William Hurt: Osobní cesta k filmovému průlomu a herectví s hlubokým významem

(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

Loading...

William Hurt ve fil­mu Změna sta­vu (1980): „Paddy Chayefsky vyja­d­řo­val myš­len­ky, kte­ré před­běh­ly svou dobu. Molekulární bio­lo­gie a kvan­to­vá fyzi­ka, zdro­je altru­is­mu, pojem lás­ky nad prav­dou. Přemýšlel jsem o počát­cích naší sou­čas­né situ­a­ce, o dušev­ním vlast­nic­tví v bio­in­že­nýr­ství, pře­mýš­lel jsem o počí­ta­čích a o tom všem. A pak jsem si pře­če­tl tenhle scé­nář a byl jsem v kubán­ské kavár­ně na 78. uli­ci a Amsterdamské uli­ci a nemohl jsem pře­stat číst a asi půl hodi­ny jsem nemohl pře­stat pla­kat a 45 minut jsem nemohl vstát, pro­to­že to byly všech­ny myš­len­ky, o kte­rých jsem pře­mýš­lel. Bylo v ní všech­no.“

Hurt sám ve fil­mu hrát nechtěl, ale oprav­du chtěl pře­svěd­čit scé­náris­tu Chayefského, aby ho přes­to nato­čil, pro­to­že „ty nápa­dy se muse­ly dostat ven“. A tak si „vzal scé­nář na dva týd­ny pryč, nau­čil se nazpa­měť kaž­dé slo­vo, pra­co­val na celé struk­tu­ře celé věci, na kaž­dé scé­ně“ a po dvou týd­nech se do toho pus­til. Hurt říká, že „po pade­sá­ti deví­ti minu­tách a tři­ce­ti vte­ři­nách“ vstal a řekl: „Proto si mys­lím, že to musíš nato­čit. A já jdu.“ Ale v tu chví­li {reži­sér Arthur Penn], Chayefsky a [pro­du­cent Howard Gottfried] ode­šli do kou­ta a zača­li si poví­dat; když skon­či­li, řek­li mu, že by ten film nato­či­li, jen kdy­by v něm hrál. A tak to Hurt udě­lal; byl to jeho fil­mo­vý debut.

Hurt říká, že před pra­cí s reži­sé­rem Kenem Russellem o něm věděl jen něco málo, a to jen pro­to, že viděl jeho fil­my. O svém prv­ním setká­ní s Russellem Hurt v jed­nom roz­ho­vo­ru řekl: „Byli jsme v tako­vé malé míst­nos­ti, byl tam radi­á­tor, malý stůl a židle a nese­dě­li jsme tam půl hodi­ny, ani jeden z nás. Nakonec si sedl na radi­á­tor a já na pod­la­hu. Když si sedl na radi­á­tor, vyhr­nul si kalho­ty a já vidě­la, že má ponož­ky Betty Boop. V tu chví­li jsem si řek­la: „Já to udě­lám.“

„Spousta toho, co teď jako her­ci dělá­me, pros­tě není herec­tví. Protože nemů­že­te dostat scé­nář v jede­náct večer a natá­čet dru­hý den v devět ráno a říkat tomu herec­tví. Můžete tomu říkat, že vás reži­sér dob­ře vyu­žil. Můžete tomu říkat, že je to skvě­lý odraz toho, co vám vaši uči­te­lé vští­pi­li během let a let naděj­né­ho stu­dia. Ale nemů­že­te tomu říkat osob­ní účast na prá­ci. Můžete tomu říkat uká­zat se v hrůze“. (IMDb)

Všechno nej­lep­ší k naro­ze­ni­nám, Williame Hurte!

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře