Během natáčení natočil režisér Frank Oz 23minutový závěr podle závěru off-broadwayského muzikálu. Poté, co na něj však diváci na předpremiérových projekcích nereagovali pozitivně, musel být závěr přepsán a pro uvedení v kinech natočen znovu se šťastnějším koncem.
Tým speciálních efektů, který je zkušený v práci s miniaturami a dal si záležet na vytvoření originálního finále. Na oddělení modelů dohlížel Richard Conway, známý svou modelářskou prací na filmech „Flash Gordon“ (1980) a „Brazil“ (1985). „Byly to všechno modelové věci, to byla ta geniální věc. Vytvořil most, budovy, několik Audrey II a všechno to vytvořil, všechno na stole. Všechno je to staromódní, stolní animace.“ (ačkoli ve filmu ani v jeho závěru nebyla použita žádná stop motion animace).
Výroba celého plánovaného vyvrcholení údajně stála asi 5 milionů dolarů. Oz v jednom z rozhovorů řekl: „Byl to, myslím, nejdražší film, který Warner Bros. v té době natočil.“ Když se film blížil k dokončení, uspořádalo nadšené studio v San Jose zkušební promítání. Oz řekl: „Při každém hudebním čísle se tleskalo, líbilo se jim to, bylo to prostě fantastické... dokud Rick (Moranis) a Ellen (Greeneová) nezemřeli, a pak se z kina stala lednička, ledová krabice. Bylo to hrozné a karty byly prostě hrozné. Musíte mít 55 procent „Doporučuji“, aby vás opravdu pustili, a my jsme dostali 13. Byla to naprostá katastrofa.“ Oz trval na uspořádání dalšího zkušebního promítání v L. A., aby zjistil, zda se setkají s jinou reakcí. Producent David Geffen s tím souhlasil, ale dočkali se stejně negativní reakce jako předtím. Oz později vyprávěl: „Dostal jsem lekci: v divadelní hře zabijete hlavní postavy a ony vyjdou na poklonu - ve filmu na poklonu nevyjdou, jsou mrtvé. Jsou pryč, a tak diváci přišli o lidi, které milovali, na rozdíl od divadelního publika, kde věděli, že ti dva, kteří hráli Audrey a Seymoura, jsou stále naživu. Ty lidi milovali a nás za to nenáviděli.“
Oz a scénárista Howard Ashman vyškrtli ponurou smrt Audrey a Seymoura i závěrečné řádění a Ashman přepsal šťastnější konec, v němž Jima Belushiho nahradil Paul Dooley (který nebyl pro nové natáčení k dispozici) v roli Patricka Martina. Hudební číslo „Mean Green Mother from Outer Space“ bylo ponecháno z větší části v původním střihu a byly do něj přidány nové záběry Audrey pozorující z okna. Z čísla „Mean Green Mother“ byla také odstraněna krátká sekvence, v níž Seymour vystřelí z revolveru na Audrey II, aby zjistil, že se kulky neškodně odrazí od rostliny. Ve šťastném konci je Audrey II zničena a Seymour, Audrey a lidstvo přežijí. Tento šťastný konec je však poněkud dvojznačný díky závěrečnému záběru na usmívající se pupen Audrey II na dvorku před domem Seymoura a Audrey. Tisha Campbellová nebyla pro závěrečné vystoupení sboristek na dvorku k dispozici a byla nahrazena dvojnicí, která byla vidět jen od pasu dolů.
„Museli jsme to udělat,“ vyprávěl Oz. „[A udělat to] tak, aby si diváci film užili. Pro nás oba bylo velmi nespokojené, že jsme nemohli udělat to, co jsme chtěli. Takže po tvůrčí stránce ne, neuspokojilo nás to a být věrní příběhu. Ale také jsme chápali realitu, že by film nemohli vydat, kdybychom měli takový konec.“ „Museli jsme [pracovní verzi] rozebrat a nikdy jsme neudělali duplikát [původního konce].“ Jediné kopie, které byly v té době pořízeny ke zhlédnutí, byly VHS pásky workprintu, které byly rozdány několika členům štábu. Scéna, v níž Seymour žádá Audrey o ruku, původně obsahovala reprízu písně „Suddenly, Seymour“. Tato scéna byla znovu natočena a repríza byla umístěna později do nového závěru. V konečném kinostřihu zůstaly zachovány pouze miniatury ulic New Yorku, které se míhají za jízdou Steva Martina na motorce na začátku scény „Dentist!“. „Když jsme znovu natočili závěr, reakce publika se zvýšila o více než 50 procent v náš prospěch. Předtím se jim to tak nelíbilo, že by Warner film pravděpodobně ani nevydal,“ řekl Oz.
Zdroj: Wikipedie
Nejnovější komentáře