Americká krása - Na první pohled jsou Burnhamovi šťastnou rodinou, jejíž život je zalit sluncem.

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Pohodlný dům, auto kva­lit­ní znač­ky, půvab­ná dospí­va­jí­cí dce­ra, stu­du­jí­cí na správ­né ško­le, rodi­če úspěš­ní ve svém povo­lá­ní. Nikdo se tedy nedi­ví, že paní Burnhamová (Annette Bening) je věč­ně samý úsměv - ale­spoň na veřej­nos­ti. Ve sku­teč­nos­ti je ale všech­no jinak. Obraz doko­na­los­ti mat­ce Carolyn a dce­ři Jane (Thora Birch) neu­stá­le kazí otec Lester (Kevin Spacey). Není tím rame­na­tým, sně­dým „pla­y­boyem“ a co je hor­ší, začí­ná stá­le čas­tě­ji dávat naje­vo, že se mu neda­ří a že je nespo­ko­jen se svým živo­tem. Dokud jen odmí­tá roli, kte­rou stov­ky jemu podob­ných ode­vzda­ně hra­jí, aby měli klid, je to pro rodi­nu sice obtíž­né, ale únos­né. Ještě vče­ra neroz­hod­ný a zakřik­nu­tý Lester se ovšem roz­hod­ne „kri­zi střed­ní­ho věku“ řešit neče­ka­ně radi­kál­ně. Dojde mu totiž, o co v živo­tě jde: o spl­ně­ní snů a tužeb, kte­ré člo­věk má. Lester už nikdy nebu­de ubo­žák!

Rok 1999 je vel­mi zají­ma­vý z pohle­du toho, že vznik­lo něko­lik fil­mů o vzpou­ře jed­not­liv­ce pro­ti zave­de­ným pořád­kům, kte­rý se roz­ho­dl vyma­nit z kaž­do­den­ní­ho pořád­ku a výraz­ně změ­nit nejen svůj život. V roce 1999 tak vzni­kl Matrix režij­ní­ho dua (teh­dy ješ­tě) bra­trů Wachowských, David Fincher ten samý rok výbor­ně zpra­co­val kni­hu Chucka Palahniuka Klub rvá­čů a navíc ten samý rok vzni­kl jeden z nej­do­ko­na­lej­ších fil­mů všech dob - Americká krá­sa.

Americká krá­sa do kolon­ky „ pro­ta­go­nis­ta se jed­no­ho dne vzbou­ří pro­ti zave­de­ným pořád­kům a zásad­ně změ­ní svůj život“ zapa­dá, přes­to ale není sní­mek pře­de­vším o tom­to téma­tu. Americká krá­sa má těch­to dějo­vých ele­men­tů něko­lik. Manželská kri­ze, kri­ze střed­ní­ho věku, milost­né vzpla­nu­tí, život­ní zvrat, kte­rý jed­not­liv­ci oto­čí život o 180 stup­ňů a do toho též ve fil­mu Americká krá­sa figu­ru­jí téma­ta jako nevě­ra, postrá­dá­ní pra­vé­ho otcov­ské­ho vzo­ru, poci­ťo­vá­ní dob­ré­ho poci­tu z vněj­ší­ho vzhle­du, vel­mi kom­pli­ko­va­ný vztah otce a sny či cho­rob­né nená­vi­dě­ní toho, čím je člo­věk vlast­ně sám. Už z toho­hle výpo­čtu všech těch moti­vů, kte­rých je Americká krá­sa plná je jas­né, že jde o vel­mi kom­plex­ní film, což je čás­teč­ně úsměv­né, pro­to­že bys­te si na prv­ní pohled říka­li, že film zabí­rá v pod­sta­tě oby­čej­ný život jed­né (více­mé­ně tedy spí­še dvou) ame­ric­ké rodi­ny, kte­rá vypa­dá jako ztě­les­ně­ní pra­vé­ho ame­ric­ké­ho snu. Jenomže prá­vě v tom jen ten háček- Americká krá­sa by vlast­ně tech­nic­ky moh­la být pří­bě­hem jaké­ko­liv jiné ame­ric­ké rodi­ny, což jen doka­zu­je, že ty nej­za­jí­ma­věj­ší pří­běhy se mož­ná dějí i ve vašem sou­sed­ství lidem, kte­ří vypa­da­jí jako vel­mi fun­gu­jí­cí rodi­na, což se nako­nec nemu­sí uká­zat jako prav­da.

Americká krá­sa pro mně osob­ně před­sta­vu­je dost mož­ná nej­lep­ší celo­ve­čer­ní debut všech dob- Ano, reži­sér Sam Mendes už měl před­tím zku­še­nost s natá­če­ním tele­viz­ních fil­mů, prá­vě Americká krá­sa ale byla jeho prv­ním celo­ve­če­rá­kem, kte­rý napříč kari­é­rou něko­li­krát měnil žánr a pří­stup k samot­né lát­ce, přes­to už ale doká­zal, že mu kom­pli­ko­va­něj­ší lát­ky nedě­la­jí pro­blém a tuhle sku­teč­ně kom­plex­ní a těž­ce ucho­pi­tel­nou čer­nou kome­dii pojal jako sku­teč­ně pří­běh, jenž se může stát na libo­vol­ném ame­ric­kém před­měs­tí. Ale nato­čil ho audi­o­vi­zu­ál­ně půso­bi­vě a s tak bra­vur­ním vede­ním herec­kých talen­tů, na kte­rých v tomhle pří­pa­dě sku­teč­ně zále­žel úspěch fil­mu, že se oka­mži­tě stal v době pre­mi­é­ry obrov­ským režij­ním obje­vem, kte­rý nám v násle­du­jí­cích letech dodal tako­vé pec­ky jako je Skyfall nebo 1917. Sam Mendes si tak pro Oscara za nej­lep­ší režii došel zce­la prá­vem.

Společně s Mendesem se ale sku­teč­ně musí oce­nit scé­nář Alana Balla, kte­rý kaž­dou posta­vu napsal plno­krev­ně a všich­ni čle­no­vé rodi­ny Burnhamů a Fittsů jsou sami o sobě zají­ma­vé a spe­ci­fic­ké figu­ry. I z Allison Janney, kte­rá zde plní úlo­hu vět­ši­nou ztuh­lé mat­ky doká­že Mendes režij­ním vede­ním vytřís­kat herec­ké maxi­mum, přes­to jsou ale stě­žej­ní figu­ry toho­to vyprá­vě­ní jas­ně dané.

Lester v podá­ní Kevina Spaceyho je v pod­sta­tě vykres­len jako ste­re­o­typ­ní ame­ri­čan střed­ní­ho věku, kte­rý cho­dí do prá­ce, kte­rou nená­vi­dí, žije v man­žel­ství, kte­ré ho už nena­pl­ňu­je jako dřív, vyrůs­tá s dce­rou, kte­rá své­ho otce poklá­dá za lůz­ra, ale přes­to všech­no se Lester při­způ­so­bu­je a se svým živo­tem nehod­lá nic dělat. Teprve setká­ní s Angelou, kama­rád­kou jeho dce­ry ho napl­ní novou krví v živo­tě a Lesterův cíl je prostý- Chce Angelu! Jenže prá­vě setká­ní s Angelou je pro něj start nové eta­py živo­ta, kdy Lester koneč­ně začne cvi­čit, se svou nená­vi­dě­nou pra­cí udě­lá rych­lý pro­ces a a defi­ni­tiv­ně se svým novým klid­ným pří­stu­pem vra­cí do času mlá­dí, kdy byl snad sku­teč­ně napo­sle­dy šťast­ný. Postava Lestera je uvě­ři­tel­ná díky tomu, že se dá snad­no uvě­řit tomu, že se v něm najde něja­ký tatík od rodi­ny, kte­rý by stej­ně jako Lester dost mož­ná začal od zno­va, ale chy­bí mu podob­ný motor jako Angela. Právě v tomhle ohle­du se Lester tak tro­chu vzbou­ří pro­ti spo­leč­nos­ti a navzdo­ry nepo­cho­pi­tel­né reak­ci veřej­nos­ti ho kri­ze střed­ní­ho věku začí­ná sku­teč­ně po dlou­hé době napl­ňo­vat šťast­ným. Vše to také fun­gu­je díky mis­trov­ské­mu výko­nu Kevina Spaceyho, kte­rý za ten­to film dostal své­ho dru­hé­ho (a vzhle­dem k udá­los­tem posled­ních let nej­spí­še také posled­ní­ho) Oscara a sku­teč­ně mis­trov­sky ztvár­nil jeden z nej­ví­ce uvě­ři­tel­ných cha­rak­te­rů v ději­nách kine­ma­to­gra­fie. Lester se pro­ti spo­leč­nos­ti nevzbou­ří tak sil­ně jako D-Fens nebo Neo a prá­vě v tom je samot­né kouz­lo Americké krá­sy. Je v zása­dě jednoduchá/komorní a přes­to napros­to kom­plex­ní a skvě­lá.

