Velkej biják - Epic Movie

Filmové paro­die ve sty­lu Děsnej doják nebo Velkej biják vzni­ka­jí z něko­li­ka důvo­dů. Samozřejmě hlav­ně pro­to, že vydě­lá­va­jí sluš­né mili­o­ny, ale také, aby naštva­ly kri­ti­ky (i když ti jsou naštva­ní sko­ro pořád). Ale ať si recen­zen­ti prs­ka­jí jak chtě­jí, ať skuhra­jí nad tím, kam to kine­ma­to­gra­fie spě­je. Je jim to „prd“ plat­né, pro­to­že série Scary Movie nebo jejich blíz­cí pří­buz­ní Date Movie či Epic Movie se zapla­tí a ješ­tě fil­mo­vým stu­di­ím při­ne­sou sluš­né zis­ky.Já osob­ně jsem ze zmí­ně­ných titu­lů nebyl ani zne­chu­ce­ný ani nad­še­ný. Podíval jsem se na ně, něko­li­krát jsem se zasmál, ale musel jsem při­pus­tit, že to moh­lo být mno­hem lep­ší. Kdyby mi bylo troš­ku méně, mož­ná bych tyto fil­my oce­nil víc, ale takhle na mě asi neza­fun­go­va­ly jak měly.

Průšvih je, že ten­to typ pro­jek­tů počí­tá s tím, že bude­te mít „nakou­ká­ny“ desít­ky a  desít­ky fil­mů, jed­no­du­še, že se z kina nebo od DVD pře­hrá­va­če nehne­te, co je rok dlou­hý. Zatímco skvě­lé paro­die jako Bláznivá stře­la se sice sem tam o  něja­ký fil­mo­vý hit otře­ly, ale spíš si uta­ho­va­ly z obec­ných fil­mo­vých postu­pů, Velkej biják sází na to, že jste vidě­li kaž­dý bloc­kbus­ter, kte­rý se v posled­ních letech obje­vil.

Člověk, kte­rý není v kine­ma­to­gra­fii vůbec kova­ný nemů­že oce­nit (ne zrov­na pove­de­né) paro­do­vá­ní scén z Karlíka a  továr­ny na čoko­lá­du, X-Menů, Rychle a zbě­si­le, Letopisů Narnie, Šifry mis­tra Leonarda, Pirátů z  Karibiku a dal­ší hitů. A ten, kdo je viděl zase nebu­de asi nad­še­ný, jak nepo­ve­de­ně se je Velkej biják sna­ží zesměš­nit.

I sebe­lep­ší kome­die se občas nevy­hne trap­nos­ti, ale Velkej biják v tom­to ohle­du sahá na nej­vyš­ší pozi­ce. Na devět nepo­ve­de­ných gagů při­pa­dá jeden sluš­ný. Není to zrov­na osl­ni­vé čís­lo. Já osob­ně jsem člo­věk, kte­ré­ho poba­ví sko­ro všech­no, ale u  Epic Movie jsem se zasmál vše­ho­všu­dy 4 – 5x. A to je u mě co říct, když jsem se řeh­tal i  u Titanicu.

Velký biják je vtip­ný hlav­ně teh­dy, pokud úto­čí na sku­teč­né celebri­ty jako je Nicole Richie, Angelina Jolie, Brad Pitt a něko­lik dal­ších. Co pro­to dosta­ne i Paris Hilton, není to sice směš­ný gag, ale zase já osob­ně jsem oce­nil Hiltonovic dcer­ku roz­plác­nou na chod­ní­ku :).

Neříkám, že se u Velkého bijá­ku někdo nepo­ba­ví. Ale i když mám rád doce­la drs­ný humor, tak žvý­ká­ní lej­na, pras­ka­jí­cí beďa­ry a podob­né nechut­nos­ti mě nedo­sta­ly do kolen. Ovšem něko­lik pove­de­ných chvi­lek Velký biják má. Například těhot­ná zne­chu­ce­ná Hermiona z Harryho Pottera nebo kapi­tán Jack Swallows jsou doce­la sluš­né nápa­dy.

Trošku pro­ble­ma­tic­ké je to s  obsa­ze­ním. Herci zrov­na nema­jí šan­ci před­vést svůj dra­ma­tic­ký talent, ale zase mají boha­tou záso­bu gri­mas. A to je pro film toho­to raže­ní dosta­teč­ná vyba­ve­nost. Stačí se jen škle­bit a je to. Kal Penn (Zahulíme, uvi­dí­me), Faune A. Chambers (Někdo to rád blond) Adam Campbell (Děsnej doják) a Jayma Mays (Vlajky našich otců) se „ksich­tí“, jak to jen jde, tak­že může­me jejich výkon vní­mat jako dob­rý (ale­spoň v oblas­ti paro­die, u Shakespearovy trage­die by si s  tím nevy­sta­či­li).

Ve ved­lej­ších rolích se setká­te napří­klad s Jennifer Coolidge (ano, je to ta, kte­rá hra­je Stiflerovu mámu), kte­rá ztvár­ňu­je White Bitch (není to pře­klep) nebo s Carmen Electrou jako Mystique.

Asi se mnou nebu­dou všich­ni sou­hla­sit a mají na to prá­vo, ale pod­le mě se Velkej biják oprav­du nepo­ve­dl. Kdyby si scé­náris­té a  reži­sé­ři v jed­né oso­bě (jed­něch oso­bách), Jason Friedberg a Aaron Seltzer uvě­do­mi­li, že jsou i vtip­něj­ší věci než neu­stá­lé padá­ní na „hubu“, tak to moh­lo dopad­nut lépe. Neříkám, že fran­couz­ské líbá­ní s  mlu­ví­cím bob­rem není roz­to­mi­le úchyl­né, ale neu­stá­lé mlá­ce­ní hercem-liliputem o zem zrov­na kou­zel­né není.

Do Scary Movie 3 to ješ­tě šlo, ale od té doby je to s paro­di­e­mi oprav­du nahnu­té. Dokonce i já jsem v tom­to ohle­du pesi­mis­ta a  mys­lím si, že jen stě­ží se v  blíz­ké budouc­nos­ti obje­ví zástup­ce žán­ru, kte­rý by měl něco do sebe. No, snad už se nedo­čká­me něče­ho ve sty­lu Velkého bijá­ku, pro­to­že ten je oprav­du hod­ně

---