Filmové premiéry 3.3.2016

Tak dneska má pre­mi­é­ru cel­kem 7 fil­mů. Horor, film pro děti a obno­ve­ná pre­mi­é­ra slav­né­ho fil­mu už z roku 1975.

Ave, Caesar!

Někteří lidé mají úžas­nou schop­nost vyře­šit i ten nej­vět­ší pro­blém. Prototypem tako­vé­ho člo­vě­ka je Eddie Mannix, jehož polem působ­nos­ti jsou holly­wo­od­ská fil­mo­vá stu­dia. Den „žeh­li­če pro­blé­mů“ Eddieho (Josh Brolin) začí­ná brzy ráno ris­kant­ní záchra­nou pověs­ti mla­dič­ké hvěz­dič­ky, kte­rá už už padá do morál­ní­ho bah­na a do spá­rů poli­cie. Hned nato smi­řu­je roz­zu­ře­né cír­kev­ní před­sta­vi­te­le, kte­ré naštval scé­nář při­pra­vo­va­né­ho bib­lic­ké­ho vel­ko­fil­mu. Režisérovi sofis­ti­ko­va­ných dra­mat (Ralph Fiennes) musí do hlav­ní role vnu­tit hvězd­né­ho před­sta­vi­te­le kov­bo­jů, kte­rý sice umí házet lasem, zato neu­mí mlu­vit. A to není všech­no. Problémy mu dělá i hvězd­ná plav­ky­ně Anna (Scarlett Johansson), jež má chou­los­ti­vé osob­ní tra­ble, a slav­ný taneč­ník Burt (Channing Tatum), jenž se z niče­ho nic začal cho­vat div­ně. A to pořád není všech­no. Největší vrás­ky na čele mu vyklou­bi­la super­star Baird Whitlock (George Clooney), kte­rý byl une­sen nezná­mou orga­ni­za­cí, jež si říká Budoucnost, upro­střed natá­če­ní vel­ko­fil­mu Ave, Caesar! Pro ostří­le­né­ho Eddieho ale sebe­vět­ší kri­ze není pro­blé­mem, nýbrž výzvou.

Suburra

Řím je měs­to moci, kde zlo­čin hle­dá co nej­pří­měj­ší ces­tu, jak všem vnu­tit svůj vlast­ní zákon. Film Suburra je pří­bě­hem o vel­kých peně­zích roz­to­če­ných kolem plá­no­va­né výstav­by, kte­rá má pobře­ží v Ostii pro­mě­nit v ital­ské Las Vegas. Tento pro­jekt mají pomo­ci pro­sa­dit zko­rum­po­va­ný poli­tik Filippo Malgradi, zaple­te­ný až po krk s pod­svě­tím; mafi­án zná­mý jako Číslo 8, kte­rý je hla­vou moc­né rodi­ny ovlá­da­jí­cí úze­mí Ostie, a pře­de­vším Samuraj, nej­o­bá­va­něj­ší před­sta­vi­tel řím­ské­ho pod­svě­tí a zástup­ce mafie z jihu. Mechanismus doko­na­lé­ho plá­nu se ale začí­ná roz­pa­dat kvů­li lidem, kte­ří žijí na okra­ji těch­to mocen­ských her. Příběh o zlo­či­nu se ode­hrá­vá ve vel­mi krát­kém časo­vém úseku sed­mi dní, během nichž se roz­pou­tá bru­tál­ní vál­ka, kte­rá nako­nec do své­ho mlýn­ku na maso vtáh­ne vin­né i nevin­né, zlo­čin­ce, oby­čej­né lidi, zapro­da­né poli­ti­ky i cham­ti­vé kar­di­ná­ly. Poslední den pak nastá­vá Apokalypsa

Rodinka Belierových

Jednoho dne uči­tel hud­by mla­dé tee­nager­ky (Louane Emera) obje­ví pěvec­ký talent této dív­ky a dopo­ru­čí jí účast na sou­tě­ži Radio France. Háček je ale v tom, že Paula je dce­rou nesly­ší­cích rodi­čů, kte­ří jsou takřka závis­lí na jejích pře­kla­dech. K tomu si při­počtě­me mla­dé­ho spo­lu­žá­ka, do kte­ré­ho je Paula zami­lo­va­ná a dile­ma je na svě­tě! Opustit rodi­nu, kte­rá je na jejích pře­kla­dech do zna­ko­vé­ho jazy­ka téměř závis­lá, a vydat se za vlast­ním snem, nebo plnit úkol vděč­né dce­ry a opus­tit vlast­ní sny? Cesta ke spl­ně­ní snu je nároč­ná, avšak niko­li nemož­ná...

Kmotr

Gangsterské dra­ma Kmotr, nato­če­né pod­le stej­no­jmen­né­ho best­selle­ru Maria Puza, pat­ří mezi pře­lo­mo­vá díla tzv. Nového Hollywoodu, a to jak komerč­ně, tak umě­lec­ky. Příběh newy­or­ské mafi­án­ské rodi­ny Corleonů, jíž tvr­dou rukou šéfu­je sta­rý don Vito (Marlon Brando), se ode­hrá­vá v letech 1945 - 55 a zazna­me­ná­vá prud­ký roz­mach orga­ni­zo­va­né­ho zlo­či­nu po skon­če­ní dru­hé svě­to­vé vál­ky. V epic­kých, roz­mách­lých obra­zech před divá­kem oží­va­jí osu­dy italsko-americké rodi­ny, jež svůj bla­hobyt zalo­ži­la na hazar­du, pro­sti­tu­ci, vydí­rá­ní a zastra­šo­vá­ní. Tehdy mla­dý reži­sér Francis Ford Coppola, kte­rý byl poně­kud pře­kva­pi­vě pově­řen spo­leč­nos­tí Paramount rea­li­za­cí jed­no­ho z jejích stě­žej­ních pro­jek­tů (své nepo­chyb­ně sehrá­lo i jeho italsko-americké záze­mí), musel redu­ko­vat někte­ré moti­vy roz­sáh­lé před­lo­hy, ovšem poda­ři­lo se mu věr­ně zacho­vat její­ho ducha - přes­ný popis fun­go­vá­ní zlo­či­nec­ké orga­ni­za­ce, zachy­ce­ní její hie­rar­chie, začle­ně­ní do teh­dej­ší­ho spo­le­čen­ské­ho vývo­je i čas­to kri­ti­zo­va­né zdů­raz­ňo­vá­ní rodin­né soudrž­nos­ti. Pevnou dra­ma­tic­kou stav­bu scé­ná­ře (na němž Coppola spo­lu­pra­co­val s auto­rem před­lo­hy) pod­po­ři­lo i režij­ní ztvár­ně­ní, jež čer­pa­lo pře­de­vším z kla­sic­kých vypra­věč­ských prak­tik holly­wo­od­ských děl 30. let (např. Jih pro­ti Severu), oko­ře­ně­ných sou­do­bým pří­klo­nem k rea­lis­mu, zejmé­na v zob­ra­zo­vá­ní nási­lí a sexu. Snímek zís­kal tři Oscary - za nej­lep­ší film, scé­nář pod­le před­lo­hy a muž­ský herec­ký výkon v hlav­ní roli (Marlon Brando, kte­rý svou cenu odmí­tl pře­vzít).
Pro úspěch fil­mu, kte­rý se stal divác­kým hitem nejen ve Spojených stá­tech, ale i ve zbyt­ku svě­ta (kro­mě např. teh­dej­ší­ho Československa, kde se kvů­li údaj­né glo­ri­fi­ka­ci zlo­či­nu a nási­lí nesměl pro­mí­tat, ač Puzova kni­ha v čes­kém pře­kla­du vyšla), bylo klí­čo­vé herec­ké obsa­ze­ní hlav­ních úloh dona Vita Corleona a jeho nejmlad­ší­ho syna Michaela. Vedení Paramountu nesou­hla­si­lo s Marlonem Brandem, na němž mu ved­le jeho dob­ře zná­mé pověs­ti „obtíž­né­ho a nespo­leh­li­vé­ho her­ce, jehož posled­ní fil­my byly pro­pa­dá­ky“, vadi­lo hlav­ně to, že je na roli mafi­án­ské­ho patri­ar­chy pří­liš mla­dý (v době pří­prav fil­mu mu bylo 47 let), a ješ­tě vět­ší odpor dáva­lo naje­vo vůči Al Pacinovi, jenž se jim zdál málo zná­mý, pří­liš oby­čej­ný a pře­de­vším malý. Coppola s obě­ma her­ci nato­čil tes­ty, jež nako­nec šéfy Paramountu pře­svěd­či­ly. Se stej­nou peč­li­vos­tí reži­sér obsa­dil i dal­ší role, nej­star­ší­ho Corleonova syna, prch­li­vé­ho Sonnyho (James Caan), jeho sla­boš­ské­ho bra­t­ra Freda (John Cazale) a con­se­g­lie­ri­ho Toma Hagena (Robert Duvall). Úlohy Corleonových „vojá­ků“ a dal­ších gan­gs­te­rů ztě­les­ni­li vesměs málo zná­mí před­sta­vi­te­lé, kte­ří doko­na­le typo­vě odpo­ví­da­li svým posta­vám (např. Richard Castellano jako Clemenza nebo Al Lettieri jako Sollozzo). V kre­a­ci Michaelovy nei­tal­ské dív­ky Kay Adamsové zau­ja­la budou­cí múza Woodyho Allena Diane Keatonová a Corleonovu týra­nou dce­ru Connii ztě­les­ni­la poz­děj­ší Stalloneova part­ner­ka z Rockyho, Coppolova mlad­ší sest­ra Talia Shireová. Téměř tří­ho­di­no­vý sní­mek (kte­rý uvá­dí­me, stej­ně jako dal­ší díly tri­lo­gie, ve dvou čás­tech) vrcho­lí slav­nou scé­nou křtu Michaelova synov­ce (před­sta­vo­va­né­ho Coppolovou dce­rou Sofií), pro­stří­ha­né­ho krva­vým vyři­zo­vá­ním účtů s ostat­ní­mi mafi­án­ský­mi rodi­na­mi, jež zna­me­na­lo upev­ně­ní moci Corleonova kla­nu, ale také defi­ni­tiv­ní pře­vze­tí „rodin­né fir­my“ zpr­vu zdrá­ha­vým Michaelem, kte­rý se stá­vá důstoj­ným nástup­cem zemře­lé­ho otce.