Kromě Lestera je film plný skvě­le napsa­ných cha­rak­te­rů: Jeho žena Carolyn v podá­ní Annette Bening je skvě­le vystih­nu­ta jako žena, kte­rá podob­ně jako její man­žel ztra­ti­la z man­žel­ství pocit napl­ně­ní a podob­ně jako její man­žel i ona dosta­ne (i když ne tak radi­kál­ní) nový ele­ment do živo­ta. Velmi dob­ře obsa­ze­ná byla i Thora Birch, kte­rá skvě­le vystih­la Lesterovu a Carolynu dce­ru Jane, kte­rá se cho­vá tak jak bys­te čeka­li od dce­ry, kte­rá žije v jed­né domác­nos­ti jako Lester a Carolyn. Trpí nejis­to­tou, pova­žu­je se za ošk­li­vou a z fak­tu, že Lester oči­vid­ně začne tou­žit po Angele se jí tak nějak pocho­pi­tel­ně dělá špat­ně. Právě zde se poté vytvá­ří vel­mi zají­ma­vý vztah s novým sou­se­dem Rickem, kte­rý je hod­ně spe­ci­fic­ký a zvlášt­ní a dost mož­ná i prá­vě pro­to se k sobě s Jane tolik hodí a vzni­ká mezi nimi uvě­ři­tel­ná roman­ce. Pak je tu také Rickův otce Frank, kte­rý je ztvár­něn Chrisem Cooperem a Cooper zde před­vá­dí tak tro­chu váleč­né­ho mani­aka, kte­rý se vlast­ně celou dobu obá­vá, aby jeho syn nebyl jed­nou věcí, kte­ré se Frank ze stra­ny své­ho otce obá­vá. Jenomže v závě­ru se při­jde na to, že se Frank straš­ně bojí toho, že jeho syn bude tím, čím je vlast­ně on sám. Tahle dal­ší pod­zá­plet­ka byla z původ­ní ver­ze scé­ná­ře znač­ně zkrá­ce­na, přes­to všech­no ale tohle vše do sebe na kon­ci skvě­le zapad­ne i přes­to, že spous­ta věcí v samot­ném fil­mu si vlast­ně divák může vyčíst po svém. V Americké krá­se se kří­ží moti­vy vykou­pe­ní, krá­sy a sexu­a­li­ty, při­čemž samot­ná krá­sa je vel­mi dis­ku­ta­bil­ní odvět­ví, což nej­ví­ce ve finá­le vystih­ne posta­va Angely, kte­rá je ve finá­le pře­ce jen něco víc než jen pou­há hezká tvá­řič­ka a pře­kva­pi­vě jde o dal­ší těž­ce ucho­pe­ný cha­rak­ter, při­čemž je Mena Suvari neje­nom půvab­ná, ale dává téhle posta­vě také duši.

Celkově vám posta­vy Americké krá­sy nemu­sí při­jít nut­ně sym­pa­tic­ké, ale nedá se jim utknout fakt, že jsou neje­nom dob­ře, ale vylo­že­ně skvě­le a uvě­ři­tel­ně napsa­né. Každá posta­va je spe­ci­fic­ká, má své momen­ty a Ball doká­že skvě­le vystih­nout cho­vá­ní mlad­ší i star­ší gene­ra­ce, při­čemž zase pla­tí, že hod­no­ty kaž­dé posta­vy jsou opět odliš­né. Je to film o hova­dech, kte­ří se pova­žu­jí za nor­mál­ní lidi? Nebo je to film o nor­mál­ních lidech, pro­to­že nor­mál­ní lidé jsou pros­tě hova­da? Další těž­ce ucho­pi­tel­ný bod, kte­rý sku­teč­ně pod­tr­hu­je to, že je Americká krá­sa sní­mek obtíž­ně zaška­tul­ko­va­tel­ný a pře­de­vším sku­teč­ně není veš­ke­rý­mi dějo­vý­mi výje­vy jed­no­znač­ný. Různé momen­ty a závě­reč­ná dějo­vá vyvr­cho­le­ní si sku­teč­ně kaž­dý může vyčíst po svém, kaž­dý divák, kte­rý ale pocho­pí, že tady vzni­ká nesku­teč­ně pře­sa­ho­vý fil­mo­vý záži­tek pocho­pí, že Sam Mendes pros­tě sku­teč­ně na kon­ci 20. sto­le­tí stvo­řil jeden z dodnes nej­pa­měti­hod­něj­ších fil­mů všech dob. A navíc tak obra­zo­vou strán­kou sil­ný (pro Conrada L. Hall šlo bohu­žel před Road to Perdition-další spo­lu­prá­ce s Mendesem- o před­po­sled­ní film a v roce 2003 nás opus­til v požeh­na­ném věku 76 let).

Americká krá­sa má nesku­teč­ný náboj, nádech auten­tič­nos­ti a sta­bil­ní struk­tu­ru, kte­rá ani vte­ři­nu neza­brz­dí. A pře­de­vším je to film, kte­rý mě v dobách prv­ní­ho zhléd­nu­tí při­nu­til k tomu tak tro­chu změ­nit pohled na svět a pře­vá­žit veš­ke­ré pri­o­ri­ty, podob­ně jako to na samot­ném kon­ci Americké krá­sy udě­lá samot­ný Lester. Hořkosladký konec fil­mu ve spo­je­ní s doko­na­lým soun­d­trac­kem Thomase Newmana je jed­ním z emo­ci­o­nál­ně nej­sil­něj­ších finá­le všech dob a Americká krá­sa je sku­teč­ně jed­ním z nej­do­ko­na­lej­ších fil­mů všech dob. Jak zní posled­ní věta toho­to fil­mu: „Jednou to pocho­pí­te! „

Trailer:

Verdikt: 5 z 5

Photo © 1999 Dreamworks Pictures

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře