlou­ha­vá a pří­liš nud­ná. Další manýr, kte­rým Bay otra­vo­val už v Armageddonu jsou kmi­ta­jí­cí čer­né oble­ky. Celý Pentagon je na nohou, všech­no to poska­ku­je a neví co má dělat, zatím­co si pre­zi­dent v rudých fusa­klích žádá kob­li­hu. Pak se ale z niče­ho nic obje­ví pleša­tý drs­ňák s přís­ně taj­ným kufří­kem, aby mohl minis­tr obra­ny zamlu­vit svou neschop­nost kla­sic­kou hláš­kou: „Jak to, že mi o tom nikdo neřekl?!“ - a to není cool...

Rádoby roman­tic­ké scé­ny za dopro­vo­du epic­kých hous­lí, hero­ic­ké mono­lo­gy, pře­plá­ca­né moni­to­ry s tak oblí­be­nou hláš­kou „Nahrávám virus“ a tak bych mohl pokra­čo­vat do ale­lu­ja, ale kdo Michaela Baye zná­te, tak víte o čem mlu­vím a až zase uvi­dí­te tu jeho toči­vou kame­ru, všech­no mu odpus­tí­te.

Dokonce i ve fil­mu o obrov­ských robo­tech z vesmí­ru si Michael Bay udě­lá chvil­ku na ty svo­je kýčo­vi­té praš­tě­nos­ti, což ale na dru­hou stra­nu nezna­me­ná, že by Transformers neby­li bez­kon­ku­renč­ní hit léta. Cool!

85 %

---

---