Pidiobři 3D

Ve sním­ku Pidiobři nahléd­ne­te na život čip­man­ka a křeč­ka pré­ri­o­vé­ho zce­la novou per­spek­ti­vou. S pomo­cí vyso­ko­rych­lost­ních kamer uvi­dí­te dvou­mě­síč­ní­ho čip­man­ka, jak se při­pra­vu­je na svou prv­ní zimu, při­čemž dru­hé­ho pro­ta­go­nis­tu - křeč­ka pré­ri­o­vé­ho - zase při­stih­ne­te ve chví­li, kdy opouš­tí mateř­skou noru a vydá­vá se čelit nástra­hám nehos­tin­né pouš­tě. Technologická spe­ci­fi­ka­ce ovšem není to jedi­né, co tenhle počin odli­šu­je od zbyt­ku žánro­vé pro­duk­ce. Stejně pro­gre­siv­ní jsou i jeho for­mál­ní aspek­ty a nara­ce. Většina podob­ných fil­mů ilu­stru­je na jedin­cích či sku­pi­nách zví­řat život­ní styl celé­ho dru­hu. V Pidiobrech se opro­ti tomu setká­te s dvě­ma ústřed­ní­mi posta­va­mi, jejichž zob­ra­ze­ní ten­to zaběh­nu­tý rámec vyprá­vě­ní pře­kra­ču­je; jejich živo­ty jsou sil­ně indi­vi­du­a­li­zo­vá­ny.

Zootropolis: Město zvířat

Moderní met­ro­po­le zví­řat Zootropolis je měs­to jako žád­né jiné. Jen v Zootropolisu najde­te luxus­ní čtvr­ti jako je Sousedství Sahara nebo chlad­ný Tundrov. Je to vel­ko­le­pé vel­ko­měs­to, ve kte­rém žijí pospo­lu zví­řa­ta ze všech kou­tů svě­ta. Je to met­ro­po­le, kde může­te být kým­ko­li bez ohle­du na to, zda jste obří slon nebo malá myš­ka. Když však do měs­ta dora­zí opti­mis­tic­ká stráž­ni­ce Judy Hopkavá, zjis­tí, že být prv­ním krá­lí­kem v poli­cej­ním sbo­ru vel­kých a drs­ných zví­řat není žád­ná legra­ce. A pro­to­že chce všem doká­zat, že na to má, sko­čí po prv­ní pří­le­ži­tos­ti řešit nároč­ný a záhad­ný pří­pad, i když to zna­me­ná vzít do par­ty upo­ví­da­né­ho a vše­mi mast­mi maza­né­ho lišá­ka Nicka Wilda.

Polednice

Eliška s malou dcer­kou se po mno­ha letech vra­cí do rod­né ves­ni­ce své­ho muže, aby se zde poku­si­la o nový začá­tek. Kromě vlíd­né­ho při­je­tí sou­se­dů ji tu však čeká i setká­ní s míst­ní podi­vín­kou, ženou, kte­rá ve své poma­te­né mys­li vle­če tíhu vlast­ní­ho dáv­né­ho neštěs­tí. Kolem Elišky, vysta­ve­né trau­ma­tům z osa­mě­los­ti a postup­ně vysi­lo­va­né boji s neko­neč­ný­mi úřed­ní­mi ste­re­o­ty­py, se postup­ně začí­na­jí spřá­dat sítě pro­kle­tí. Podaří se Elišce zachrá­nit sebe i dce­ru před mys­te­ri­óz­ním zlem dřív, než ji zce­la ovlád­ne stín Polednice a nebo vlast­ní šílen­ství?

---